Kdyby někdo našel loni na Vánoce pod stromečkem peruánské či vietnamské akcie, případně akcie Vítkovic, nejspíš by se velmi podivil. Letos by měl ale důvod k velkému jásotu. Jak se rok sešel s rokem, posílil peruánský Lima General Index v domácí měně o téměř 170 % a indikátor vývoje vietnamského trhu o 154 %. Citovaná ostravská firma si zase v době uzávěrky tohoto článku polepšila asi o 150 %. Kam se na ně hrabe zlato či jiné akciové trhy!

PODOBNÉ INVESTICE mají ale přinejmenším jednu vadu na kráse. Zmíněné trhy či tituly jsou málo likvidní a jsou tak spojeny s nemalým rizikem. O příštích Vánocích tak může být vše jinak. O těch loňských pomohla například drahá ropa na vrchol akciím z arabských zemí, které aktuálně většinou najdeme u samého dna žebříčku trhů, který sleduje agentura Bloomberg. Za rok tak ztrácí saúdskoarabský index Tadawul kolem 51 %, následován katarským akciovým indikátorem, který vykazuje pokles o 44 %.

V době, kdy se daří vyspělým akciovým trhům, zlatu a dalším komoditám, vyhledávají ovšem podobné exotičtější příležitosti hlavně spekulanti. Letos podle dostupných dat posílily totiž americké akcie o 16 %, vyspělé evropské trhy o 18 %, Japonsko o 5 %, Asie včetně Číny o 40 % a Latinská Amerika o 35 %. Navzdory určité skepsi se dařilo i středoevropským trhům. Index PX pražské burzy zpevnil o 10 %, maďarský Bux o 17 % a polský WIG dokonce o 46 %. Tyto výsledky dávají zapomenout na hlubokou jarní korekci, při které ztratily vyspělé akciové trhy asi 10-15 % a zmíněné středoevropské indexy ještě o 10 % více. Jak se předpokládalo, vynesl český trh méně než v minulosti, což se projevilo ve výsledcích podílových fondů. Dvanáctiměsíční zisky nejlepších korunových akciových fondů dosahují 10-20 %. Smíšený fond J & T Opportunity je dokonce mírně překonává. V období růstu úroků - podle očekávání - klesly zisky dluhopisových fondů. Roční zhodnocení nejlepších, denominovaných v českých korunách, činí díky úspěšnému konci 2-5 %. Nejlepší korunové fondy peněžního trhu vydělaly za rok jedno až dvě procenta.

Víc nabízejí některé fondy denominované v cizí měně a prodávané v ČR. Část z nich vynáší desítky procent. Česká koruna však sílí - vůči euru za rok zpevnila asi o čtyři procenta a k dolaru dokonce přibližně o 13 %. O tuto cifru je pak reálný výnos korunového investora nižší. Obavy z měnového rizika jsou zřejmě hlavní příčinou, proč asi 90 % českých občanů využívá korunové fondy.

KOREKCI VYSTŘÍDALY REKORDY. Po poměrně bouřlivém vývoji překonávají letos indexy řady akciových trhů historická či dlouhodobá maxima. Jak hodnotí letošní vývoj a co čekají příští rok manažeři akciových a smíšených korunových fondů oslovení Ekonomem? (Názory expertů v plném znění najdete na serveru Ekonoma.)

Jejich výběr opět ovlivnil fakt, že mezi nimi dál převažují fondy, investující ve střední Evropě, kterým se znovu poměrně dařilo. Dvanáctiměsíční zisky těch nejlepších nicméně podle očekávání prudce klesly a nedosahují už 30-40 % jako dřív.

"Vývoj akciových trhů splnil zhruba naše očekávání. Včetně výrazné korekce, která proběhla v květnu a červnu," řekl Ekonomu Jan Vedral, který řídí akciový fond Conseq Invest. Také další manažeři fondů tvrdí, že je letos vývoj trhů příliš nepřekvapil. "Tak vysokou volatilitu, jakou jsme viděli během roku, jsem ale samozřejmě neočekával," dodává Jaroslav Krabec, manažer fondu ING Český akciový, který podle dat z konce října za pět let vydělal 271 %.

Jak správci fondů reagovali na jarní korekci trhů? Fond Conseq Invest ji podle Vedrala čekal již od začátku roku. Soustředil proto téměř 15 % hotovosti, za které na přelomu května a června koupil levné akcie, například ČEZ. Petr Zajíc, spravující akciový fond Pioneer, v únoru snižoval podíl akcií v portfoliu balancovaných fondů. Po skončení korekce víc zaměřil jejich portfolio na růstové tituly.

