Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal začátkem týdne zprávu, podle které je výběr mýtného v Česku příliš nákladný a neefektivní.

„V letech 2007 až 2011 se na mýtném vybralo 31,3 miliardy korun, avšak náklady na jeho výběr dosáhly 15,6 miliardy, tedy téměř 50 procent vybrané částky. Naopak u časových kuponů představovaly náklady v poměru k ziskům v letech 2009 až 2011 jen 7,4 procenta,“ předává informace z kontroly mluvčí úřadu Olga Málková.

„Náklady na výběr mýta nejsou 50 %. To je logický a účetní omyl "odborníků" z NKÚ," tvrdí v online rozhovoru šéf společnosti Kapsch Karel Feix.

Stát navíc podle auditorů uzavřel s firmou Kapsch, která systém provozuje, nevýhodnou smlouvu o zvýšení odměn.

Ministerstvo dopravy i firma Kapsch však závěry NKÚ považují za předčasné.

„Podle původního kontraktu má Kapsch za desetiletou obsluhu systému získat 18,5 miliardy s tím, že stát za toto období vybere podle aktuálních odhadů 85 miliard korun. Podíl, který zaplatí společnosti Kapsch, se tím má snížit na 21 procent,“ reagoval Feix.

Zástupci společnosti navíc tvrdí, že stát si pořídil stejný mýtný systém jako v sousedním Rakousku a ve smlouvě si výhodně zafixoval provozní náklady na 10 let dopředu. Klíčovým faktorem efektivity systému je tedy výše výběru mýta. A ta je podle Kapsch dobrá.


Mohl být výběr mýtného pro stát výhodnější? Bude se Kapsch ucházet o provoz systému i po deseti letech od jeho zavedení?

Ptali jste se generálního ředitele společnosti Karla Feixe do 12 hodin.

