Česko živí průmysl a ten potřebuje euro! Tuto mantru by si měl opakovat pan předseda vlády Mirek Topolánek několikrát denně. Pak by mu možná došlo, že je předsedou vlády v zemi, kde průmysl tvoří 31% HDP a podílí se na zaměstnanosti 34% a hledal by cesty, jak se co nejrychleji dopracovat k přijetí eura Českou republikou a ne hledat důvody proč to nejde. Proč to není žádoucí a přehazovat zodpovědnost na jiné (HN, 29. července 2008, Rizikem by byla vláda ČSSD, strana 8).

Ponechám stranou neuvěřitelnou aroganci předsedovi vlády vlastní. Chlubí se, že četl úvodní kapitoly ekonomických učebnic a zároveň předvádí, že o mnoho více toho nečetl. Ne, předseda vlády opravdu nemusí vědět všechno, je však zodpovědný za výběr svých poradců a tam zřejmě neměl šťastnou ruku ...

Česká koruna v rukou spekulantů

Ten nejdůležitější problém je někde jinde a to v pochopení rizika, které hrozí české ekonomice v nejbližších měsících a letech. Česká koruna od počátku letošního roku je nejsilněji posilující měnou na světě. Tento fakt je sám o sobě velmi varující.

Proč? Na první pohled to není zřejmé. Spotřebitelé jsou rádi, že ceny dovozového zboží klesají (byť díky některým koluzím v systému možná pomaleji než by měly), ceny benzínu a motorové nafty jsou sice vysoké, ale bez posilující koruny by byly ještě vyšší. Dovolené v zahraničí jsou nejlevnější pro české pracující v novodobé české historii. Nu a výhled, že až jednou přijmeme euro, budeme měnit koruny v poměru např. 1:20, a ne 1:30 se nám všem líbí.

V čem je tedy problém? Problém je v tom, že stejné posilování koruny, které zlevňuje zahraniční turistiku pro Čechy, zdražuje turistiku pro cizince v České republice. A ještě horší je situace v průmyslu, kde stále více a více firem ztrácí schopnost vyvážet, neboť ceny jejich výrobků jsou pro zahraniční odběratele příliš vysoké. To se dříve či později projeví na poklesu růstu průmyslové výroby, HDP a zaměstnanosti.

První signály, že se tento problém projevuje, již přicházejí. A tak se může snadno stát, že řada pracujících, kteří se vrátí z levné zahraniční dovolené, zjistí, že jsou bez práce, neboť jejich práce je příliš drahá. Je sice pravdou, že v minulých létech český průmysl předváděl výborné výkony v růstu produktivity práce, ale posílení české koruny za první pololetí roku 2008 je tak vysoké, že se nedá vysvětlit žádným růstem produktivity práce či jiných fundamentálních veličin, ale pouze spekulací s českou korunou a proti české koruně.

Situace je o to vážnější, že žijeme v době globalizovaných finančních trhů, které umožňují přesunovat desítky miliard dolarů po zeměkouli rychlostí světla. Tyto peníze mohou kliknutím na klávesnici počítače přitéci do ČR a stejným způsobem zase zmizet. V prvním případě to vede k prudkému posílení koruny, v druhém případě k prudkému oslabení koruny.

Ten nejhorší scénář je následovný, spekulativní dolary posílí kurs koruny do nereálné výše a setrvají na této nereálné výši několik měsíců či rok, dva, anebo tři. Poté naopak koruna prudce oslabí. V době příliš silné koruny řady firem zbankrotuje či prostě odejde z trhu. V době znehodnocení koruny již nebude možný lehký návrat na ztracené trhy, neboť je mezitím obsadila konkurence...

Řešení: zavést euro a modlit se

Jak předejít tomuto scénáři? Přijmout euro co nejdříve! Ve jménu zachování stability a prosperity v českém průmyslu a tím i v celé zemi. V roce 2007 jsme splnili 4 maastrichtská kritéria z 5. Chybí pouze setrvat v systému ERM II po dva roky. Ve skutečnosti je třeba počítat spíše se 3 roky a to proto, že Evropská komise musí vyhodnotit fungování té které měny v systému ERM II, probíhá schvalování v orgánech EU a v Evropském parlamentu. Tedy jinými slovy pokud by Topolánkova vláda přijala návrh hlavní opoziční strany na společnou strategii k přijetí eura, tak do ERM II je možné vstoupit 1. ledna 2009 a euro zavést k 1. lednu 2012.

