Alkohol, monopol a co na to říká Brusel

Pověst Seveřanů coby pijáků alkoholu utrpí při porovnání se skutečnými čísly o jeho prodeji značné šrámy. Ani Švédové, kteří se mohou chlubit bohatou historií palíren, se ve spotřebě alkoholu dnes od ostatních Evropanů nijak zvlášť neodlišují. Stejně jako Stockholm už dávno není špinavým městem se špatnou pověstí, tak jak ho zachycuje literatura 18. století.
Dnes jsou Švédové až v druhé desítce evropských států se spotřebou mezi čtyřmi až pěti litry čistého alkoholu na hlavu ročně. V zemi je obchod s alkoholem regulován, prakticky jde o jakousi poloprohibici. Silnější alkohol se prodává kromě restaurací výhradně v obchodech státního monopolu Systembolaget.
Tradice tvrdého alkoholu, destilátu z obilí, se do Švédska dostala díky vikingským výbojům do ruských krajů. Až do 17. století probíhal pak rozvoj palíren ve Švédsku nerušeně, za vlády královny Kristýny byla na výrobu lihu uvalena daň a od roku 1648 i clo na vývoz. Roku 1698 zakázal král Karel XII. domácí pálení. Stát získal kontrolu nad obchodem. V následujících dobách se pálení mnohokrát zakazovalo a povolovalo, až bylo zakázáno definitivně. Koncem 18. století se začala budovat síť královských palíren, byly otevřeny tisíce taveren a správci provincií dostali za úkol propagovat královský alkohol.
Počátkem 19. století mělo Švédsko jednu z nejvyšších spotřeb - asi 45 litrů lihu na poddaného ročně. V druhé polovině 19. století vznikly obchodní společnosti pro prodej alkoholu, které získávaly regionální monopol na prodej lihovin a staraly se o pořádek v krčmách. Začátkem 20. století přibyla evidence prodeje alkoholu. Po 1. světové válce byl zaveden přídělový systém, který na čas přežil 2. světovou válku.
V roce 1954 přijal švédský parlament Riksdag opatření upravující spotřebu alkoholu. Ze 41 lokálních společností pro prodej alkoholu vznikla státní Nya Systemaktienbolaget, předchůdce dnešní organizace Systembolaget. Nejprve se obchody s alkoholem cudně skrývaly na odlehlých místech, od 70. let jejich počet narůstal. Obchody se objevily i v centrech měst.
Nynějších obchodů Systembolaget není mnoho a zvláště v severních málo obydlených končinách země je mnohdy obtížnější se k alkoholu dostat. Spotřeba alkoholu se v posledních desetiletích snižuje, což je dáno tím, že není společensky únosné pít během pracovního týdne. Každý si radovánky šetří na víkendy a oslavy tradičního severského Svátku slunovratu - Midsommarenu. Konzumovat alkohol na veřejnosti není povoleno, i samotné nesení láhve s vínem či tvrdým alkoholem bez papírového pytlíku může vyvolat zájem policie.
Prodejny se snaží informovat o rizicích požívání alkoholu a usměrňovat spotřebu ve prospěch slabších lihovin, především vína. Výběr kvalitních vín je v obchodech státního monopolu obrovský, levné druhy tu jsou v menšině. Nákup v těchto obchodech je svým způsobem zážitkem. V rozměrných vitrínách najdete vystavené vinné láhve pečlivě označené popiskami. Dozvíte se odkud obsah pochází, o jeho kvalitě, ročníku, odrůdě, barvě, buketu či chuti. A co ve vitrínách není, to si můžete objednat. K dispozici jsou barevné katalogy. Pro ty stydlivější existuje zásilkový obchod.
Přesto není pro některé Švédy návštěva obchodu Systembolaget běžnou záležitostí. Stává se, že zdejší návštěvník bývá po spatření známými nebo kolegy z práce jaksi podvědomě ocejchován. I na ulici se málokdo chlubí nákupem. Barevné igelitky s nápisem Systembolaget nejsou oblíbené. Někteří Švédové ani příliš rádi nepopíjejí v restauracích či tavernách. Oblíbené jsou poměrně domácí párty. Na malém městě bývá přes týden po šesté odpolední pusto a prázdno. Zato v pátek večer můžete spatřit postavy obtěžkané cinkajícími velkými taškami jak spěchají domů a na tváři se jim zračí úsměvy v očekávání návštěvy přátel.
Státní monopol se do budoucna jen těžko udrží. Evropské komisi vadí především omezování volného obchodování alkoholem se zbytkem Evropy. Má za to, že stát nemůže občanům bránit v nákupu čehokoliv v ostatních zemích unie. Švédské úřady argumentují tím, že omezení je v zájmu ochrany zdraví obyvatelstva. Každopádně se zákonodárné orgány budou muset další existencí Systembolaget zabývat. Nedodržení stanovisek komise může mít za následek žalobu u Evropského soudního dvora.
(www.severskelisty.cz)

Související