Online rozhovor

Opačné řazeníObnovit
Čtenářský dotaz
Zdravím. Oceňuji vaši odvahu čelit nepříjemným otázkám. Vzhledem k realizaci nepoměrně vyšší ceny (minimálně v řadu desítek miliard) než bylo lze očekávat z obdobných řešení, je zřejmé, že stát a jeho úředníci byli od fy Kapsch aktivně motivováni jinak. Můžete prosím nabídnout nějakou uvěřitelnou verzi těchto aktivit?
Karel Feix
Dobré dopoledne čtenářům iHNED. Jsme rádi za možnost alespoň touto formou vysvětlit některé nesmysly, které zde panují o mýtném systému a k nimž nově bohužel přispěl i NKÚ svou kontrolní zprávou. Takže fakta - výstavba mýtného systému stála v Česku přibližně 5 mld. korun. Stát nezaplatil ze státního rozpočtu ani korunu, vše jsme zafinancovali ze svého a teprve z vybraného mýta nám byla dodávka splácena. Stát si tento funkční a spolehlivý systém v roce 2007 převzal do majetku. Na konci desetileté provozní smlouvy bude republika stále vlastnit tento mýtný systém, navíc zhodnocený a zmodernizovaný. A může s ním vybírat mýtné dalších desetiletí. Nechápu proto, proč NKÚ smíchal dohromady náklady na dodávku systému a jeho provoz a postavil to proti vybraným 30 miliardám. Mimochodem v tuto chvíli stát vybral už 43 miliard korun.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, proč nejsou na všech mýtných branách nainstalovány kamery pro hodnocení hustoty dopravy a monitorování situace na dálnicích a rychlostních silnicích? Můj další dotaz směřuje k tomu, proč se na mýtné brány nějakým vhodným způsobem neinstaluje liniové řízení provozu nebo zařízení pro provozní informace a místo toho se staví tato zařízení samostatně, což je zcela jistě prodražuje (stavební řízení, přívod elektřiny apod.). Děkuji
Karel Feix
Kamery jsou nainstalovány všude tam, kde si to ŘSD jako zadavatel v projektu odsouhlasil. V současnosti jsou na mýtných branách nainstalovány nejrůznější senzory a čidla, avšak velkoplošné infotabule či proměnné značky by znemožňovaly správnou funkčnost mýtnic při výběru mýta (např. statické parametry). Navíc rozmístění liniového řízení má jinou filozofii, než umístění mýtných bran.
Čtenářský dotaz
Daří se vám dosahovat stejné výše zisků i v státech, kde korupce stát. úředníků není tak rozbujelá jako v Čechách? Nevzali by na vás v Rakousku hůl, kdybyste jim předložil podobné kalkulace?
Karel Feix
Kapsch dodal a úspěšně provozuje mýtné systémy v desítkách zemí světa a jsme mimochodem momentálně globálním lídrem trhu elektronických mýtných systémů. V každé zemi dosahujeme přibližně stejných zisků jako v České republice, jsou jen různě rozděleny v čase. Do ceny provozování mýta je nutné kalkulovat desítky položek a rizikových faktorů. Vemte si třeba, že když jsme v roce 2007 uzavřeli provozní smlouvu, tak ta neobsahuje žádnou inflační doložku. Zafixovali jsme vše k tomuto roku i s nepředvídatelnými riziky jako ekonomická krize v roce 2008-9. Cenu provozování ovlivňují i vnější parametry, které si ta která země stanovila ve výběrovém řízení, například počet a hustota distribučních míst, tedy těch, které slouží pro kontakt s uživateli mýta. Na co vliv nemáme je stanovení výšky mýtných tarifů, hustota provozu či délka zpoplatněné sítě - což jsou klíčové faktory pro výši vybraného mýta. Stát a jeho politika má tedy jediný vliv na ekonomiku mýtného projektu. A výběry mýta by například při rakouských parametrech mohly dosahovat až 20 miliard Kč ročně.
Čtenářský dotaz
Docela vás chápu musí být hrozné když se mluví o tom jak stát prodělává a vaše firma již nastrkala spoustu peněz politickým stranám.Přece všichni dobře víme že jste jen prostředníky na vyvádění peněz z ekonomiky české země.
Karel Feix
Současná atmosféra honů na čarodějnice za každou cenu vede k házení všech státních projektů do jednoho pytle. Jsem ale přesvědčen, že mýtný projekt je mezi stovkami IT projektů výjimečný, protože státu vydělává ročně miliardy korun. Technicky funguje na jedničku a bez jediné poruchy. Jak už to tak bývá, doma člověk není prorokem. V zahraničí má české mýto vysoké odborné renomé, jezdí se s ním seznamovat představitelů desítek států světa každý rok.
Čtenářský dotaz
Náklady na výběr mýta jsou nyní 50 %, po deseti letech se to možná zprůměruje na 21 %. Jak jste došel k závěru že je to pro český stát výhodné ? Kdyby se ponechaly stávající dálniční známky, vybralo by se nade vší pochybnost více.
Karel Feix
Jak jsem zmínil výše, nejsou náklady na výběr mýta 50 %. To je logický a účetní omyl "odborníků" z NKÚ. Investice do mýtného systému nemůže být započítána do provozních nákladů. Mýtný systém je od počátku v majetku státu, tam zůstane i po skončení naší provozní smlouvy. Navíc bude v roce 2017 i po deseti letech jako nový, na naše náklady bude totiž prakticky obnoven a zmodernizován, tak jako když byl v roce 2007 spuštěn. Další léta tak může státu vydělávat další miliardy korun. Provozní náklady, tedy opravdu jen to, co se spotřebuje na samotný provoz výběru mýta (ať už pro Kapsch nebo desítky jeho českých subdodavatelů), podle nezávislých studií loni dosáhly 21 procent, což je míra, která je nejen výrazně nad parametry definovanými EU, ale i na špici se srovnatelnými projekty ve světě.
Čtenářský dotaz