Smíšený fond J & T Opportunity podle manažera fondu Miloslava Zábojníka prodal zahraniční tituly, jako akcie Microsoftu a Sony, a koupil akcie s vyšším růstovým potenciálem, a to ČEZ, Telefóniku O2 a Zentivu. Tituly s dlouhodobě pozitivním fundamentálním pohledem dokupoval podle Krabce také ING Český akciový fond a smíšený fond Prosperita. Jak upřesnil jeho správce Rostislav Šindelář, šlo o ČEZ a ruské tituly.

OSCAR A CITRON. K výkonnosti Conseq Invest akciového fondu přispěly právě akcie ČEZ a Zentivy, ze zahraničních maďarské softwarové firmy Graphisoft a polské banky BRE. Zklamáním byla Komerční banka a polské Grupa Lotos a Prokom software. Zajíce potěšila investice do akcií americké telekomunikační společnosti BellSouth, jejíž hodnota vzrostla od počátku roku o 68 %. Nejhorší výkonnost v portfoliu měly akcie německé firmy Adidas. Kvůli nepříznivým výsledkům společnosti Reebok, již Adidas převzal, ztratila 8 %.

Nemá již střední Evropa investorský vrchol za sebou? Vedral připouští, že se rozdíl v ocenění jejích akcií proti "vyspělé" Evropě v letech 2002-2005 vyrovnal. Případný vyšší výkon středoevropských akcií tak závisí na tom, zda budou místní firmy dál schopny zvyšovat dynamiku růstu rychleji než ty, které podnikají na vyspělých trzích. Soudí, že je to možné. I v příštích letech tak bude výkon středoevropských akciových trhů překonávat ty vyspělé, byť méně než v první polovině tohoto desetiletí. S tím, že dosud není vyčerpáno konvergenční téma, souhlasí i Krabec.

Zajíc hodnotí vyhlídky zemí Visegrádské čtyřky rozdílně. Polský trh dál nabízí atraktivní ocenění některých titulů, v případě Česka ale tak optimistický není. Ceny většiny místních akcií prý zahrnují veškerá pozitivní očekávání, což omezuje možnost jejich růstu. Zábojník ovšem připomíná nové impulsy, které mohou trhu dodat primární emise akcií.

NEJLÉPE LATINSKÁ AMERIKA? Letos jsou správci fondů při odhadu výnosů jednotlivých trhů v příštím roce skeptičtější než loni. Je to kvůli sílící nejistotě ve světové ekonomice a na jednotlivých trzích?

Vedral očekává průměrný rok, tedy výnosy akciových trhů mezi 10-15 %. Podle poměru výnosu a rizika pokládá aktuálně za nejzajímavější vyspělé akciové trhy. Jejich dosavadní vzestup je plně podložen růstem vnitřní hodnoty obchodovaných firem. Poměrové ukazatele jsou na dlouhodobých průměrech. Pokud jde o emerging markets, investory požadované rizikové prémie asi budou dál klesat, zároveň poroste riziko silnější korekce. Proto doporučuje, aby se investoři zaměřili spíš na nejvyspělejší nové trhy střední Evropy a Asie, tedy Hongkong, Tchaj-wan a jižní Koreu. Trochu se obává nejpopulárnějších trhů poslední doby - Ruska, Číny a Latinské Ameriky.

Zajíc hodnotí optimisticky vyhlídky evropských akcií, neutrálně americké, opatrný je u japonských titulů. Rozvíjející se trhy hodnotí globálně rovněž pozitivně, ve střední Evropě podle jeho názoru chybí nějaký významný prostor v ocenění. Zajímavá je i jihovýchodní Asie. Očekává přitom, že rozvinuté trhy posílí o 10 %. Tolik má alespoň dosáhnout růst zisků firem. Zbytek se podle Zajícova názoru v podstatě predikovat nedá.

Podle Zábojníkova odhadu posílí příští rok americké akcie o 10-15 %, středoevropské, stejně jako evropské akcie o 5 %. Růst Asie odhaduje na 15 % a Latinské Ameriky dokonce na 15-20 %. Japonské akcie si mohou polepšit o desetinu.

"Akciové trhy rostou již několik let, proto je nutné poohlížet se spíše dál na východ. Zejména u českého trhu je vidět, že ceny akcií prakticky odpovídají, popřípadě se velmi blíží fundamentálním hodnotám," řekl rovněž Zábojník.

