Nový Bor 
Snímek: TIC NOVÝ BOR

V knize Genesis, která líčí vznik světa a počátky lidstva, se o tom nepíše, tak podrobná přece jen není, ale nad krajinou mezi Děčínem a Libercem se ta slova vznáší. Jako by si Stvořitel řekl: "A tady budiž kvalitní design, kde příroda a lidské dílo se budou spolu snoubit a navzájem doplňovat." I bez oficiálního zápisu se tak stalo. Vždyť se stačí podívat, jak v roce 1973 dotvořil Karel Hubáček přírodní siluetu Ještědu svým vizionářským televizním vysílačem.
Z Ještědu do Nového Boru to je vzdušnou čarou třicet kilometrů a i tady je designérský duch stále patrný. Jen není tak na očích jako silueta televizního vysílače. Najdete ho na okraji města v nepříliš vzhledném továrním areálu sklárny Crystalex. Právě tady se totiž daří vnášet do běžného života design nejvyšší kvality - a to navíc příjemným prostřednictvím nápojových skleniček.

Kvalitní design všem
Jsou to dva roky, kdy bývalý rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jiří Pelcl navrhl sadu nápojového skla nazvanou Vicenza. V roce 2006 za ni získal hned dvě velká ocenění: nejprve českou Národní cenu za design a vzápětí ještě v témže roce německou cenu Form 2006.
Nebývá právě obvyklé, aby špičkoví designéři navrhovali předměty pro sériovou strojovou výrobu. Jenže Jiří Pelcl, který je navíc držitelem ceny Czech Grand Design pro nejlepšího produktového designéra roku, si naopak zakládá na tom, že jeho skleničky se vyrábějí v Novém Boru ve velkém.
"Dřív jsem dělal originály, malosériové objekty. Čím jsem starší, tím víc tíhnu k opakované výrobě, protože ta má mnohem větší dopad," řekl v jednom z rozhovorů po představení řady Vicenza. "Autorský objekt si kupuje malá vrstva lidí a podle mě je důležité, aby náš průmysl vyráběl věci, které jsou esteticky kultivované a dokonale funkční."
Za prvotřídním designem bývá zvykem chodit do výstavních síní. Návštěva Nového Boru ale může být výjimkou, kterou lze brát jako poklonu sklárnám předávajícím moderní design do obyčejných domácností. Vždyť sada šesti sklenek Vicenza se prodává za necelých tři sta korun.
Jiří Pelcl přitom není jediným designérem, jehož návrhy Crystalex využívá. Například Alena Holišová je autorkou romantické sady Angela, Martin Fait zase připravil kubismem inspirované svícny. Sada se jmenuje Fragmental a při jejím prohlížení si lze vzpomenout například na někdejší lampu veřejného osvětlení od Emila Králíčka na Jungmannově náměstí v Praze.

sklo_mLesní skleněné putování
Základy pro výrobu moderního skla vznikaly na Novoborsku, tedy přesněji v Lužických horách, už v době, kdy Českému království vládl Přemysl Otakar II. Od třináctého století se ve zdejších lesích začaly objevovat první sklářské hutě. Podmínky pro rozmach sklářství tu byly dvě. Jednak husté a rozsáhlé lesy, které poskytovaly dostatek paliva pro tavbu, a pak geologický zlom, kterému se říká "lužická porucha". V místech, kde probíhal, se totiž dalo přímo na povrchu narazit na vydatnou křemennou žílu, potřebnou pro tavení skla.
Jedny z prvních hutí vyrostly severovýchodně od dnešního Nového Boru na úpatí kopce Bouřný a v místech, kde se rozkládají obce Horní a Dolní Světlá. Hledat ale v lesích zbytky velkých sklářských hutí by bylo pošetilé. Středověká výroba skla si vystačila s málem. Nad pecí se postavil jednoduchý dřevěný přístřešek a z lesa se postahovalo dřevo. Když palivo v nejbližším okolí došlo, přesunul se sklář v lese o několik set metrů dál a tam pokračoval ve výrobě.
Jednotlivé hutě pracovaly samostatně a skláři si většinou při svém putování obhospodařovali lesní údolí kolem potoků. Voda poháněla stoupy na drcení křemene, navíc přímo v potoce bylo možné sbírat křemenné valouny. Právě takovým pracovním putováním kolem lesních potoků se později zakládaly nejen osady Horní a Dolní Světlá, ale třeba i Trávník či Drnovec poblíž Cvikova.
Výroba skla v malých hutích sice vypadá na první pohled romanticky, ale na druhou stranu dává zároveň vzpomenout na slavné cimrmanovské představení Hospoda na mýtince. V bukových hvozdech sice mohli skláři v klidu pracovat, ovšem nic by v temných lesích neprodali. Krásné sklo, jenže kupců se tu moc nepotulovalo. Pro nevelké sklářské manufaktury tak byla důležitá města, kde se mohlo sklo prodávat. V osmnáctém století se nejvýznamnějším sklářským obchodním centrem stává městečko Haida, dnešní Nový Bor.

