doutníky
Ručně balený doutník z Kuby je světová špička
Snímek: Marian S. Sucha

Tajemství balení
Na rozdíl od vína se u Premium - v Česku se jim (poněkud mylně) říká "vlhké doutníky" - používají jenom zřídka listy z jedné sklizně a jedné oblasti. Typický ručně balený doutník se skládá ze tří různých druhů tabákových listů: náplně, vázacího a krycího listu. Náplň (anglicky filler, španělsky tripa) tvoří celé, dlouhé listy většinou z různých odrůd tabáku. Tyto listy ze základní stavby každého doutníku (španělsky vitola) určují jeho charakteristickou chuť. Vázací list (binder/capote), který má vliv na chuť, hoření a aroma, drží náplň pohromadě.
Poslední částí je krycí list (wrapper/capa). Kvalitní capa musí být hezky zpracován, vizuálně atraktivní a s jemnou strukturou vykazující málo žilek. Listy musí být měkké, dobře formovatelné, elastické a bez prasklin. Protože capa navíc hodně ovlivňuje celkové vyznění doutníku, musí být pečlivě vybrán, aby doplnil a kvalitativně rozšířil chuť danou náplní a vázacím listem. I při zpracování se u krycího listu kladou nejvyšší požadavky na kvalitu.
Důležitý je také jeho matný olejnatý povrch, který potvrdí, že tabák byl správně vysušen a uchován za správné vlhkosti (70 - 72%). Zatímco listy pro tripa a capote se úplně vystavují slunci, které dá tabáku sílu i obsah nikotinu, krycí listy se pěstují pod tenkými gázovými plachtami, jež je naopak chrání před slunečním zářením.
Krycích listů není nikdy dostatek. Na Kubě se používají jen ty místní. A nejen z tradičních důvodů. Roli hraje také americké embargo, nejrozšířenějším krycím listem na planetě je totiž Connecticut z USA.

doutníky_mLiga maestra tabaquera
Ve světě doutníků existuje nepřehledná pluralita chutí a intenzit, které se nabízejí milovníkům modrého kouře. Na rozdíl od strojově baleného se ručně balený doutník vyznačuje optimální volbou druhů tabáku a jedinečnými nuancemi.
Výběr (španělsky liga) těch nejrůznějších druhů tabáku z celého světa a vhodných listů pro každý díl doutníku je zdlouhavá a pečlivá záležitost, která náleží zkušeným odborníkům - maestros tabaqueros.
Jako umělci dokážou vytvořit kombinace se specifickými charakteristikami každé vitoly a značky. Jde o to zkomponovat do ligy tabáky, které ovlivňuje každý rok počasí, vlhkost a další vlivy tak, aby vznikla plná kořeněná chuť a aby si vitoly zachovaly své značkové charakteristiky. Úkolem maestros tabaqueros je vytvořit kompozice, které dlouhodobě garantují konstantní chuť a aroma značky.

Kubánské tradice
Pro většinu lidí se excelentní doutník spojuje právě s Kubou. Tamní doutníky jsou silné, s plnou stavbou a typickými zemitými kávovými a medovými vůněmi. Kuba je největším výrobcem "Premium Cigars" na světě. Každý rok ručně ubalí na Ostrově "svobody" 16 tisíc baličů (torcedorů) v padesáti manufakturách přes sto miliónů doutníků. Při jejich výrobě se používá dvakrát fermentovaný tabák z různých sklizní, náplň, vázací list a krycí list zrají v různých časových obdobích. U proslulé kubánské Cohiby např. dva ze tří náplňových listů (seco a ligero) fermentují ještě potřetí v dřevěných soudcích. Chloubou havan je, že jsou "puros" - balené výlučně z tabáků rostoucích a zrajících na Kubě. Ty nejlepší Premium obsahují listy, které se pěstují ve čtyřech různých regionech, v první řadě Vuelta Abajo a Semi Vuelta.

žena s doutníkem
Požitek z doutníků dovedou ocenit i ženy.
Snímek: Marian S. Sucha

Nejlepší tabák na světě
Tabák se na Kubě pěstuje v pěti důležitých oblastech (viz Kde se pěstuje). Pokud existuje něco jako nejlepší tabák na světě, pak pochází určitě z údolí Vuelta Abajo v západní části Kuby. Je to tabák, který roste v jedinečné kombinaci půdy, klimatu a tradice zručnosti a znalosti, jak vyrobit doutník, který je plnější a bohatší než kterýkoliv jiný - jemně aromatický, dokonalý a s rozvinutou chutí.
Tato odrůda zvaná criollo (kreolský) s tlustými, hrubšími listy, která se používá jako náplň (tripa), roste pod širým nebem a čím více jsou listy obráceny ke slunci, tím jsou silnější a aromatičtější. Zdola nahoru se listy jmenují volado, seco a ligero.
Volado na patce stébla rostliny je nejvíc zastíněn a má nejmíň aroma, ale hoří nejlíp. Seco z prostřední části je středně silný a výrazné chuti, zatímco ligero má nejvíce slunce, je nejsilnějším tabákem a má nejvýraznější strukturu. Criollo se používá jako náplň, ale také jako vázací list. Správná směs z těchto tří druhů listů je výsledkem umění mistrů míchačů a posléze baličů a vytváří specifickou chuť. Druhá odrůda, jemný, povolný corojo, který se používá na krycí list, roste zastíněn jutovými plachtami (tapados), jež se natáhnou přes pole.

