Nová česká počítačová hra učí studenty, jak řídit Evropskou unii"Evropská rada odmítla výzvu k přijetí Turecka mezi země Evropské unie. Vláda v Ankaře padla a v zemi panuje chaos. Politologové varují před příklonem Turecka k islámskému světu a možnými bezpečnostními riziky," píše se na titulní straně virtuálního německého deníku Deutsche Zeitung.

Je právě rok 2013 a v Německu panují rasové nepokoje. Všechny deníky píší o problémech evropských států, které musí řešit nedostatek peněz na důchody.

O tom, zda se nakonec Evropská unie dohodne, že penze zvýší, však reálně nerozhodují vlády jednotlivých států. Celou sedmadvacítku si "řídí" sami studenti středních škol. O budoucnosti Evropy totiž rozhodují prostřednictvím speciální počítačové hry "Evropa 2045", kterou si již v Česku vyzkoušelo v hodinách občanské výchovy téměř pět set středoškoláků na dvanácti pražských gymnáziích.

Čtěte více o hrách a EU

"Každý student vede vlastní stát, řídí jeho politiku, ekonomiku a brzy objeví, že vůbec není jednoduché mít zem se spokojenými občany. S okolními zeměmi, tedy svými spolužáky, musí ve virtuální Evropské radě vyjednávat například o registrovaném partnerství a ekologické dani. Přitom se učí o fungování unie," popisuje Vít Šisler z neziskové organizace Generation Europe, která nyní nabízí všem školám počítačovou hru zdarma. Jedná se o unikátní výukovou metodu, kterou v Česku mohou střední školy využívat vůbec poprvé.

Zavést školné, nebo tresty?

"Je to vynikající. Nikdy jsem nezažil, aby se studenti o přestávkách dohadovali například o Kjótském protokolu. Budeme to i nadále používat v hodinách," říká Michal Řezáč, učitel pražského Gymnázia Sázavská, kde si hru vyzkoušeli studenti třetích ročníků.

Hra má dvě části. Každý student si ve třídě vybere jeden ze států Evropské unie a začne o něj pečovat. Má daný státní rozpočet a podle něj si vytváří vlastní politiku. "Rozhoduje o výši daní, sociálních dávkách nebo o ochraně životního prostředí. Stát může zadlužit jen do šedesáti procent HDP. Všechna data k jednotlivým státům jsou reálná podle současné situace, takže se studenti učí i to, jaká je právě například v Německu politika. Ve hře ji ale samozřejmě mohou změnit," vysvětluje Vít Šisler, jeden ze spoluautorů projektu.

Pokud se například student rozhodne, že v Německu bude vysokými tresty postihovat braní drog a jejich držení, jeho politika ho bude stát přes 32 milionů eur.

Když však zvolí nižší tresty a nebude doporučovat ústavní léčebnou péči, zaplatí jen 13 milionů eur. Záleží na něm, jak zadluží rozpočet ministerstva vnitra. "Všechny kroky, které udělá, mu také ukazují, jak s tím bude spokojeno obyvatelstvo," popisuje Šisler.

Kromě výše daní student rozhoduje i o investicích do infrastruktury a také o zavedení školného.

"Všechny jeho kroky budou mít odezvu v následujícím kole hry. Vysoké investice do průmyslu pak studentovi třeba nepomohou, protože investory odláká sousední země nízkými daněmi," vysvětluje Vít Šisler.

Podpoř radar, dám ti úkol

Druhou částí hry jsou pak celoevropská vyjednávání. Každý stát má svou vlastní vizi Evropy, kterou se snaží prosadit. Studenti si mohou například vybrat "Zelenou Evropu", která ze všeho nejvíce chrání životní prostředí, nebo například "Konzervativní Evropu", která se vrací k tradičním a křesťanským hodnotám.

"Studenti musí o své politice přesvědčit své spolužáky. Záleží na jejich argumentačních dovednostech. Diplomacie probíhá netradičně i mimo učebny. Například se studenti dohadují, že když dá jeden z nich druhému opsat úkol, tak ten druhý mu pomůže prosadit radar," říká učitel Michal Řezáč. Součástí hry je i encyklopedie, kde si mohou studenti najít všechny informace o jednotlivých zemích.

Do hry vstupují i další události, na které musí hráči reagovat. Diplomatická vyjednávání s USA či Ruskem. "Nebo například konflikt v Dárfúru vyžaduje vyslání vojenské mise. Studenti se musí rozhodnout, jak se k tomu Evropa postaví. Jestliže se nepodaří zvládnout situaci v Africe, vlna uprchlíků brzo dorazí do Evropy," doplňuje Šisler. Válku jiným státům ale studenti vyhlásit nemohou.

O všech rozhodnutích studenty informují také virtuální média - noviny a televize. Učitel má pak ve třídě úlohu moderátora, který řídí diskusi a vysvětluje problematiku, na kterou studenti během hry narazí. Výuková hra "Evropa 2045" je dílem odborníků z pražského matfyzu a je volně dostupná všem školám. Projekt stál zhruba 1,5 milionu korun a byl hrazen převážně z evropských fondů.

081209_05.jpg