Vstupem do Evropské unie se Česko stane součástí rozsáhlého evropského trhu. Zboží bude přecházet přes švédskou hranici bez jakýchkoli bariér. Pro české dodavatele, kteří již do Švédska exportují, se situace příliš nezmění. Firmy však mají obavy z ostřejší konkurence na trhu unie.
"Ti, kteří teprve budou chtít vyvážet, se budou muset s vyšší náročností vyrovnat stejně, jako tomu bylo a je u současných našich exportérů do Švédska," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Somol.
Vzájemný obchod se nyní odehrává hlavně v oblasti průmyslových výrobků, strojů a dopravních zařízení (na našem vývozu se podílí téměř 94 procenty a v dovozu zhruba 77 procenty). Výrazný je dovoz chemických produktů ze Švédska (15 procent z celkového dovozu). Pro tyto komodity prakticky již dnes neexistují překážky obchodu. Podíl zemědělských položek, kde přece jen lze očekávat vyšší stupeň liberalizace v porovnání se současným stavem, je zanedbatelný. Jejich vývoz je pod dvěma procenty, dovoz nedosahuje ani jednoho procenta.
Komplikace pro exportéry mohou ovšem vzniknout tím, že české firmy budou muset zvládnout bruselský instrumentář obchodní politiky. A to je mimořádně složitá věc. "Zrušíme všechny české národní obchodně-politické nástroje a v současné době ukončujeme platnost všech obchodních dohod a řady dalších instrumentů. Bude ukončena platnost českého celního sazebníku a všeobecný systém preferencí vůči rozvojovým zemím," uvádí Somol.

Přestanou existovat také dosavadní právní, daňové a další myslitelné překážky. "České podniky se tak budou pohybovat v novém náročném prostředí, kdy přístup vyspělé konkurence na domácí trh bude převážně limitován jen jazykovými, zvykovými a vzdálenostními bariérami," říká Jan Maruška, obchodní rada českého velvyslanectví ve Stockholmu.
"Dá se očekávat, že celá řada firem po vstupu země do unie nepřežije. Některé podniky například v potravinářském průmyslu počítají s tím, že 30. dubna příštího roku zavřou provoz, protože nebudou schopny vyhovět hygienickým podmínkám. Nemají ani prostředky na potřebné investice," upozorňuje Somol.
Zorientovat se v nových podmínkách bude pro podniky nepochybně složité. Domácí podnikatelé postupně ztratí cenovou konkurenční výhodu a budou se muset prosazovat vysokou produktivitou výroby a necenovými faktory konkurence: kvalitou, inovací, rychlostí, servisem a péčí o zákazníka. A to i z toho důvodu, že Česko přebírá zrychleným tempem novou evropskou legislativu upravující obchod a podnikání. Některé z požadavků, zejména v oblasti ochrany zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, se přímo promítnou do nákladů výroby. Uplatňování unijního práva bude přitom daleko efektivněji kontrolováno a vynucováno.

Swerige - 24 - Unií do Švédska.jpg ()
Podnikatelé si ale zesílení konkurence na trhu unie i v severských zemích uvědomují. A jak se na rozšíření patnácky připravují? "Již mnoho let sledujeme harmonizaci předpisů a norem a přizpůsobujeme se požadavkům unie," uvádí Jindřich Nádvorník, ředitel společnosti Mikroelektronik z Vysokého Mýta, která už ve Švédsku obchoduje.
Většina z firem sází především na zvyšování produktivity práce a zlepšování kvality zboží. "Dlouhodobě se snažíme o zvyšování konkurenceschopnosti," potvrzuje tento záměr Robert König, ředitel Železáren Štěpánov. S tím souhlasí i manažerka Severočeské armaturky Hana Kytková.
"Vzhledem k našim mnohaletým těsným vztahům se zeměmi unie se vstupu do ní neobáváme a myslíme si, že nám nepřinese významnější změny. Devadesát procent produkce vyvážíme už nyní především do těchto zemí. Jen pro ilustraci: v oblasti ochrany životního prostředí dosahujeme v mnoha směrech lepších výsledků, než vyžadují standardy EU," říká Ivo Klimša, generální ředitel společnosti Biocel, která již delší dobu podniká na švédském trhu.
A jak je na vstup Česka a na podporu exportu připraveno Ministerstvo průmyslu a obchodu? "Snažíme se hlavně patřičně vyškolit úředníky, aby mohli bez problémů fungovat v nových podmínkách po vstupu do unie. Druhou významnou oblastí, kterou na ministerstvu řešíme, je připravenost k využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. A samozřejmě centrem práce je poskytování informací o změnách, které vstup do unie přinese," shrnuje Somol. "Je důležité, abychom uměli malé a střední podniky nasměrovat a využít efektivně co největší část financí, které přijdou ze strukturálních fondů," dodává.
Obchodně politické útvary MPO se podle náměstka budou muset věnovat také procesu spoluvytváření obchodní politiky vůči Evropské komisi. Jde i o uplatňování antidumpingových opatření, které Česko využívalo na rozdíl od unie minimálně.

Související