plantáž_mPoroučíme větru, dešti
Produkce dobré suroviny pro doutníky nemá do činění jenom s druhem tabáku. Ovlivňují ji také půda a klima daného regionu a křížení množství různých druhů tabáku. Jednotlivé odrůdy se vždy od sebe liší a všechny vyžadují různé metody přípravy. Criollo je například regionálně typický tabák. Tyto odrůdy, kterým se říká "Cuban Seed", pocházejí původně z Kuby a dnes rostou na plantážích v celé Karibské oblasti a Střední Americe. K rozšíření přispěly emigrační vlny - jak na konci koloniální války na přelomu 19. a 20. století, tak i později po Castrově revoluci.
Pěstování tabáku vyžaduje rovněž úspěšný boj se škůdci a nemocemi. Pěstitelé se snaží vytvořit tabáky odolnější vůči klimatickým vlivům. Silné deště a větry vedly k vyšlechtění tlustějšího a hrubšího listu, což je bohužel často na úkor kvality a aroma. Jenom některá zušlechtěná semena dají jak robustní rostlinu, tak výrazné aroma jemných dřevitých tónů.

Dominikánská kupáž
Světu kubánských doutníků vládne jistý konzervatismus a staromódnost jak v pěstování a míchaní tabáků, tak i balení. Na ostrově se hodně mluví o zachování "biodynamického principu" - úplně ručně, bez mechanizace a strojů vyrobené doutníky se dělají dnes stejně jako před sto lety.
To určitě neplatí u jiných zemí. Třeba Dominikánské republice, jejíž doutníky nejvíc konkurují těm kubánským. Tamní méně silný tabák vyžaduje kupáž (směs) - jen ve spojení s jinými tabáky vytvoří prvotřídní doutník. Špičkové firmy jako Davidoff či Dunhill, které tam vyrábějí největší část svých doutníků, používají dominikánské tabáky jen zčásti. Pěstitelské oblasti a dodavatele si vybírají po celé planetě. Jejich doutníky jsou typickým produktem globalizace: např. Zino Platinum Scepter Series spojuje náplň z Dominikánské republiky a Peru, americký Connecticut jako vázací list a krycí listy z Ekvádoru.
Ještě extrémnějším příkladem je Dunhill Honduran Selection. Toto rozšíření známé dominikánské Dunhill-Serie z honduraské fabriky má náplň z dominikánského Piloto Cubano, mexického San Andrés a brazilských tabáků. Vázací list je z Mexika a Indonésie. Až na fabriku nemá doutník s Hondurasem nic společného.

Kanárské doutníky
Podobně se vyrábějí i kanárské doutníky. Na těchto ostrovech se tabák vlastně již nepěstuje, přesto mají dlouhou tradici zpracování tabáku a propojení s Karibikem. Kanáry jsou jedinou zemí mimo Kuby, kde se při výrobě doutníků používá originální, z Kuby dovezený tabák.
Ještě víc než u dominikánských doutníků je kanárskou specialitou kupáž. Právě směsí různých tabáku z různých zemí se tu daří ubalit mírně silný doutník plné, vyrovnané chuti a s plným aroma. A s vysokou kvalitou zpracování. A ještě za celkem atraktivní cenu. Příkladem takových elegantních kanárských Premiums jsou značky jako Condal a Goya, ručně balené ze směsi kubánského, dominikánského a honduraského tabáku.

MARIAN S. SUCHA

Kde se pěstuje

Většina doutníkových tabáků pochází z tropických a subtropických oblastí severní a jižní Ameriky, karibských ostrovů. Na rozdíl od jiných tropických rostlin vyžaduje tabák velkou pozornost a péči člověka. Jako tropická rostlina potřebuje tabák dostatečně vlhkosti a tepla. Rostlina jako taková je ale dosti přizpůsobivá a roste také v mírných klimatických podmínkách. Spolu s cigaretovými existuje na planetě kolem 700 druhů tabáku. Největším producentem tabáku na planetě jsou Brazílie a Čína.

Indonésie
Tabáky z ostrova Sumatra jsou žádané hlavně kvůli vynikající kvalitě a mírné chuti. Mají jemné květnaté aroma a působí ve vůni a chuti spíše něžně. Sumatra má široké listy s málo žílami, je lehký a světlé barvy. Také se vyznačuje obzvláště dobrým doutnáním, což hraje důležitou roli u krycích listů. Nejlepší tabák roste na černé humusovité půdě vulkanického původu v oblastech Deli nebo Langkat.

