Text je můj, titulek nikoliv

V článku, který mi Hospodářské noviny uveřejnily 15. ledna, jsem pojmenoval proudy v KDU-ČSL a zdůraznil, že oba mají ve straně své místo - jejich soužití může být při vzájemném respektu prospěšné. Od konfrontačního titulku z dílny HN, který je v rozporu s duchem článku, se distancuji.

David Macek, místopředseda KDU-ČSL

 

Spoléhat na plyn už dál nelze

Současná situace ukazuje, jak jsme závislí na masivním dovozu ruského zemního plynu. Rozšiřovat jeho použití v energetice a v teplárenství je za této situace nesmyslné. Nové plynovody z Ruska a z Kaspické oblasti, na které tak spoléhá místopředseda vlády Martin Bursík ve svém článku (HN 14. ledna), budou postaveny až za několik let.

Nucené výměně dostupné domácí suroviny - hnědého uhlí - za nákladný dovoz plynu je proto třeba se bránit. Pokud by byly české teplárny přinuceny měnit kotle na hnědé uhlí za kotle na zemní plyn, byla by důsledkem nejen trojnásobná cena tepla pro koncové zákazníky, ale i vysoké riziko, že ruský zemní plyn do České republiky a dalších středoevropských zemí opět nebude proudit. Skutečnost, že teplárny v České republice mají v současné době k dispozici více způsobů, jak čelit nedostatku jednoho topného média, je výmluvným argumentem ve prospěch zachování současné možnosti spalovat v teplárnách hnědé uhlí, plyn, mazut nebo biomasu.

Takové řešení i pro budoucnost obsahuje nutnost prolomení dosavadních územních limitů těžby hnědého uhlí.

Česká republika má dostatek hnědého uhlí, jen je třeba s ním rozumněji hospodařit. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny v teplárnách zásobujících česká města je tím nejšetrnějším způsobem. Využití tepla je v tomto případě až o 30 procent vyšší než u současných i budoucích kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí. Pokud by teplárny musely vyrábět elektřinu a teplo pouze z plynu a obnovitelných zdrojů, ceny tepla by mnohonásobně vzrostly.

Zákazníci by se pak od těchto zdrojů odpojovali a budovali by malé lokální kotelny a individuální topeniště. Nevyhnutelným důsledkem by byly vyšší a zcela nekontrolovatelné emise velkého počtu zdrojů znečištění. Oproti tomu dnešní centrální zdroje tepla v naprosté většině splňují přísné normy, což lze kdykoliv snadno ověřit. Tomáš Drápela,

místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení

 

Bursíkovo spoření je drahé

Ministr Bursík má naprostou pravdu: Musíme s energiemi zacházet šetrně (Kdo se zazelená, překoná krizi, HN 14. ledna). Netvrdil bych sice tak kategoricky jako on, že lze ušetřit 40 procent naší současné spotřeby energie, ale proč bychom se měli hádat o slovíčka, že?! Důležité je, že potenciál úspor existuje a lze ho využít. V jaké míře a za kolik, už je otázka složitější a reformátoři energetiky se ji ani neobtěžují nastolit. Lze použít jejich metodu a odvolat se na podporu solární energetiky prosazenou právě jimi: dnes stojí každého odběratele elektřiny tři koruny ročně, avšak právě v důsledku dotací jich bude tolik, že za několik velice málo let si už připlatíme třemi tisíci. A protože proudu máme dostatek, není-liž pravda, dotovaný se stejně vyveze do ciziny.

Uspořit oněch až 40 procent energie by přišlo, troufám si říci zcela zodpovědně, minimálně na stovky miliard, spíše však na celé biliony nebo dokonce desítky bilionů korun. Úspory společně s dalším hitem věrozvěstů nového světa, decentralizace energetiky, navíc znamenají i zásadní převrat v ekonomickém systému. Zda bude funkční či zda se budeme cíleně omezovat v třeba i základních potřebách, neví ani největší fantasta. Sázka na úspory a zelené programy zato hrozí obrovským propadákem. Chvályhodné jsou nepochybně desítky miliard připravené na zateplování obytných domů. Sníží nepochybně množství plynu potřebného na jejich vytápění, z východu nám ho stejně více nepřivedou. Budeme-li pak jako Rakousko rozvíjet plynovou energetiku, protože je "čistší" než uhelná a atom je fuj, nepolepšíme si ani o píď.

Daneš Burket, ČEZ

 

V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňuje redakce odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Texty označené * u podpisu jsou v nezkrácené formě uveřejněny na webové adrese: blog.ihned.cz/ctenari. Anonymní texty redakce nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN.

Kontaktní adresy:

telefon: 233 073 041

e-mail: dopisy.hn@economia.cz

pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

Související