Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vánoce jsou tu a po nich se sekera zadluženosti českých domácností zatne ještě hlouběji. I letošní rok byl totiž ve znamení sladkého života na splátky. Na konci roku budeme dlužit odhadem 550 miliard korun. Na jednoho občana připadá necelých 55 tisíc korun, což nevypadá nijak tragicky. Kdybychom dluh přepočetli jen na ty zaměstnané, pak už vychází zhruba 114 tisíc korun na jednoho. To je sedm a půl průměrné čisté mzdy.
Jenže 550 miliard korun nejsou veškeré dluhy národa, ale jen ty "lepší", tedy u bank, splátkových a leasingových společností.
Kolik mají domácnosti půjčeno v takzvaných rychlých půjčkách do domu, v zastavárnách a u lichvářů, kolik dluží za energie, nájem či telefon nedovede dnes nikdo přesně spočítat. Proto je také těžké hodnotit skutečný rozsah zadluženosti domácností.
KOMU JDOU DLUHY K DUHU? Z ministerstva financí zaznívá útěšný hlas, že absolutní zadluženost ve vyspělých evropských zemích je mnohem větší než v Česku. Ostatně ekonomika šlape, mzdy rostou, inflace je nízká a úroky mírné, takže se není čeho bát. Úvěrový apetit českých domácností považuje ministerstvo za projev optimismu a důvěry v budoucnost.
Úvěry stimulují spotřebu, a ta zase výrobu, což je pozitivní. Přibližně 70 % půjčených peněz jde na bydlení. Jen za letoší rok přesáhne podle odhadu bank objem poskytnutých hypotečních úvěrů 100 miliard korun a stavební spořitelny k tomu přidají něco přes 50 miliard korun. Poptávka po bydlení svědčí stavbařům a stavební výroba je jedním z největších tahounů ekonomického růstu. Úvěry jdou k duhu i bankám. Mají přebytek likvidity, a tak musejí půjčovat, aby něco vydělaly.
O CENU PENĚZ SE NESTARAJÍ. Idylka snadného života na splátky však má i svou odvrácenou tvář. Lidé si půjčují špatně, protože jim chybí finanční gramotnost.
Jen málo českých domácností plánuje své finance a dovede si spočítat bezpečný dluhový potenciál. Snadno podléhají reklamě, která je často zavádějící a klamavá. Nedovedou se orientovat v nabídce a vybírají si úvěry podle nepodstatných kritérií. Rozhodující je pro ně dostupnost požadované částky a rychlost vyřízení žádosti. Nezajímá je úrok, poplatky a ostatní podmínky úvěru. Nestarají se o to, kolik za půjčené peníze celkem zaplatí. Nevyužívají ani těch základních legislativních instrumentů, které mají pro ochranu svých práv na finančním trhu. Nedožadují se od poskytovatelů úvěrů plnění informačních a jiných povinnosti, které jim vyplývají ze zákona o spotřebitelském úvěru.
Není proto divu, že si domácnosti půjčují velmi draho a nevýhodně. Podle posledních statistik České národní banky (ČNB) je roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelské úvěry 13,8 procenta.
HYPOTÉKY JSOU STÁLE DRAŽŠÍ. Hypotéky jsou všeobecně považovány za levný a výhodný způsob financování nemovitostí. Ale i jejich cena už několik měsíců roste. V říjnu byl průměrný úrok podle Hypoindexu portálu Finance.cz 4,36 procenta. Podle ČNB dosáhly průměrné roční náklady na hypotéku, vyjádřené RPSN, dokonce 4,8 procenta.
Zatím hypoteční banky nemají povinnost uvádět ve své nabídce RPSN, brzy by se to však mohlo změnit. Evropská unie začíná připravovat tak zvanou Eurohypotéku (viz Ekonom č. 50/2006). Nebude to jednotná hypotéka pro všechny členské státy, jak by se mohlo podle názvu zdát. Půjde spíše o stanovení přísnější informační povinnosti, která bude podobná, jako platí například pro spotřebitelské úvěry. Každý zájemce o hypotéku by měl mít možnost předem vědět, kolik v konkrétní bance za úvěr celkem zaplatí včetně všech poplatků a souvisejících nákladů. Dnes to bude těžko zjišťovat i ten nejgeniálnější finanční poradce. Ale i Eurohypotéka bude šancí jen pro poučené. Kdo se nebude starat, kolik za úvěr zaplatí, ten se to nedozví.
