Zima i v létě Pokud srovnáme průměrné teploty v Praze a ve Stockholmu, je mezi nimi v lednu rozdíl pouhých 2,5 stupně a v nejteplejším letním měsíci pouze 1,5 stupně Celsia. Pokud skleníkový efekt bude nadále pokračovat tak, jak začal, bude ve Švédsku pořád tepleji. Ale pokusit se přimět pana Nováka, aby se přijel koupat na fantastické písečné pláže jižního Švédska nebo aby se opaloval na skalách ve stockholmských šérách je v zásadě nemožné, přestože voda tam v červenci a srpnu má teplotu 22 - 23 stupňů.

Předražené služby To je další z argumentů, proč do Švédska nejet. To není až tak pravda. Švédsko je ze skandinávských zemí nejlevnější a Norové jezdí do Švédska jako posedlí a nakupují tam levné jídlo, alkohol, cigarety, nábytek, vlastně všechno. Pokud člověk jede s vlastním stanem nebo si najme malý srub a nakupuje v běžných obchodech s potravinami, můžou si cestu do Švédska dovolit i Češi, kteří nemají nijak vysoký příjem. Kromě toho je rybaření na celém pobřeží a v největších jezerech zadarmo a rybářský lístek na vodní toky a plochy, kde je ho třeba, je levnější než v Česku. A navíc člověk může vyzkoušet i švédské restaurace a finančně se rozhodně nezruinuje, pokud je navštíví v době mezi 12. a 14. hodinou, kdy většina podniků nabízí oběd za 60 až 70 švédských korun, tedy asi 200 - 250 Kč. Jinak jsou švédské restaurace pro středoevropana bohužel nadále dost drahé.

Tvrdá prohibice Jedním z nejpodivnějších a nejnepochopitelnějších mýtů o Švédsku je ten o prohibici. A to jistě je i tím nejpádnějším důvodem, aby český pan Novák do Švédska nejezdil. Skutečnost je jiná, švédský stát má monopol na prodej alkoholu občanům v obchodech. Každý nápoj, který obsahuje víc než 3,5 procenta alkoholu, se smí prodávat jen a pouze v těchto obchodech, které se ve švédštině jmenují Systembolaget.
Tyto obchody mají otevřeno od pondělí do pátku od 10 do 19 hodin a v sobotu od 10 do 14 hodin a jsou vždy nablízku. V malých městech a na venkově může povolení k prodeji alkoholu dostat pošta nebo obyčejný obchod. Pokud jde o restaurace, ty můžou prodávat co chtějí a kolik chtějí, ale to je drahé. Obyčejná dvanáctka, která vyjde v obchodě asi na 50 českých korun, přijde v restauraci na asi 160 korun. Obchody Systembolaget jsou kromě moře jednou z těch věcí, které švédskému emigrantovi v Česku chybí nejvíc. Žádný obchod v Evropě, a ani v zemích vína jako Francie nebo Itálie, nemá takový výběr piva, vína a lihovin a průměrný švédský pan Svensson ví o vínu mnohem víc než většina Evropanů. Kromě toho jsou tam luxusní vína levnější než v Česku.

Švédsko a kuchyně?! Zřejmě žádný Čech nespojuje Švédsko s jídlem. Ale Švédsko je ve skutečnosti zemí gurmánů. Dokonce i můj známý, reportér amerického týdeníku Time, žasl nad tím, jak dobře se jí ve Stockholmu, a podle jeho názoru se žádné jiné světové město této velikosti nemůže se Stockholmem rovnat, pokud jde o kulinářské zážitky. Za posledních dvacet let prodělala švédská kuchyně vývoj od tradičních selských jídel k něčemu úplně novému. Důvodem bylo zčásti to, že Švédové začali v šedesátých a sedmdesátých letech hojně cestovat a poznávat svět, a zčásti ovlivnili švédskou kuchyni přistěhovalci.