DLUHOPISŮM se naopak letos příliš nedařilo. Příčinou byl, jak říká Peter Svoboda, manažer dluhopisového fondu Bond Danubia Erste Sparinvest, růst sazeb, averze k riziku a světová hrozba deflace. Po úspěšném počátku roku přišla krize likvidity a investoři stahovali zdroje z nových trhů. Turecko devalvovalo měnu. Zdálo se, že fond vykáže výsledky kolem nuly. Počátkem září ale začaly nové emise, hlavně z Ruska, Kazachstánu a Latinské Ameriky. Zlepšila se i situace v Maďarsku. Investoři se vracejí a Svoboda věří, že fond vydělá příští rok v eurech 5-7 %.

Ondřej Matuška, spravující fondy Conseq Invest zaměřené na dluhopisy a peněžní trh, pokládá za úspěšné všechny cizoměnové investice fondu. Přestože byla korunová výkonnost polských a maďarských dluhopisů díky oslabení zlotého a forintu na přelomu května a června proti domácímu trhu nižší, vzhledem k úspěšnému měnovému zajištění a načasování nákupu tyto dluhopisy fondu pomohly. Za zmínku stojí úspěšná investice do tureckých dluhopisů na přelomu května a června.

Martin Šmíd, který je správce fondů peněžního trhu Sporoinvest a ČS Korporátního dluhopisového fondu IS České spořitelny, letos čekal vysoké ceny komodit. Mezi pevně úročenými investicemi se proto zaměřil na dluhopisy z emerging markets, včetně korporátních obligací. Ty víceméně splnily jeho očekávání. Méně spokojen byl s vývojem na polském a maďarském trhu, jejichž výkonnost negativně ovlivnila politická nestabilita.

Zatímco fond Bond Danubia na květnovou a červnovou korekci trhů nijak nereagoval, fondy Conseq Investu nakupovaly maďarské dluhopisy, otevřely měnové expozice vůči vývoji kurzu zlotého (v paritě s eurem) a později navýšily objem polských dluhopisů. A koupily turecké obligace. Silná diverzifikace portfolia Sporoinvestu a včasné snížení rizikových pozic pomohly fondu překonat korekci bez výraznějších problémů. ČS korporátní dluhopisový fond se podle Šmída nemohl kvůli zaměření na podnikové obligace z východoevropského regionu, Ruska a Kazachstánu, zcela vyhnout korekci. Samotný pokles ale poměrně rychle vystřídal vyšší růst.

PŘIJDE ČAS OBLIGACÍ? Středoevropské dluhopisy mohou být pro investory dál zajímavé, shodují se manažeři fondů. Podle Svobody bude první polovina roku silná kvůli růstu měn k euru, ve druhé polovině dokonce začnou centrální banky ve víru poklesu sazeb ECB snižovat úroky. Dluhopisové investice v eurech by mohly příští rok vydělat 5-7 %, Latinská Amerika v lokálních měnách dokonce 10 %. Zajímavé bude Maďarsko, Turecko, Rumunsko a Rusko (v lokálních měnách), mimo region díky zvýšení ratingu Brazílie. Dluhopisy v eurech a dolarech mají naopak zenit za sebou.

Matuška soudí, že ve středoevropském regionu mohou příští rok dosáhnout nejvyšší výkonnosti (včetně posilování měny) maďarské dluhopisy. Jejich výkon by mohl v eurech dosáhnout 5-9 %. Stále velmi zajímavých 4-7 % by měly v průměru vynést polské obligace. Klíčový bude vývoj kurzu zlotého. Z rizikovějších trhů preferuje turecké, případně rumunské dluhopisy. Domácí obligace mají v roce 2007, podobně jako letos, vzrůst asi o 3 %, míní Matuška.

MÍSTO ZLATA OBILÍ? Přehled investičních příležitostí by nebyl kompletní bez stále atraktivnějších komodit. Experti, oslovení Ekonomem, vesměs očekávají, že podobně jako letos zůstanou drahé. Letošní dění na komoditních trzích - například ropy, nebo zlata - přitom provázely nemalé výkyvy. Cena barelu lehké ropy Brent letos zatím stoupla, i přes různé výkyvy, zhruba o 8,5 %, zatímco zlato si připsalo 22 %.

Také v příštím roce budou ceny komodit hodně rozkolísané a u řady z nich rozdílné, míní správce Zlatého fondu ČP Investu Milan Tomášek. Zlato a stříbro mohou kvůli poklesu dolaru a "pumpování nových peněz" do ekonomiky atakovat nová maxima. Může tak padnout hranice 800 dolarů za troyskou unci zlata a 20 dolarů u stříbra.

Pokud nenastanou geopolitické problémy, bude podle Tomáškova názoru cena barelu ropy kolísat v širším rozmezí 55-70. Štěpán Pírko z firmy Colosseum hovoří o 55-75 dolarech za barel černého zlata a růstu produkčních kapacit. Jan Bureš z ČSOB ale připomíná, že Organizace zemí vyvážejících ropu stále drží v ruce mocnou zbraň - volné globální produkční kapacity činí stále 3 mil. barelů denně. Proto nelze očekávat žádné výraznější propady cen této suroviny.