PESIMISTÉ VARUJÍ. Postoj domácností k zadlužení se v posledních letech mění. Jestliže ještě naše babičky se bály dluhů jako čert kříže, jejich vnukové se dnes zadlužují bez mrknutí oka. Dluhy pro ně nejsou nic špatného ani katastrofálního. Vždyť i stát má dluhy a žije se v něm celkem dobře.
Velmi rychle roste zadluženost "náctiletých", kteří ještě nemají ani pravidelné příjmy, a už vesele nakupují na splátky, berou si půjčky, dostávají kreditní karty. O nabídky nemají nouzi, protože banky a splátkové společnosti půjčují i bez potvrzení příjmů, a tím vlastně ještě lehkomyslný přístup k zadlužování podporují.
Navíc poskytovatelé úvěrů ve snaze rozpůjčovat co nejvíce peněz vymýšlejí stále nové triky a produkty.
KONSOLIDACE NENÍ SPÁSA. Letošním hitem je bezesporu konsolidace úvěrů. Začaly ji nabízet tři banky: Bawag Bank, která ji uvedla na trh pod obchodním názvem IQ Půjčka jako první. GE Money Bank přišla s podobným produktem v listopadu a nazvala ho Konsolidací úvěrů. Komerční banka nabízí tuto službu od prosince pod názvem Optimální půjčka.
Ve všech případech jde vlastně o to, že banka je ochotna poskytnout klientovi nový úvěr, ze kterého vyrovná několik již existujících. Pak bude splácet této bance jediný, tedy konsolidovaný úvěr.
Nejde o žádnou revoluci v bankovních službách, protože překlápění několika starých úvěrů jedním novým se v praxi dělá běžně v podnikové sféře. V retailovém bankovnictví to zatím v Česku běžné nebylo. Drobní klienti si mohli přefinancovat například hypotéku od jedné banky výhodnějším úvěrem u jiné, nebo si mohli vzít hotovostní bankovní úvěr a z něj uspokojit jiné neodbytné věřitele. Konsolidace úvěrů od několika různých věřitelů se však běžně nenabízela.
PROČ TO BANKY DĚLAJÍ? Konsolidace úvěrů rozhodně není ze strany bank žádný sponzoring. Jejím smyslem je přetáhnout platící klienty jiným věřitelům a vytěžit z nich zisk pro sebe.
Proto konsolidace úvěrů není řešením problému předluženosti. Kdo má problémy se splátkami, tomu nepomůže. Všechny tři banky totiž podmiňují její schválení dosavadní dobrou platební morálku, kterou také musí většinou žadatel doložit (pokud si ji banky nemohou ověřit v registru dlužníků). Kdo své závazky v minulosti neplnil, pravděpodobně s žádostí o konsolidaci neuspěje.
Možnost konsolidace se také netýká zdaleka všech úvěrů. Jde o spotřebitelské úvěry bank, úvěry poskytnuté splátkovými společnostmi, a to ještě ne všemi, bankovní kontokorenty a úvěry z kreditních karet. Přitom poslední dva typy úvěrů konsoliduje Bawag Bank a Komerční banka, GE Money Bank ne.
Kdo si půjčil od nebankovní společnosti nebo od souseda, na konsolidaci může zapomenout.
VÝHODA NEMUSÍ BÝT LEVNÁ. Těm, kteří dosud platili poctivě, ale nyní nemají dost peněz na měsíční splátky všech úvěrů, může konsolidace vyřešit kritickou situaci. Banka jim může nabídnout nižší úrok nebo rozložit splatnost do delšího časového období, a tím jim sníží měsíční splátku. Prodloužení splatnosti však většinou znamená, že se celkově za úvěr zaplatí víc peněz.
Kdo se rozhodne zkusit konsolidaci úvěrů, navštíví banku, přinese dřívější úvěrové smlouvy a potvrzení o příjmech, případně jiné doklady. V Bawag Bank a GE Money Bank zaplatí poplatek jedno procento ze sumy úvěrů, které chce konsolidovat. Komerční banka si za žádost neúčtuje nic.
