Počet kamerových systémů na českých školách se meziročně zdvojnásobil. Úřad pro ochranu osobních údajů navíc uvádí, že školy čím dál častěji oznamují, že zpracovávají osobní údaje právě prostřednictvím kamer. Tato zpracování jsou podle úřadu často v rozporu se zákonem. Na druhou stranu nelze přehlížet ani argument vedení škol, že kamery mají sloužit jako prevence proti šikaně, krádežím a jiným negativním úkazům. Existuje mezi šmírováním a šikanou zlatá střední cesta?

Donedávna se kamery instalovaly bez většího zájmu veřejnosti, pozornost vzbudil až velký protest studentů pražského Gymnázia Josefa Škvoreckého, jehož ředitel nechal kamery nainstalovat na školní chodby i do tříd. Stačil den protestů, a kamery zůstaly na chodbách. Tam prý nikomu nevadí. A v tom to právě je: nikdo už se neptá, zda vůbec, ale kam kamery umisťovat.

Předseda úřadu Igor Němec však varuje, že kamery vyřešit šikanu nepomohou. "Už dlouho víme, že ji jenom přesuneme jinam." A poukazuje ještě na jednu hrozbu: ze škol začnou vycházet lidé, kterým přijde zcela samozřejmé, že jsou na každém kroku sledováni kamerami. Přijmou jako fakt, že nemají žádné soukromí.

Mládež, technika a dospělí

Naproti tomu dětský psycholog Václav Mertin, který učí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, si myslí, že dnešní generace dětí a studentů je na nejmodernější techniku zvyklá. "Telefonují si po skypu a nechávají se při tom snímat webkamerou nebo exhibují na YouTube," říká psycholog. "Kameru člověk vnímá možná pět minut, pak si přivykne, takže já bych se proti snímání ve školách a priori nestavěl. Ale pozor, je potřeba rozlišovat mezi veřejným a soukromým prostorem."

Jiní psychologové jsou naopak na straně předsedy Němce. "Domnívám se, že kamery jako takové narušují důvěru mezi dětmi a dospělými," říká dětská psycholožka Renata Malátová z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. "Ale hlavně, podle mě není nutné řešit úplně všechno s dospělými. Je mnoho situací, které si děti vyřeší mezi svými vrstevníky a zásah dospělého je nežádoucí - protože je velmi často ponižující."

Je video užitečné?

Navzdory nárůstu škol s kamerovým systémem, jichž je dnes více než šest set v republice, je pedagogická veřejnost spíš rozpolcena. Učitelé si často myslí, že je nadřízení chtějí nepřetržitě sledovat při výuce, ředitelé zase nechtějí věřit, že by právě jejich škola měla problém se šikanou, a nechtějí riskovat, aby ji kamery rozkryly. Když už se ale projeví, všichni aktivně spolupracují na jejím odstranění.

Psycholog Mertin dodává, že dosud nikdo proti šikaně nic účinného nevymyslel, proto je nefér proti kamerám za každou cenu brojit. Videonahrávky jako takové považuje za užitečnou pomůcku. "Umožňují zachytit reálné situace interakce dospělých a dětí, vracet se, leckdy lze při celkovém pohledu vidět okolnosti, které dospělý vidí jen obtížně." Popularita tohoto postupu prý vzrůstá i mezi učiteli. "Setkal jsem se i s návrhem, aby učitelé ucházející se o místo předkládali videonahrávku vyučovací hodiny."

Související