A kdyby šlo všechno hodně dobře, tak ten skutečně nejbližší termín je 1. červenec 2011. Během té poměrně dlouhé doby, pak neuškodí se intenzivně modlit, neboť pobyt české koruny v systému ERM II je poslední šancí pro spekulanty, jak vydělat na české koruně.

Nicméně již 15 zemí zvládlo tento manévr a podle všeho jej zvládne do konce roku i země šestnáctá: Slovenská republika! Je tedy reálná šance, že pokud bude spolupráce v této otázce mezi vládou, opozicí a centrální bankou i Česká republika zvládne pobyt své měny v ERM II.

Nelhat do Bruselu

Znamená to samozřejmě také konstruktivně spolupracovat s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) a poskytovat oběma těmto institucím věrohodné informace.

Předseda vlády Mirek Topolánek má tu neslýchanou drzost, odvolávat se na varování EU z konce roku 2007, že Konvergeční program není věrohodný. Vše bylo postaveno na předběžných informacích o plnění veřejných rozpočtů za rok 2007. Státní rozpočet sestavila ještě vláda ČSSD a Topolánkova vláda měla tendenci se k němu nehlásit.

Tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý dokonce pro návrh státního rozpočtu, který sám předkládal, ani nehlasoval. Na základě předběžných informací o plnění tohoto rozpočtu ČSSD na rok 2007 ohlásila Topolánkova vláda, že deficit veřejných financí za rok 2007 bude 4% a horší! V Bruselu na tento typ lži nebyli připraveni.

Všechny ostatní vlády v EU mají spíše tendenci nadlepšovat dosažené výsledky v oblasti veřejných financí. Četli tedy zprávu z Prahy tak, že deficit bude nejméně 6% HDP a tedy katastrofa. Na základě tohoto předpokladu vydali varování, že Konvergenční program není důvěryhodný! Jaké však bylo překvapení, když skutečný výsledek za rok 2007 na základě rozpočtu sestaveného ČSSD byl deficit ve výši 1,59% HDP a to za situace, kdy reformy současné vlády (podpora bohatých na úkor chudých) vůbec nemohly ovlivnit tento výsledek.

Jestliže jsou tedy výsledky reforem Topolánkovy vlády tak skvělé, nemělo by být do budoucna dosahovat deficitů pod 1,5% HDP a tedy s přehledem plnit toto maastrichtské kritérium. Nu a v politické rovině je zapotřebí dávat do Bruselu věrohodné informace a ne informace účelově zkreslené za účelem švejkování přijetí eura.

Musí pomoci i průmysl a odbory

Přijetí eura je naprosto zásadní věc pro stabilitu českých podnikatelských subjektů a to především v průmyslu. Zahraniční partneři, velké zahraniční firmy působící v České republice, jsou si velmi dobře vědomi rizik plynoucích z nepřijetí eura a tlačí české firmy do fixování hospodářských smluv v eurech. Tím přenáší kursové riziko plynoucí z nezodpovědné politiky vlády na střední a menší české podnikatelské subjekty.

Podnikatelé a manažeři by si měli uvědomit, že protagonisté politiky skončí v propadlišti dějin (premiér) či v důchodu (president). Bude smutné, když s sebou vezmou i řadu firem...

V zemích, které v minulosti již euro přijaly, to byli především představitelé reálné ekonomiky, kteří bojovali za přijetí eura a tedy i za daleko stabilnější prostředí pro své firmy. U nás, až na výjimky, to vypadá, že podnikatelské svazy přijetí eura nezajímá.

Je tedy nejvyšší čas dojít k celospolečenskému konsensu a zavést euro co nejdříve, tedy 1. ledna 2012!

/autor je předseda ČSSD/

Související