Pak si žadatel dohodne s bankou dobu splatnosti. U Bawag Bank je to minimálně rok a maximálně šest let, u GE Money Bank minimálně dva roky a maximálně 10 let a u Komerční banky minimálně rok a maximálně 10 let. Při sjednávání podmínek by se měl také informovat o tom, na kolik ho úvěr přijde - tedy na úrokovou sazbu a všechny související poplatky. Úroky se pohybují od 7,15 procenta až po 19,9 procenta podle doby splatnosti. Kromě nich je však ještě třeba hradit u všech tří bank poplatky za úvěrový účet a kromě Bawag Bank ještě za běžný účet, který si musí žadatel v bance založit. Navíc je třeba počítat, že za předčasné ukončení starých úvěrových smluv si mohou věřitelé také účtovat nějaké poplatky.
POZOR NA ÚROKY A POPLATKY. Kdo žádá o konsolidaci většího objemu úvěrů, pro toho jsou podstatnější úroky. Pokud mu konsolidující banka nabídne stejnou nebo nižší sazbu, může na tom vydělat. Například překrytí nákupu na splátky s RPSN kolem 25 procent a závazku z kreditní karty s úrokem 22 procenta úvěrem na 9,9 procenta může být výhodné.
Při nízkých objemech konsolidovaných úvěrů je třeba brát zřetel i na výši poplatků. Když například budeme chtít konsolidovat úvěry za 20 000 korun, což je nejnižší možný limit, a překrýt je novým úvěrem na pět let, poplatky to mohou pořádně prodražit. Za předčasné splacení spotřebitelských úvěrů budeme u některých bank platit poplatek, který dosahuje čtyř až pěti procent dlužné částky. Řekněme například, že 15 000 korun z konsolidovaných úvěrů je spotřebitelský úvěr od Raiffeisenbank. Ta si napočítá za předčasné splacení 4 procenta, což bude v tomto případě 600 korun. Dále je třeba zaplatit konsolidující bance, například Bawag Bank, jedno procento za schválení žádosti, což je 200 korun. Pak ještě budeme každý měsíc Bawag Bank platit 50 korun za vedení úvěrového účtu. Poplatky přijdou za pět let na 3800 korun, což je téměř 19 procent z dlužné částky.
Kdo si tedy bude chtít pomoci konsolidací svých úvěrů, neměl by se spoléhat na lákavou reklamu. Když nebude dobře počítat, nemusí se mu to vyplatit.
Světlana Rysková
Jenže 550 miliard korun nejsou veškeré dluhy národa, ale jen ty "lepší", tedy u bank, splátkových a leasingových společností.
Kolik mají domácnosti půjčeno v takzvaných rychlých půjčkách do domu, v zastavárnách a u lichvářů, kolik dluží za energie, nájem či telefon nedovede dnes nikdo přesně spočítat. Proto je také těžké hodnotit skutečný rozsah zadluženosti domácností.
KOMU JDOU DLUHY K DUHU? Z ministerstva financí zaznívá útěšný hlas, že absolutní zadluženost ve vyspělých evropských zemích je mnohem větší než v Česku. Ostatně ekonomika šlape, mzdy rostou, inflace je nízká a úroky mírné, takže se není čeho bát. Úvěrový apetit českých domácností považuje ministerstvo za projev optimismu a důvěry v budoucnost.
Úvěry stimulují spotřebu, a ta zase výrobu, což je pozitivní. Přibližně 70 % půjčených peněz jde na bydlení. Jen za letoší rok přesáhne podle odhadu bank objem poskytnutých hypotečních úvěrů 100 miliard korun a stavební spořitelny k tomu přidají něco přes 50 miliard korun. Poptávka po bydlení svědčí stavbařům a stavební výroba je jedním z největších tahounů ekonomického růstu. Úvěry jdou k duhu i bankám. Mají přebytek likvidity, a tak musejí půjčovat, aby něco vydělaly.
O CENU PENĚZ SE NESTARAJÍ. Idylka snadného života na splátky však má i svou odvrácenou tvář. Lidé si půjčují špatně, protože jim chybí finanční gramotnost.