Hokej a zase hokej Lední hokej si samozřejmě se Švédskem spojuje každý Čech, ale jak dlouho to tak ještě bude? Dnes má Stockholm v první lize jenom jeden klub, Göteborg také jeden a zájem publika se pořád zmenšuje. Před deseti lety se vysílalo mistrovství světa juniorů ve švédské televizi přímým přenosem, a loni na něm byl pouhý jeden píšící novinář z největší švédské tiskové agentury. Nejrozšířenějším sportem je stejně jako ve většině evropských zemí fotbal, ale na druhém místě je ve skutečnosti golf s 574 000 registrovaných hráčů a více než 450 hřišti. Pokud by si snad nějaký Čech chtěl ve Švédsku zahrát golf, tak ho to vyjde levněji než v Česku (greenfee činí přibližně 1000 českých korun). Specialitou je také půlnoční golf, který za světlých letních nocí nabízejí některá hřiště na severu země.

Žádné emoce Byl bych rád, kdyby všichni, kteří tomuto starému mýtu nadále věří, šli na nějaký zápas švédské fotbalové ligy. Přestože ve Švédsku žije stejně tolik obyvatel jako v Česku a švédská fotbalová liga je rozhodně horší než česká, přijde na jeden zápas v průměru více než 10 000 diváků. Rámusí navíc tak, jako kdyby jich tam bylo dvakrát tolik. Derby mezi stockholmskými týmy AIK, Djurgaarden a Hammarby vždy přilákají víc než 30 000 diváků. Mimoto je velice snadné dát se se Švédy do řeči, protože všichni mluví anglicky a většina jich rozumí němčině.

Bohatí Švédové odcházejí Ano, tak to bylo v sedmdesátých a osmdesátých letech, ale nyní to už neplatí. Dnes všichni bývalí členové skupiny ABBA bydlí ve Švédsku, členové kapely Roxette se také rozhodli ze země neodcházet a v podstatě všichni švédští hokejisté se po skončení kariéry vracejí domů k daním, do zimy a do tmy. Nadále však souhlasí, že mnohé švédské firmy ze země odcházejí a přesouvají výrobu do zahraničí, a to by se mohlo ještě narůst poté, co Švédové v referendu odmítli zavedení eura. Například nadnárodní společnost Ericsson před referendem řekla, že v případě odmítnutí eura přestěhuje výrobu do zahraničí. Doposud se nic nestalo, ale uvidíme...

Dobrodružství a krásy přírody O výjimečnosti "nekonečné" švédské přírody se hovoří právem. Existuje celá řada důvodů, proč se příště namísto na jih vydat na sever do Švédska, ale kam potom ve Švédsku jet? Generální tajemník OSN Kofi Annan jednou řekl, že stockholmské šéry jsou nejzachovalejším tajemstvím světa, a to dost dobře může být pravda. Kolik Čechů ví, že hned u Stockholmu se nachází dvacet tisíc ostrovů a ostrůvků, z nichž většina je neobydlená a snadno dosažitelná trajektem nebo vlastní či najatou lodí? K překrásným oblastem země patří jižní pobřeží v historických zemích Halland a Skaane či ostrovy kolem Göteborgu. Mnozí z nejbohatších Švédů si postavili chatu na ostrově Gotland, jako například slavný filmový režisér Ingmar Bergman, který bydlí na ostrůvku Faarö v těsné blízkosti Gotlandu.
Pokud chce někdo poznat skutečnou divočinu, nechť vyrazí na sever do Norrlandu a Laponska. Ve skutečnosti je tomu tak, že když člověk rozdělí Švédsko napůl, tak osm z devíti miliónů obyvatel žije v jižní polovině země. To znamená, že v severní polovině bydlí pouhých 4,4 obyvatele na kilometr čtvereční! Pokud by člověk z nutnosti musel vyrazit do Švédska v zimě, měl by se pak pustit na sever a navštívit fantastický ledový hotel ve městě Jukkasjärvi. Tam se létá ze Stockholmu a z místního letiště se pak člověk veze přes tichou tundru psím spřežením do hotelu, který je postavený celý z ledu. Pokoje, bar i recepce se stavějí každou zimu znovu a každé léto zase roztají.
Související