Nesrovnání nákladů za mýtné vs. známky je fakt komické 1. srovnávají se údaje za roky 2007-2011 za mýtné s lety 2009-2011 za známky. Jak to porovnali, když v letech 2007-2009 se mýtné vybírá jen pro auta na 12t, ale systém musí běžet naplno, takže náklady jsou jasně větší než budou za plného provozu. Zatímco v letech 20010-2011 se známky vydávají jen pro auta do 3,5t. Doufám, že aspoň porovnávali náklady na tisk známek pouze pro osobní vozy s výběrem poplatku pouze z těchto známek... 2. srovnají se procenta, ale kolik byl čistý přínos do státního rozpočtu? Kdyby byly teda pořád kupóny a náklady na tisk by byly 7,4%, tak kdyby příjem to státní kasy měl být 15 mld. tak by tisk kupónů pro nákladní vozy byl 1,1 Mld. To je určitě cena zcela odpovídající za tisk známek, že? Mimochodem: Např. v roce 2005 se prodalo cca 6 milionů známek, náklady na tisk byly 6-7 Kč/ks a náklady na distribuci známek byly cca 30 Kč/ ks, tedy náklad na jednu známku 37 Kč, zbytek byl příjem státu.
Karel Feix
Porovnávání těchto typů zpoplatnění (časového a výkonového) je nesmyslné. U mýtného přece kamiony platí podle toho, kolik ujedou a tedy zatíží našich silnic, což nespravedlivé časové kupóny neumožňují. U dálničích známek navíc polovinu příjmů tvořila osobní auta. Dálniční známky navíc nemají prakticky žádnou kontrolu a dají se například i ve velkém falšovat.
Čtenářský dotaz
Dobry den, jakou jinou pridanou hodnotu mytny system v soucasnosti nabizi, krome vyberu dani? Bude se vase firma po skonceni 10leteho obdobi uchazet o prodlouzeni smlouvy na provozovani systemu?
Karel Feix
Mýtný systém, který jsme ČR dodali patřil a patří k nejmodernějším celonárodním elektronickým mýtným systémům na světě. Jeho výhodou je právě i možnost rozšířit ho o celou řadu dalších aplikací, ať už v oblasti zvýšení bezpečnosti silničního provozu, nebo i řízení dopravy a zlepšení průjezdnosti zatížených dálnic. V Česku stát již na svém mýtném systému realizovat například traffic management systém, systém pro detekci vozidel v protisměru nebo systém dopravních informací atd. Jak bylo zmíněno výše, Kapsch je dnes největším dodavatelem mýtných systémů na světě, proto se logicky budeme ucházet i o pokračování tuzemského provozu mýta, ať už bude mít technologicky jakoukoliv podobu.
Čtenářský dotaz
Zasloužíte obdiv??? Ne každý člověk má hroší kůži jako Vy a dokáže překrucovat fakta. Jakým způsobem jste se k té drzosti propacoval? Pořádá i Kapsch nějaká školení?
Karel Feix
Nenávistná a nevyvážená kampaň v ČR byla ve srovnání s naší zkušeností z jiných zemí absolutně nevídaná. To se bohužel podepsalo na názorech veřejnosti a také na neschopnosti médií podívat se na tento projekt objektivně. I kvůli nejrůznějším atakům včetně dnes tak populárních trestních oznámení byl mýtný projekt od počátku prověřován všemožnými institucemi, ÚOHS, policií, soudy, parlamentní vyšetřovací komisí, ale i v zahraničí třeba orgány Evropské komise...bez zjištění jakýchkoliv pochybení.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mám několik krátkých dotazů : 1. proč je cena Premid v CZ 1550,- Kč a v Rakouskou cena obdobného Go boxu 5€ ( cca 130,- Kč )? 2. proč správa výběru mýtných nedoplatků není v režii spol. Kapsch ( má k tomu více než dobré systémové podklady a páky na dopravce ), ale je organizována advokátní kanceláří Němec a spol., která má určitě super odměny ? 3. proč si myslíte, že je efektivnější mikrovlná technologie než satelitní, která nemá náklady na výstavbu mýtných bran a dokáže sledovat i silnice I. tříd, tedy pokud by bylo potřeba systém rozšířit. Děkuji za Vaše odpovědi. Filip
Karel Feix
1. V obou zemích jde o stejnou technologii a tedy i zařízení. Ani v jedné zemi dopravci za krabičku přímo neplatí, v Česku kamiony skládají vratnou kauci 1550 Kč, zatímco v Rakousku platí při vydání první jednotky nevratný správní poplatek 5 EUR. Avšak při vydání další krabičky v případě poškození již platí v Rakousku dopravce adekvátní část ceny palubní jednotky. 2. Vymáhání mýtných nedoplatků nebylo součástí zadávací dokumentace tendru a stát si toto i další represivní opatření jako je i kontrola a pokutování neplatičů (celní správa) vzal na svá bedra stejně jako i v jiných zemích. Mýtné zákony v ČR byly navíc bohužel schvalovány až těsně před spuštěním výběru mýta. Proto my v této činnosti pouze asistujeme předáváním potřebných podkladů ŘSD. 3. Uvědomme si, že satelit není všespásný. Určuje pouze polohu vozidla, všechny ostatní nákladné činnosti jako kontrolní činnost vč. výstavby kontrolních bran, provozování distribuční sítě, biling a zúčtování mýta atd. jsou v obou technologiích stejné. Vyšší náklady mikrovlnné technologie na výstavbu mýtnic jsou mnohonásobně nižší, než dlouholeté vysoké provozní náklady satelitních systémů vyvolávané zejména velkými datovými přenosy ze stále velmi drahých satelitních palubních jednotek prostřednictvím GSM sítí. I to je důvodem, proč i v současné době většina nových mýtných systémů (Polsko, Skandinávie, Bělorusko...) je dále realizována mikrovlnnou technologií.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zajímal by mě váš osobní názor na tzv. "přiměřený zisk". Mohu vědět, jak velký zisk vy sám osobně považujete pro firmu za přiměřený (v oblasti výběru mýtného v ČR)? Také by mě zajímalo, jak probíhá výběr subdodavatelů firmy Kapsch při provozování a výběru mýtného a s tím související kontrola oprávněnosti těchto nákladů. Děkuji. Přeji hezký den.
Karel Feix
Je potřeba si uvědomit, že mýtný systém je pro dodávku a provoz finančně velmi náročný projekt, na kterém se podílí desítky dalších subjektů. V Česku například ČSOB, HP, Telefonica O2, AŽD Praha, Eltodo, Eurovia, Teplotechna atd. Výstavbu mýta jsme museli sami zainvestovat se všemi riziky možné neúspěchu a hrozby ohromných sankcí, například bez možnosti reagovat na vývoj inflace v čase a s povinností průběžně renovovat systém tak, aby na konci naše desetiletého provozování byl jako nový. V oblasti technologicky náročných IT projektů se marže pohybují mezi 10 až 20 procenty právě s ohledem na komplexnost a velikost financování a rizik.
Související