Z průzkumu Zastoupení Evropské komise vyplynulo, že 62 procent studentů se bojí o své budoucí pracovní uplatnění. Zhruba stejná část z nich by zároveň ráda absolvovala nějakou pracovní stáž. Přesto se mnoho mladých lidí stáží obává a nevěří si, že by něco takového zvládli. K překonání pochyb o vlastních schopnostech mohou pomoct zkušenosti stážistů, kteří už mají prvotní otrkání za sebou.

„Teoretické znalosti, získané vystudováním vysoké školy, umožní formulovat myšlenky a uvažovat v abstraktnější rovině, ale nezajistí už tolik potřebné poznání fungování organizace a vztahů na pracovišti,“ říká student magisterského oboru mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Vít Borčany. Za sebou má stáže na Zahraničním odboru Kanceláře prezidenta republiky a v Ústavu mezinárodních vztahů.

Možnost získání vhledu do reálného pracovního procesu oceňuje také Zdeněk Štěpánek, v současnosti student dánské Copenhagen Business School, v jehož životopisu se vyjímají takové firmy a instituce, jako jsou ČSA, české velvyslanectví v Kodani nebo nejaktuálněji také Academic Council při OSN ve Vídni. „Stáž je ideální možností jak zjistit, zda vás práce v dané sféře bude bavit a naplňovat.“

Nebude to zadarmo 

S čím se nicméně zájemce o jakoukoliv stáž musí smířit, jsou - ekonomickou terminologií řečeno - relativně nepříjemně vysoké náklady obětované příležitosti. „Vysokoškolský student si uvědomí, kolik volného času má, až v momentě, kdy o něj přijde. Neustálé přejíždění mezi stáží, školou a placenými brigádami je neskutečně únavné. Zároveň nikoho na stáži nebo na univerzitě nezajímá, že nemáte čas na jedno či druhé,“ říká Borčany.

Zcela rezignovat na možnost placeného přivýdělku musel kvůli svým pracovním přesunům po mapě Evropy také Štěpánek: „Nabízela se samozřejmě spousta placených brigád třeba v kavárnách, jenže to se do budoucí kariéry prostě nepočítá. Člověk se musí umět uskromnit.“

Tyto náklady jsou na druhou stranu vyváženy mnoha přínosy, které se ale často projeví až s určitým časovým odstupem. Stážista si neustále zlepšuje komunikační dovednosti a pokud se mu podaří osvojit si schopnost jednat na úrovni, může na stáži získat nejen nové přátele, často na celý život, ale také důležité kontakty z oboru.

Zapojte se!

Jiné důvody, proč se rozhodně začít zajímat o možnosti neplacených pracovních příležitostí, uvádí další ze studentů brněnské FSS Karel Gargulák: „Ve třetím ročníku svého studia jsem se nechal inspirovat lidmi, kteří na mě dělali dojem, že vědí, co v životě chtějí, a rozhodl jsem se „zaktivizovat“, co jen to půjde. Zapojil jsem se proto do tehdy u nás začínajícího projektu Demagog a hned od začátku jsme zaznamenali velké úspěchy - hodně se o nás mluvilo, a koneckonců stále mluví, i v médiích.“

Takováto stáž, kdy se nejedná o práci ve smyslu smluvně nebo časově ohraničené činnosti pro konkrétního zaměstnavatele, přináší bezpochyby širokou škálu pozitiv. Gargulák konkrétně zmiňuje všeobecný přehled o aktuálním dění, zkušenosti s fundraisingem, PR a marketingem. „Díky Demagogu jsem dostal nabídku práce na Úřadu vlády jako analytik. Takže i takový mimoškolní 'hurá aktivismus' mohu vřele doporučit. Mně dokázal, že dobrý nápad a odhodlání mohou být skutečně doceněny.“

Na jakých radách pro potenciální zájemce se úspěšní stážisté shodují?

- Nečekejte pasivně na vyhlášení výběrového řízení, snažte se místo stážisty získat sami.
- Určitě vás mnohokrát odmítnou, nenechte se tím odradit a zkoušejte to znovu a znovu. 
- Zjistěte si co nejvíc informací o instituci, u které se o práci ucházíte. Je jen málo horších věcí, než trapný moment ticha u pohovoru následující po otázce, proč chce pracovat právě u nás. 
- Na stáži buďte asertivní. Jako stážista nemáte prakticky možnost ovlivnit pracovní postupy nebo realizovat nějakou svou vizi, ale vyjít musíte se všemi kolegy.
- Vyhněte se různým výmluvám spojeným se školou nebo dalšími vašimi aktivitami, nikoho nezajímají. 
- Pokud máte zájem o stáž ve veřejných institucích, hledejte mimo letní prázdniny. To padá pracovní aktivita na nulu a potit se v kanceláři osm hodin denně a nic nedělat je pěkná otrava.

Dvě třetiny všech studentů, kteří o nějakou stáž jeví zájem, by rádo pracovně vycestovalo do zahraničí. Často jim v tom však brání obavy z vlastní nedostatečné jazykové vybavenosti a také finanční náročnosti. Stáže, a to i ty několikaměsíční, bývají totiž zpravidla neplacené. Nově spuštěný web Stážujeme.cz si klade za cíl ulehčit zájemcům rozhodování, a zprostředkovává proto zkušenosti studentů, kteří již absolvovali pracovní stáž pod záštitou projektu Erasmus+.

V rámci něj totiž mohou stážisté získat takzvaný příspěvek na zvýšené životní náklady, který může pobyt v cizině podstatně zpříjemnit. Do kterých zemí je možné se přes Erasmus+ podívat? Do kteréhokoliv členského státu Evropské unie a mnoha přilehlých zemí, jako jsou Island, Turecko, Gruzie, Ukrajina, Egypt, Izrael, Kosovo nebo dokonce Rusko a mnohé další.

Vysoký finanční výdělek, který si od stáže slibuje 35 % účastníků průzkumu zmiňovaného v úvodu, raději nečekejte. Zlepšení (nejen) jazykových dovedností, jak by si přálo přes 80 % respondentů, ale zcela určitě ano. Více informací o programu Erasmus+ najdete na webu stážujeme.cz, nabídky stáží z různých oborů po celé České republice pak na stránkách Stáže pro mladé.


Bottom line: Tak zkusíte ještě letos Úřad vlády, nebo vyrazíte za pyramidami, fjordy či snad navštívit soudruha Lenina?

Související