muzeum_mBohatý obchod, bohatá výzdoba
Rod Kinských dobře věděl, jaké výnosy plynou z obchodu se sklem, a tak pro zdejší region připravil něco, čemu dnes říkáme investorské pobídky. Poddaným, kteří se podíleli na výrobě a zpracování skla, odpustil robotu. Nejmenší město z celého Rakousko-Uherska také mohlo pořádat každé pondělí trhy a k tomu navíc čtyřikrát do roka trhy výroční, což byla velká obchodnická výsada.
Nový Bor je město mladé, až do poloviny osmnáctého století stával na zdejším vřesovišti pouze statek sedláka Raškovského
z Arnultovic. Právě vřesoviště - německy die Heide - dalo v roce 1757 nově vzniklému městečku jméno Haida. Od února 1948 pak má úředně stvrzený český název Nový Bor.
Od samého počátku je historie města provázána s dějinami sklářství. O jeho rozmach se zasloužily především sklářské obchodní společnosti, kterým se říkalo kompanie a které zručně využívaly toho, že město leželo na obchodní cestě z Prahy do Německa. V roce 1870 zde byla založena sklářská škola a v roce 1893 sklářské muzeum. Sbírky, představující rozličné techniky od hutního skla přes broušené, ryté a leptané až po pískované a malované, je možné si i dnes prohlédnout v muzejních expozicích soustředěných do historické empírové budovy na náměstí Míru. Dům poznáte podle mansardové střechy a barokního vstupního portálu zdobeného reliéfem kotvy.
chrám_mK dalším cenným památkám patří chrám Nanebevzetí Panny Marie se šedesátimetrovou věží. Více než její výška je ale zajímavý zvon zavěšený uvnitř. Poprvé se rozezněl v roce 1606, nikdy nebyl z kostelní věže sundán a zvoní se na něm dodnes. Zatímco obvykle se lidé v kostele obdivují oltářům a mistrovské práci řezbářů, v Novém Boru míří pohledy vzhůru k lustrům a barevným vitrážím v oknech - po výstavě v muzeu další ukázka práce zdejších sklářů.
Kdo dává přednost architektonické moderně, tedy té z počátku dvacátého století, nechť se zastaví u nárožní budovy pošty, vystavěné v secesním stylu. Na rozloučenou může zaznít závěrečná hádanka, která však zaskočí jen nepozorného čtenáře: Jakou asi dekorativní zajímavost lze na poště najít? Samozřejmě to jsou originální skleněné vitráže. Nový Bor je město mladé, malé a elegantní.

Václav Poustka

Atrakce regionu
Zlatá lyže Lužických hor (lyžařský běžecký závod v sobotu 19. ledna)

Ve stráních severně od Nového Boru leží obec Polevsko, v jejímž okolí se pravidelně začátkem roku koná závod Zlatá lyže Lužických hor. Běhá se klasickou technikou na patnáctikilometrové trati, pro ženy a dorostence je připravená trať desetikilometrová. Závodu se může zúčastnit každý příchozí, který zaplatí osmdesátikorunové startovné. Přihlášky se přijímají v den závodu od 8 do 9.30 h v prvním patře obecního úřadu v Polevsku. V 10 h bude závod odstartován a ve 13 h se očekává slavnostní vyhlášení výsledků.
Kontakt na pořadatele závodu: Jan Šmíd, tel.: 604 375 303.
www.skipolevsko.estranky.cz  


