Nejvyšší soud má důkazy, jak se zneužívá azyl
Rozbor několika set stížností proti odmítnutí azylu potvrdil, že naprostá většina protestů ze strany cizinců, kteří žádají azyl v české republice, není oprávněná.
Na rozhodnutí soudů si obvykle stěžují lidé, kteří na azyl nemají nárok. Zneužívání procedury u Nejvyššího správního soudu by teď ale mohlo skončit.
Na schůzi, která zítra začíná, začnou poslanci projednávat novelu zákona a ta navrhuje, aby Nejvyšší správní soud mohl žádost rovnou zamítat. Z analýzy, která má poslance přesvědčit, vyplývá, že krajské soudy chybují obvykle například tak, že špatně vyplňují doručenky. V samotném posuzování důvodů pro přiznání či odmítnutí azylu se chyby dopustí jen výjimečně.
"Nižší soudy azylové problematice rozumějí a dokážou zvažovat argumenty pro přiznání či odmítnutí azylu," říká předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Podle něj u Nejvyššího soudu přibývá neskončených azylových věcí a délka řízení se zvyšuje. Z analýzy vyplývá, že i žádost, která nemá žádný důvod k udělení azylu, právně zajišťuje průměrně dva a čtvrt roku pobytu na území České republiky, kde má zajištěn pobyt i péči. To všechno pak platí stát.
Přitom důvody k žádosti o udělení azylu jsou mnohdy kuriózní: třeba strach z pronásledování osobami, které působí na dálku a při setkání s nimi se horší zdravotní stav. Jiní, většinou Vietnamci, nejčastěji nesouhlasí se stávajícím režimem. "Žadatelé tu ale nejsou schopni konkretizovat, s čím vlastně nesouhlasí," píše se ve studii.
Stížnostmi žadatelů o azyl je správní soud už třetí rok zavalen. Šestašedesát procent stížností se týká azylového řízení.
Ve většině z nich nacházejí soudci jen obecné tvrzení: rozhodnutí krajského soudu není správné, žádám o přezkoumání. Protože se jimi podle zákona musí zabývat přednostně, nezbývá čas na spory třeba mezi podnikateli a finančními úřady.
"Většinou - z devětadevadesáti procent - si stěžují Ukrajinci, Vietnamci a Slováci, což jsou především ekonomičtí uprchlíci, ne političtí," říká Baxa. "Po zamítnutí žádosti na Ministerstvu vnitra by se měli vrátit domů, ale oni podají stížnost ke krajskému soudu a pak k nám. Nepřebírají obsílky a dalšími obstrukcemi protahují soud na roky. Soudní spor jim nahrazuje povolení k pobytu."
Podle předlohy, o které rozhodnou poslanci, by nyní o stížnostech neúspěšných žadatelů rozhodovali samosoudci.
Pracovníci občanských sdružení ale mají obavy ze zneužití nově navrhované pravomoci. "Skutečnost, že velkou část stížností k Nejvyššímu správnímu soudu podávají občané států, jako je Ukrajina či Vietnam, by neměla být důvodem, aby jejich stížnost byla zamítnuta bez posouzení," tlumočila stanovisko Amnesty International Eva Dobrovolná.
"Při bližším pohledu na situaci v těchto zemích je zřejmé, že někteří jejich občané mohou mít k udělení azylu důvod," dodala Dobrovolná.
Podle občanských sdružení by místo jednoho samosoudce měly o zamítnutí azylu rozhodovat raději tribunály složené z odborníků, jako je tomu v současnosti například ve Velké Británii.
Jak mohou žadatelé zneužívat zákon
Žadatelé o azyl se neustále odvolávají proti odmítnutí azylu. Nejdříve ke krajským soudům, posléze k Nejvyššímu správnímu soudu.
Prodlužují si tak pobyt v České republice. V průměru totiž trvá vyřízení azylu dva a čtvrt roku, během této doby jim stát hradí náklady na pobyt včetně stravy, kapesného a zdravotní péče.
