Gruzínský parlament schválil dekret navrhnutý gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim o vyhlášení válečného stavu. S ohledem na převahu Saakašviliho stoupenců v poslaneckých lavicích byl souhlas parlamentu jen formalitou.
Na tiskové konferenci prezident zdůraznil, že mimořádný režim v žádném případě neznamená omezení občanských práv a svobod či svobody tisku. Podle Saakašviliho současný válečný stav není zapříčiněn ani separatistickými aktivitami Jižní Osetii ,ale hlavně to má být připravovaný ruský pokus o likvidaci gruzínské demokracie.
Saakašvili při tiskové konferenci prohlásil, že Moskva již řadu měsíců připravovala agresi proti Gruzii, a že na tuto skutečnost neúspěšně upozorňoval gruzínské zahraniční spojence. Je na čase procitnout a uvědomit si bolestnou realitu, prohlásil gruzínský prezident na adresu Západu.
Karasin zdůraznil, že Rusko se s Gruzií v žádném případě nenachází ve válce. Moskvě prý jde pouze o obnovu míru a ochranu civilistů v Jižní Osetii, kde se v pátek gruzínská armáda pokusila převzít kontrolu nad územím ovládaným proruskými separatisty.
Saakašvili při tiskové konferenci prohlásil, že Moskva již řadu měsíců připravovala agresi proti Gruzii, a že na tuto skutečnost neúspěšně upozorňoval gruzínské zahraniční spojence. Je na čase procitnout a uvědomit si bolestnou realitu, prohlásil gruzínský prezident na adresu Západu.
Bush hovoří o míru
Prezident George Bush vyzval okamžitému ukončení násilí v Jižní Osetii a naléhal na Rusko, aby zastavilo bombardování gruzínského území. Bush, který je stále v Pekingu, prohlásil, že je znepokojen vývojem situace v Gruzii a že územní celistvost této země musí být zachována.
"Jsem hluboce znepokojen situací v Gruzii. Útoky se odehrávají v oblastech Gruzie daleko od zóny konfliktu v Jižní Osetii. Znamenají nebezpečnou eskalaci krize," prohlásil Bush.
Informoval, že dnes o krizi hovořil se svým protějšky, ruským Dmitrijem Medveděvem i gruzínským Michailem Saakašvilim. Podle mluvčího Bílého domu Gordona Johndroea zopakoval Bush oběma státníkům postoj USA ohledně situace v Jižní Osetii. Bush již dříve obě strany vyzval k ukončení nepřátelství a k návratu na pozice předtím, než tento týden vypukly boje.
Do boje se přidali i separatisté z Abcházie
V sobotu do bojí vstoupila další separatistická oblast Abcházie. Separatisté uvedli, že zahájili operaci proti Gruzíncům ve sporné soutěsce Kodori a otevřeli tak druhou frontu konfliktu.
"Abchazské ozbrojené síly zahájily operaci, která má vytlačit gruzínské jednotky z této soutěsky. Nasadili jsme dělostřelectvo," řekl ze Suchumi telefonicky abchazský ministr zahraničí Sergej Šamba. Podle prezidenta této neuznávané republiky Sergeje Bagapše v horní části soutěsky operuje abchazské letectvo.
Mluvčí progruzínské abchazské vlády v exilu prohlásil, že na dvě vesnice v soutěsce Kodori zaútočila ruská letadla.
Gruzínské armáda se pokouší obnovit kontrolu nad prorusky orientovanou Jižní Osetii, kde většina obyvatelstva vlastní ruské pasy. Moskva na gruzinský postup zareagovala velice odmítavě a ruské jednotky zaútočily na strategické cíle na gruzinském území.
Rusko chce stažení gruzínských vojáků z Abcházie, Gruzie je proti
V Osetii zuří ostré boje, ruské tanky vstupují do hlavního města
Osetie vyostřuje vztahy Ruska a Gruzie. Hrozí ozbrojený konflikt
"Žádná část Gruzie, která bude využita k útoku na Jižní Osetii, nebude bezpečná," varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov."ti, kdo zásobují Gruzii zbraněmi, jsou spoluzodpovědni za násilnosti v Jižní Osetii"
V sobotu ruská armáda oznámila, že vytlačila gruzínské ozbrojené síly ze správního střediska Jižní Osetie Cchinvali. Ruské jednotky mají také vytlačovat jednotky gruzínské mimo zónu mírových sil, které dlouhodobě v Jižní Osetii působí.
NOVÉ: Blogy na iHNed.cz - Daniel Kvasnička: Zapomeňte na mír z Olympie ZDE
Značná část Cchinvali je po prudkých bojích v troskách a město je bez dodávek vody, elektřiny, plynu a potravin.
Gruzínský prezident Michail Saakašvili obvinil Moskvu z agrese a z předem naplánovaného útoku proti své malé zemi. Naopak Kreml tvrdí, že musel zareagovat na gruzínské násilnosti v Jižní Osetii a že cílem ruské operace je zajištění míru a ochrana civilistů.Ruský vicepremiér Sergej Sobjanin v sobotu oznámil, že od pátku z Jižní Osetie na ruské území uprchlo více než 30.000 osob.
Rusové i Gruzínci tvrdí, že v nynějším konfliktu utrpěl soupeř ztráty. Rusko mimo jiné oznámilo, že sestřelilo gruzínskou stíhačku, když se pokoušela zaútočit na ruský konvoj v Jižní Osetii, Gruzie dnes naopak ohlásila sestřelení ruského vojenského letadla, jehož pilot byl prý zajat.
Ruský prezident Dimitrij Medveděv upozornil, že Jižní Osetii hrozí humanitární katastrofa. "Lidé, kteří mají na svědomí tuto humanitární katastrofu, by měli nést odpovědnost za to, co spáchali," prohlásil podle ruských tiskových agentur Medveděv.
Jižní Osetii a její nezávislost
Jižní Osetii je ve své podstatě nezávislým územím o 70 000 obyvatelích. Když v Gruzii v roce 1921 získali moc bolševici a Gruzie byla autonomní oblastí sovětské federace, začaly se v zemi zavádět mnohé změny. Jednou z nich bylo i zavedení osetštiny jako jednoho z vyučovacích jazyků na školách, a to vedle gruzínštiny a ruštiny.
V roce 1988 zde vznikla Lidová fronta, která požádala gruzinskou vládu o změnu Jižní Osetii z autonomní oblasti na autonomní republiku. Po osamostatnění Gruzie došlo k pravému opaku a autonomie byla oblasti zrušena úplně.
Jižní Oseti se na počátku 90, let odtrhli a založili nezávislou Republiku Jižní Osetii. Přestože tento stát nikdo neuznal, je ve své postatě skutečně na gruzínské vládě nezávislý. V oblasti má velkou autoritu ruská politika a tak se tu platí rubly a obyvatelé mají ruské občanství.