Jen málo českých domácností plánuje své finance a dovede si spočítat bezpečný dluhový potenciál. Snadno podléhají reklamě, která je často zavádějící a klamavá. Nedovedou se orientovat v nabídce a vybírají si úvěry podle nepodstatných kritérií. Rozhodující je pro ně dostupnost požadované částky a rychlost vyřízení žádosti. Nezajímá je úrok, poplatky a ostatní podmínky úvěru. Nestarají se o to, kolik za půjčené peníze celkem zaplatí. Nevyužívají ani těch základních legislativních instrumentů, které mají pro ochranu svých práv na finančním trhu. Nedožadují se od poskytovatelů úvěrů plnění informačních a jiných povinnosti, které jim vyplývají ze zákona o spotřebitelském úvěru.
Není proto divu, že si domácnosti půjčují velmi draho a nevýhodně. Podle posledních statistik České národní banky (ČNB) je roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelské úvěry 13,8 procenta.
HYPOTÉKY JSOU STÁLE DRAŽŠÍ. Hypotéky jsou všeobecně považovány za levný a výhodný způsob financování nemovitostí. Ale i jejich cena už několik měsíců roste. V říjnu byl průměrný úrok podle Hypoindexu portálu Finance.cz 4,36 procenta. Podle ČNB dosáhly průměrné roční náklady na hypotéku, vyjádřené RPSN, dokonce 4,8 procenta.
Zatím hypoteční banky nemají povinnost uvádět ve své nabídce RPSN, brzy by se to však mohlo změnit. Evropská unie začíná připravovat tak zvanou Eurohypotéku (viz Ekonom č. 50/2006). Nebude to jednotná hypotéka pro všechny členské státy, jak by se mohlo podle názvu zdát. Půjde spíše o stanovení přísnější informační povinnosti, která bude podobná, jako platí například pro spotřebitelské úvěry. Každý zájemce o hypotéku by měl mít možnost předem vědět, kolik v konkrétní bance za úvěr celkem zaplatí včetně všech poplatků a souvisejících nákladů. Dnes to bude těžko zjišťovat i ten nejgeniálnější finanční poradce. Ale i Eurohypotéka bude šancí jen pro poučené. Kdo se nebude starat, kolik za úvěr zaplatí, ten se to nedozví.
PESIMISTÉ VARUJÍ. Postoj domácností k zadlužení se v posledních letech mění. Jestliže ještě naše babičky se bály dluhů jako čert kříže, jejich vnukové se dnes zadlužují bez mrknutí oka. Dluhy pro ně nejsou nic špatného ani katastrofálního. Vždyť i stát má dluhy a žije se v něm celkem dobře.
Velmi rychle roste zadluženost "náctiletých", kteří ještě nemají ani pravidelné příjmy, a už vesele nakupují na splátky, berou si půjčky, dostávají kreditní karty. O nabídky nemají nouzi, protože banky a splátkové společnosti půjčují i bez potvrzení příjmů, a tím vlastně ještě lehkomyslný přístup k zadlužování podporují.
Navíc poskytovatelé úvěrů ve snaze rozpůjčovat co nejvíce peněz vymýšlejí stále nové triky a produkty.
KONSOLIDACE NENÍ SPÁSA. Letošním hitem je bezesporu konsolidace úvěrů. Začaly ji nabízet tři banky: Bawag Bank, která ji uvedla na trh pod obchodním názvem IQ Půjčka jako první. GE Money Bank přišla s podobným produktem v listopadu a nazvala ho Konsolidací úvěrů. Komerční banka nabízí tuto službu od prosince pod názvem Optimální půjčka.
Ve všech případech jde vlastně o to, že banka je ochotna poskytnout klientovi nový úvěr, ze kterého vyrovná několik již existujících. Pak bude splácet této bance jediný, tedy konsolidovaný úvěr.
Nejde o žádnou revoluci v bankovních službách, protože překlápění několika starých úvěrů jedním novým se v praxi dělá běžně v podnikové sféře. V retailovém bankovnictví to zatím v Česku běžné nebylo. Drobní klienti si mohli přefinancovat například hypotéku od jedné banky výhodnějším úvěrem u jiné, nebo si mohli vzít hotovostní bankovní úvěr a z něj uspokojit jiné neodbytné věřitele. Konsolidace úvěrů od několika různých věřitelů se však běžně nenabízela.
PROČ TO BANKY DĚLAJÍ? Konsolidace úvěrů rozhodně není ze strany bank žádný sponzoring. Jejím smyslem je přetáhnout platící klienty jiným věřitelům a vytěžit z nich zisk pro sebe.