Brazílie
Tradiční tabáková oblast Mata Fina leží v srdci státu Bahia. Má vynikající půdu i generacemi předávanou znalost pěstitelů. Brasil se používá jako krycí list a náplň (Mata Fina), zřídka jako vázací list. Chuť hodně aromatická a kořeněná, spodní listy rostliny jsou spíše mírné. Brazilský doutník (charuto) je pojmem pro tmavé druhy doutníků a čistě opticky kvůli vzhledu (tmavý tabák) působí silně - je to předsudek, který v tomto případě určitě nesouhlasí...

Ekvádor
Ekvádorské tabákové plantáže, které charakterizuje mlha, jsou známy vysoce hodnotnými a aromatickými krycími listy (Connecticut Sun-grown). Zdejší tabáky dávají doutníku zvláštní kořeněnost a aromatickou intenzitu.

Kuba
Kuba produkuje 26 % světového objemu syrového tabáku. Na Kubě existuje pět důležitých oblastí, kde se pěstuje tabák: Vuelta Abajo a Semi Vuelta v okoli Piňar del Rio, Partido v okolí Havany, Remedios nebo Vuelta Arriba v provincii Santa Clara a Oriente kolem Santiaga de Cuba. Podle regionu se tabákové listy značně liší formou i chutí. Celkově však jsou vždy hodně aromatické a obzvláště silné plné chuti. Kubánci umějí to, co jejich španělští a jiní evropští konkurenti nikdy neuměli: kombinovat umění kultivace tabáku s balením doutníků.

Mexiko
V mexických státech Veracruz a Tabasco roste tabák pro obzvláště kořeněné doutníky.

Honduras
Výrobci z Hondurasu se rádi chlubí, že jejich Premiums jsou těm kubánským nejblíže. To proto, že náplň se dělá z kubánských druhů. Honduraské doutníky patří všeobecně k robustnějším, ke kořeněným silným doutníkům, podobně jako kubánské, anebo (aromatické) nikaraguánské, cenově ale o něco výhodnější. Celkově jsou doutníky z Hondurasu (obzvláště Hoyo de Monterrey, Don Tomas, Zino, C.A.O., Castano, Don Ramos, Punch, Dunhill nebo Petrus) spíše pro experty, kteří mají v oblibě plnou chuť a nechtějí platit "kubánské" ceny.

Nikaragua
Také u některých Nicaragua značek se používá na vázací a krycí nikaragujský Criollo Cuban Seed tabák, který dá doutníku i opticky silnější "vzhled". Nikaragua je zemí budoucna. Pěstují se zde tabáky silné chutí a bohaté na aroma. Manufaktury jako Padrón a Drew Estate potvrzují prví třídu těchto tabáků.

USA
Krycí listy z Floridy a Connecticutu jsou velmi žádané. Z údolí řeky Connecticut pochází nejlepší tabák na krycí listy - Connecticut Shade. Jméno získaly podle pěstování: rostliny na plantážích se chrání před sluncem plachtami či gázou. Jako vázací list se používá Connecticut Broadleaf. Producenti ze Střední a Jižní Ameriky se snaží vypěstovat vlastní krycí listy. Tabák stejné odrůdy se pěstuje třeba v Ekvádoru, proti originálu je jemnější a slabší.

Kamerun
Africký Kamerun má vlhkým a parným klimatem zvlášť dobré podmínky. Byli to Němci, kteří tu za svého koloniálního panování zavedli pěstování tabáku. Rostliny jsou díky častým mlhám dobře odstíněny, takže kamerunské krycí listy mají vysokou kvalitu. Tmavší kamerunský krycí list dodává doutníku sladší chuť.

Dominikánská republika
Z Dominikánské republiky pochází tzv. tabáky Santo Domingo. Celkově aromatické a lehké, se sladšími ořechovými polotóny a zemitou příchutí. Tabáková tradice je tu stejně stará jako kubánská. A že zde rostou tabáky, které se dají měřit s těmi nejlepšími havany, potvrzují Davidoff, Dunhill nebo Don Estebán. Dominikánský Piloto Cubano - odrůda z kubánských semínek, a další odrůda - Olor, tvoří náplň nejednoho excelentního dominikánského Premium doutníku. Na krytí se ale dovážejí listy z USA.
Dnes je Dominikánská republika větším vývozcem doutníků než Kuba: 80 % světového exportu. Většina je "mecanizados" - strojově balených. Dominikánskou pozici vydobyla zejména firma Davidoff. Také ručně balené doutníky bez prstýnků velkých jmen jsou zde doma, a navíc se tu vyrábějí různé značky na objednávku, mezi nimi i několika českých firem (např. Stanislaw).

Související