Kde se ubytovat
* Čtyřmi hvězdičkami je ohodnoceno ubytování v novoborském Parkhotelu na Žižkově ulici. Za nocleh v pokojích, které jsou umístěné v novoklasicistní vile, se platí 1900 Kč (jednolůžkový pokoj), resp. 2200 Kč (dvoulůžkový pokoj). Tel.: 487 723 157.
* Na polovině cesty z nádraží do centra města stojí ve Dvořákově ulici Grandhotel Pražák. Jedna osoba zaplatí za přespání 1200 Kč, dvoulůžkový pokoj je k mání za 2000 Kč. Ve třípatrovém hotelu je celkem 5 apartmánů a 27 dvoulůžkových pokojů. Tel.: 487 715 555.
* Kdo chce bydlet v přírodě za městem, může se ubytovat v obci Trávník, vzdálené deset kilometrů severovýchodně od Nového Boru. V penzionu U Naděje sice hosté sdílí společné sociální zařízení, ale jedna noc tu stojí pouze 340 Kč včetně snídaně. K dispozici jsou dva dvoulůžkové pokoje, tři čtyřlůžkové a jeden velký devítilůžkový. Tel.: 776 654 111.
* Na jižním okraji Nového Boru v Janově najdete malý rodinný penzion Druhý domov se čtyřmi dvoulůžkovými pokoji. Každý je vybavený vlastním sociálním zařízením a za jednu noc se platí 840 Kč. Tel.: 775 381 371.


Jak se tam dostat
Cesta autem z Prahy do Nového Boru po silnici číslo 9 měří zhruba sto kilometrů a vede postupně přes Neratovice, Mělník a Českou Lípu. Přímé víkendové autobusy odjíždějí z Prahy do Nového Boru od Holešovického nádraží v 7 nebo v 9 h. Na zdolání trasy potřebují bez pár minut dvě hodiny. Cesta vlakem trvá ještě déle. Nejprve je potřeba jet například rychlíkem v 7.15 h z pražského hlavního nádraží do Mladé Boleslavi (příjezd v 8.29) a tam v 8.40 přestoupit na další rychlík, který dorazí do v Nového Boru v 9.54.


Informace
Turistické informační centrum najdete v Novém Boru v ulici T. G. Masaryka vedle obchodního domu Tesco. Přes zimu je otevřené od pondělí do pátku od 9 do 12 h a od 13 do 16 h. Tel.: 487 726 815.
www.novy-bor.cz  
www.novybor.cz  
www.novoborsko.cz  


Tip v okolí
Hasičské muzeum
Zajímavým cílem výletu, který ocení zejména děti, může být návštěva hasičského muzea v Novém Oldřichově, vesnici ležící necelé tři kilometry západně od Kamenického Šenova. Rozsah expozice je skromný, ale i v omezeném počtu exponátů lze najít zajímavé kousky. Kdo viděl film Tmavomodrý svět, může si na něj zavzpomínat u hasičského auta značky Renault z roku 1926, které si filmaři pro natáčení vypůjčili. Vzácná je rovněž parní stříkačka vyrobená v roce 1900. Prohlídku si však musíte předem domluvit se správcem muzea panem Mazancem na telefonu 487 767 304 nebo 724 081 442.


Kam na jídlo
Nedaleko centra Nového Boru, v místě, kde ulice bratří Čapků protíná Palackého náměstí, stojí od osmnáctého století patrový dům s mansardovou střechou a krytým dřevěným balkonem nad vchodem. Uvnitř můžete usednout k prostřeným stolům v restauraci Sorrento a těšit se na jídla připravovaná s italskou či středomořskou inspirací. Ceny za pizzy ve standardních kombinacích se pohybují kolem stokoruny. Zajímavá je možnost si volně kombinovat čerstvě uvařené těstoviny s libovolnou omáčkou. Například ta, která je připravovaná podle pekaře pizzy, obsahuje čtyři druhy sýra a stojí padesát korun. Porce těstovin se podává za dvacet korun. Tel.: 487 722 314.

Související