Měřeno komoditním indexem Rogers International Commodity Index, měly by podle Pírka ceny komodit vzrůst o 12-16 %. Býčí trend bude ale více selektivní. Relativně slabší budou právě energie, což neznamená, že klesnou. U obilnin či olejnin a drahých kovů očekává zhodnocení o 15-25 %, v ostatních sektorech o 5-15 %.

Růst cen obilnin zdůvodňuje prudkým poklesem produkce pšenice a nejnižším stavem jejích zásob vůči spotřebě od 70. let. Roli může hrát i fakt, že se Čína pomalu stává jejich dovozcem. Zájem o obilí zvedá i rostoucí popularita biopaliv. Pírko upozorňuje, že k nahrazení pouhé části paliv biopalivy chybí zemědělská půda a další kapacity. Než si to ale svět uvědomí, budou již ceny mnohem výš než nyní. Tento trend zvedá ceny cukru, kukuřice, pšenice, řepky, palmového oleje a dalších zemědělských komodit.

DRAHÉ KOVY, HLAVNĚ ZLATO, by měly v první polovině roku 2007 těžit z poklesu dolaru, pak se může v jeho cenách negativně projevit opětný růst americké měny na globálních trzích, míní Bureš. Přesto sází spíše na drahé než základní kovy. Zatímco nikl a měď mají podle jeho názoru potenciál dál zlevnit, ceny zinku by měly zůstat vysoké. Příliš zřejmě nezlevní ani hliník.

Ceny komodit jsou kotovány v dolarech, který v poslední době vůči české měně spíše ztrácí. Jejich růst tak nemusí pro korunového investora příliš znamenat. "Poslední rok a půl se ale záporná korelace, kdy klesající dolar zvedá cenu komodit, snížila. Platí to hlavně pro měď, zinek, nikl a zlato," upozorňuje Tomášek. Zatímco do poloviny roku 2005 činila u zlata -0,95, kdy -1 činí maximum, nyní je zhruba poloviční. Což může být dobrou zprávou pro korunové investory.

Kromě komodit roste zájem i o investice do nemovitostí. Jaké výnosy lze očekávat na tomto trhu? Podle Zdeňky Klapalové ze společnosti Knight Frank klesly v ČR postupně k 6 % a mají dál sestupnou tendenci. Prostor pro jejich pokles je již ale omezený. Výnosy by neměly klesnout pod úroveň srovnatelných západoevropských zemí.

RIZIKA ROSTOU. Méně konkrétní odhady správců akciových fondů než dříve naznačují, že dění na trzích je nyní méně předvídatelné. Kterým rizikům musejí trhy čelit? Kromě geopolitických či klimatických k nim experti oslovení Ekonomem řadí hlavně obavy z přílišného zpomalení růstu ekonomiky USA, oslabování amerického dolaru a poklesu cen na trhu nemovitostí v USA. Zhruba čtyři roky rostoucí akciové trhy vyvolávají i strach z rozsáhlejší korekce.

Z pohledu investičních příležitostí působí nejzajímavěji některé komodity. Je si ale třeba uvědomit, že komoditní trhy jsou náchylné k prudkým výkyvům, kdy se mohou ceny pohnout až o 25 %.

Nabízí se samozřejmě investice do zlata. Růst jeho cen může být ovšem pozitivní i negativní jev. Příznivý pro investory, kteří na něj vsadili, zároveň však může být důkazem sílící nejistoty na globálních trzích.

Zatracovat není třeba ani české akcie. Navzdory rozdílným názorům mohou mít, mj. kvůli přece jen vyššímu růstu ekonomiky, dalšímu přílivu peněz z fondů EU a také možnému oživení trhu díky primárním emisím, ještě určitý potenciál růstu. Doma ale není nikdo prorokem. Pokud ano, měl by počítat s tím, že výnosy budou zřejmě daleko menší než v minulosti, kdy si zmlsaní investoři zvykli na to, že vydělají desítky procent ročně.

Kdo ale nemá srdce jako kníže Rohan ze známé písně Richarda Müllera, měl by se držet víc při zdi. Včetně toho, že podle již omšelé poučky riziko rozloží mezi více tříd aktiv, tedy akcie, dluhopisy, ale i nemovitosti a komodity. V Číně začne začátkem příštího roku rok psa. Snad se pro některé české investory nestane symbolem něčeho jiného.

FRANTIŠEK MAŠEK
Související