Dlouhodobě kladná obchodní bilance Švédska a vysoký podíl exportu na tvorbě hrubého domácího produktu, představující letos 43 procent, potvrzuje významnou pozici zahraničního obchodu ve švédské ekonomice. Největším obchodním partnerem Švédska jsou Spojené státy. Terorismus a jeho hrozby však oslabily naděje na dynamický růst salda obchodní bilance a zvyšování HDP v letech 2002 a 2003. V této době došlo jen k mírnému růstu domácí spotřeby, v očekávání recese občané více šetřili.
Exportní pozice Švédska se opírá o konkurenceschopnou ekonomiku, jejíž součást tvoří kvalitní produkce a služby, schopný management, vysoké vzdělání zaměstnanců, příznivý stav pracovního prostředí a vztahů na pracovišti, špičkové informační technologie a globalizace podnikání.
Jak uvádí renomovaná švýcarská instituce IMD, země si dlouhodobě udržuje čelní pozici ve světě v hodnocení celkové konkurenceschopnosti. V posledních dvou letech se Švédsko umístilo na 7. místě žebříčku. Vede také tzv. WISP ligu, sestavené z hodnocení 40 sociálních indikátorů. Není bez zajímavosti, že na prvních čtyřech místech se umístily severské země.
Nákladný daňový systém však brzdí pracovní motivaci a odčerpává většinu prostředků mimo firemní ekonomiku. Na vývoj ekonomiky působí vysoká míra přerozdělování státních zdrojů. S tím je spojena jedna z nejvyšších evropských daňových zátěží fyzických osob. Podíl daní fyzických osob k hrubému domácímu produktu dosahoval loni 51,8 procenta, přičemž do roku 2005 se tento poměr nebude podstatně měnit. Patří ale s 28 procenty mezi země s nejnižším daňovým zatížením podniků.
Návrh rozpočtu pro rok 2004 obsahuje i balíček opatření k odlehčení daňové zátěže pracujících. Enormní náklady na nemocenskou, výdaje na financování skryté nezaměstnanosti, odliv části zisků do zahraničí a vysoké náklady na převod majetku přiměly vládu zabývat se daňovým a štědrým sociálním systémem. Vždyť mimo oficiálně uváděnou míru 4,5 procentnímíru nezaměstnanosti je latentní vyšší o 2,5 až 3 procenta. A Švédský občan je nemocný více, než je evropský průměr.
Autor je obchodním radou velvyslanectví ČR ve Švédsku
Informace o daních poskytuje Švédský daňový úřad (www.rsv.se)
Exportní pozice Švédska se opírá o konkurenceschopnou ekonomiku, jejíž součást tvoří kvalitní produkce a služby, schopný management, vysoké vzdělání zaměstnanců, příznivý stav pracovního prostředí a vztahů na pracovišti, špičkové informační technologie a globalizace podnikání.
Jak uvádí renomovaná švýcarská instituce IMD, země si dlouhodobě udržuje čelní pozici ve světě v hodnocení celkové konkurenceschopnosti. V posledních dvou letech se Švédsko umístilo na 7. místě žebříčku. Vede také tzv. WISP ligu, sestavené z hodnocení 40 sociálních indikátorů. Není bez zajímavosti, že na prvních čtyřech místech se umístily severské země.
Nákladný daňový systém však brzdí pracovní motivaci a odčerpává většinu prostředků mimo firemní ekonomiku. Na vývoj ekonomiky působí vysoká míra přerozdělování státních zdrojů. S tím je spojena jedna z nejvyšších evropských daňových zátěží fyzických osob. Podíl daní fyzických osob k hrubému domácímu produktu dosahoval loni 51,8 procenta, přičemž do roku 2005 se tento poměr nebude podstatně měnit. Patří ale s 28 procenty mezi země s nejnižším daňovým zatížením podniků.
Návrh rozpočtu pro rok 2004 obsahuje i balíček opatření k odlehčení daňové zátěže pracujících. Enormní náklady na nemocenskou, výdaje na financování skryté nezaměstnanosti, odliv části zisků do zahraničí a vysoké náklady na převod majetku přiměly vládu zabývat se daňovým a štědrým sociálním systémem. Vždyť mimo oficiálně uváděnou míru 4,5 procentnímíru nezaměstnanosti je latentní vyšší o 2,5 až 3 procenta. A Švédský občan je nemocný více, než je evropský průměr.
Autor je obchodním radou velvyslanectví ČR ve Švédsku
Informace o daních poskytuje Švédský daňový úřad (www.rsv.se)
