Má smysl podporovat Evropský výzkum vesmíru a co znamená mít vlastní kosmickou politiku,
když již od začátku jsou na tomto "vesmírném poli" dva výrazní hráči - Spojené státy a Rusko "motivovaní bezesporu nejen snahou o pokrok, ale i zájmy vojenskými". Podle Remka se Evropa i kvůli těmto faktorům nakonec rozhodla zkusit jít vlastní cestou a s menšími finančními možnostmi si nakonec vydobyla a dodnes udržuje zajímavé místo.

Není pochyb o tom, že se vynaložené úsilí i prostředky (byť zprostředkovaně) bohatě vracejí. Dvacet miliard dolarů, které Američany stála přítomnost na Měsíci, se jim prý vrátilo desetinásobně. Ani si už neuvědomujeme, že teflon na nádobí, spojení pomocí mobilních telefonů, satelitní televize či topografie, ale i předpověď počasí nebo suchý zip na našem oděvu jsou všechno samozřejmosti s původem ve výzkumu vesmíru, píše Remek ve svém článku.

Projekt Galileo
V poslední době se na pořad diskuzí začal stavět projekt Galileo. Remek uvádí, že před tímto projektem tu byly už GMS a Glonass, ale oba na vojenském základě. Evropa však přichází s novým a možná i kvalitnějším programem, na němž mají zájem spolupracovat nakonec i USA a Rusko. Projekt se stává stále více mezinárodním, zdůrazňuje Remek.

galileo_plan.jpg

Europoslanec Remek dále píše: S rozvojem nejrůznějších lidských aktivit, s rozšiřováním samotné EU se ale ukazuje potřeba zefektivnit jak výzkum, tak řízení následných aktivit. Dát prostor pro nové členské země s nemalým potenciálem. Jsem si jist, že mezi ně patří i Česká republika. Našla si svoje místo už před mým kosmickým letem, který byl první vesmírnou misí člověka ze země mimo USA a tehdejší SSSR. A podíl na výzkumu vesmíru u nás pokračuje. Příklady? Třeba satelit Mimosa, Hard X-Ray Spectometer, podíl na Cluster II. Proto se mi jeví jako logické úsilí České republiky o umístění řídícího centra projektu Galileo do Prahy. Výzkum vesmíru i jeho aplikace v praxi, to je podle mne právě šance pro menší členské země EU prokázat kvality. A pro ty velké naopak dokázat, že to myslí s rovnoprávností v unii vážně.

Remek na závěr vyzdvihuje strategický význam kosmického prostoru pro Evropu, díky němuž může také udržet možnost realizovat politiku unie a jednotlivých členských zemí. "Evropská kosmická organizace vznikala i pod dojmem rozhodnutí OSN, že je kosmický prostor volně přístupný pro výzkum a využití všemi státy na základě rovnosti. Nedávné zveřejnění záměru USA osobovat si právo posoudit, kdo by do vesmíru měl mít přístup takové myšlence příliš neodpovídá a Evropa by podobnou cestou jít neměla."

Související