Proto konsolidace úvěrů není řešením problému předluženosti. Kdo má problémy se splátkami, tomu nepomůže. Všechny tři banky totiž podmiňují její schválení dosavadní dobrou platební morálku, kterou také musí většinou žadatel doložit (pokud si ji banky nemohou ověřit v registru dlužníků). Kdo své závazky v minulosti neplnil, pravděpodobně s žádostí o konsolidaci neuspěje.
Možnost konsolidace se také netýká zdaleka všech úvěrů. Jde o spotřebitelské úvěry bank, úvěry poskytnuté splátkovými společnostmi, a to ještě ne všemi, bankovní kontokorenty a úvěry z kreditních karet. Přitom poslední dva typy úvěrů konsoliduje Bawag Bank a Komerční banka, GE Money Bank ne.
Kdo si půjčil od nebankovní společnosti nebo od souseda, na konsolidaci může zapomenout.
VÝHODA NEMUSÍ BÝT LEVNÁ. Těm, kteří dosud platili poctivě, ale nyní nemají dost peněz na měsíční splátky všech úvěrů, může konsolidace vyřešit kritickou situaci. Banka jim může nabídnout nižší úrok nebo rozložit splatnost do delšího časového období, a tím jim sníží měsíční splátku. Prodloužení splatnosti však většinou znamená, že se celkově za úvěr zaplatí víc peněz.
Kdo se rozhodne zkusit konsolidaci úvěrů, navštíví banku, přinese dřívější úvěrové smlouvy a potvrzení o příjmech, případně jiné doklady. V Bawag Bank a GE Money Bank zaplatí poplatek jedno procento ze sumy úvěrů, které chce konsolidovat. Komerční banka si za žádost neúčtuje nic.
Pak si žadatel dohodne s bankou dobu splatnosti. U Bawag Bank je to minimálně rok a maximálně šest let, u GE Money Bank minimálně dva roky a maximálně 10 let a u Komerční banky minimálně rok a maximálně 10 let. Při sjednávání podmínek by se měl také informovat o tom, na kolik ho úvěr přijde - tedy na úrokovou sazbu a všechny související poplatky. Úroky se pohybují od 7,15 procenta až po 19,9 procenta podle doby splatnosti. Kromě nich je však ještě třeba hradit u všech tří bank poplatky za úvěrový účet a kromě Bawag Bank ještě za běžný účet, který si musí žadatel v bance založit. Navíc je třeba počítat, že za předčasné ukončení starých úvěrových smluv si mohou věřitelé také účtovat nějaké poplatky.
POZOR NA ÚROKY A POPLATKY. Kdo žádá o konsolidaci většího objemu úvěrů, pro toho jsou podstatnější úroky. Pokud mu konsolidující banka nabídne stejnou nebo nižší sazbu, může na tom vydělat. Například překrytí nákupu na splátky s RPSN kolem 25 procent a závazku z kreditní karty s úrokem 22 procenta úvěrem na 9,9 procenta může být výhodné.
Při nízkých objemech konsolidovaných úvěrů je třeba brát zřetel i na výši poplatků. Když například budeme chtít konsolidovat úvěry za 20 000 korun, což je nejnižší možný limit, a překrýt je novým úvěrem na pět let, poplatky to mohou pořádně prodražit. Za předčasné splacení spotřebitelských úvěrů budeme u některých bank platit poplatek, který dosahuje čtyř až pěti procent dlužné částky. Řekněme například, že 15 000 korun z konsolidovaných úvěrů je spotřebitelský úvěr od Raiffeisenbank. Ta si napočítá za předčasné splacení 4 procenta, což bude v tomto případě 600 korun. Dále je třeba zaplatit konsolidující bance, například Bawag Bank, jedno procento za schválení žádosti, což je 200 korun. Pak ještě budeme každý měsíc Bawag Bank platit 50 korun za vedení úvěrového účtu. Poplatky přijdou za pět let na 3800 korun, což je téměř 19 procent z dlužné částky.
Kdo si tedy bude chtít pomoci konsolidací svých úvěrů, neměl by se spoléhat na lákavou reklamu. Když nebude dobře počítat, nemusí se mu to vyplatit.
Světlana Rysková
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
