Česko utratilo za dopravní stavby v posledních šesti letech přibližně 320 miliard korun, Evropská unie na ně přispěla 130 miliardami. Dalších 50 evropských miliard na dopravní stavby visí ve vzduchu - Unie je Česku slíbila na konkrétní projekty, ty se ale buď zpožďují, nebo obsahují závažné chyby v zadání.

Hrozí, že Evropa část těchto peněz neproplatí. Stavby přitom měly být zadány do konce minulého roku.

Problémy má i největší projekt, dotovaný z evropských peněz - prodloužení linky A pražského metra. Původně mělo stát 18 miliard, osmi miliardami měla přispět Unie.

Jenže špatně vypsaná zakázka znamenala nejprve rekordní pokutu 4,2 miliardy od ministerstva dopravy, pak i pochybnosti Evropské unie. Dostavba metra se tak dostala mezi projekty, u kterých jsou kolem čerpání otazníky.

"Z Operačního programu Doprava nebyly na projekt prodloužení trasy A metra doposud proplaceny žádné prostředky," upozorňuje Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy. "Pražský dopravní podnik nyní důkladně prověřuje, že se v žádosti o platbu nevyskytne proplacení nezpůsobilých výdajů."

"Že polovina stavebních zakázek je hrazená z fondů EU není žádné tajemství," doplňuje Jiří Skuhrovec, poradce pro veřejné zakázky na ministerstvu financí. "Právě nárůst fondových zakázek zachraňuje trh před úplným zhroucením, zejména od roku 2010 dále, kdy národní rozpočty začaly vysychat. O krok dál ale bohužel stojí otázka, zda nám EU ty výdaje také zpětně proplatí, nebo v konečném důsledku půjdou na vrub krajům či státní kase."

Největší problém má Praha

Pražský dopravní podnik není zdaleka jediný úřad, který řeší podobnou situaci; ohrožených dopravních staveb jsou desítky. Pokusili jsme se z veřejně přístupných rejstříků zjistit víc: kolik peněz je ohroženo, které instituce mají s čerpáním největší problém a jak vypadají rizikové zakázky.

Úspěšnost čerpání slíbených dotačních peněz si u každého zadavatele můžete ověřit v následující vizualizaci. Velikost obdélníku ukazuje objem vypsaných zakázek, barva úspěšnost proplácení evropských dotací. Nejnižší úspěšnost má, právě kvůli zmíněné dostavbě metra, Praha se svými příspěvkovkami. Ze slíbených 11 miliard dosud Unie poslala 1,5 miliardy. Na opačném pólu je Ústecký a Karlovarský kraj, které mají ke dnešku proplacených 97 procent slíbených peněz.

Poznámka k metodologii: Čísla jsme získali tak, že jsme identifikovali největší zadavatele dopravních staveb a dohledali hodnotu zakázek, které zadali v letech 2007 až 2013. Tu jsme u všech úřadů srovnali s přislíbenými evropskými dotacemi. Místo samotných registrů, odkud bychom souhrnná data dolovali jen těžko, jsme využívali weby VšechnyZakázky a FondyEU. S vynesenými čísly je ovšem třeba zacházet opatrně - jednak se přesnost a včasnost zveřejněných dat úřad od úřadu liší, jednak jde jen o část výdajů, která je "nad hladinou". Podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj se totiž zhruba polovina peněz na veřejné zakázky utratí v podlimitních řízeních, které úřad nemusí nikde zveřejňovat.

Část peněz nemusí dorazit

Dva největší zadavatelé projektů - ŘSD a SŽDC - mají dosud proplaceno 80, respektive 69 procent slíbených dotací. Dotační program přitom skončil v roce 2013. U dosud neproplacených padesáti miliard tak nastává otázka, jak bude čerpání probíhat. Ministerstvo dopravy připouští, že část peněz nemusí nikdy dorazit. "Projekty jako celek ohroženy nejsou. Je ovšem možné, že u některých projektů může být pokrácena výše podpory, a to především na základě nálezů z auditů," dodává Novák.

Jednou z nápověd, že zakázka může být problematická, je otevřenost výběrového řízení, případně "rozsekání" zakázky do několika pokračování v podobě víceprací. U dopravních staveb s cenou nad 100 milionů korun můžete zkontrolovat stát sami: tmavě červená znamená jednací řízení bez uveřejnění, světle červená jednací s uveřejněním, růžová užší a zelená otevřenou nabídku. Levým tlačítkem myši nad vizualizací dostanete zvolenou instituci pod lupu, pravým tlačítkem se vrátíte zpět.

Peníze jdou hlavně do velkých staveb

Vedle centrálních úřadů patří k velkým zadavatelům dopravních staveb Praha a kraje, ve výjimečných případech je zadávají i města. Kraje své komunikace spravují částečně samy, částečně prostřednictvím příspěvkových organizací. Zakázky i dotace se u nich proto dohledávají obtížněji, navíc často obsahují chyby. Některá čísla tak mohou být lehce zkreslená, nicméně naznačují, že například jihomoravský nebo plzeňský kraj můžou mít do budoucna s dočerpáním dotací problém.

Menší instituce nicméně nejsou typickým cílem evropských dotací. Ty míří primárně k velkým zadavatelům typu ŘSD a SŽDC. "Není překvapivé, že dotace z evropských strukturálních fondů hrají významnou roli v investicích do tuzemské infrastruktury," komentuje dotace Michal Voda ze sdružení Naši politici, které dotace monitoruje. "Dotace jsou koncentrovány do velkých investičních celků, podpora tak míří pouze do 15,4 % zadaných projektů, avšak tvoří 54,9 % veškerých uvedených investic."

To, že peníze tečou primárně do velkých staveb, ilustruje i následující mapa. Jsou v ní pouze úseky dálnic a silnic první třídy se zadávací cenou nad půl miliardy korun. Fialová barva znamená převahu dotačních peněz, hnědá znázorňuje národní financování.

Související