RECENZE Pokud někdy nějaká zpěvačka na propojené československé scéně připomínala vlajkonošku na revoluční barikádě, pak to je Lucia Piussi. Frontmanka bratislavské kapely Živé kvety se svou družinou dokazuje nesamozřejmou věc: že i dnes ještě může výborně fungovat písnička nanejvýš angažovaná, ba politická, aniž by se zvrhla do klišé, mentorství a předem očekávané šablony.

Kvetům se to daří ze tří důvodů: pro zábavný a sytý "garážový" rock'n'roll, pro seberozdávačnou úpěnlivost Piussi a pak proto, že plédují pro odvahu ve věcech svědomí, ale taky lásky a obyčejného života.