"Nikdo nevěděl, jestli nemá bombu"

"Připoutejte se, prosím." Fráze, která se na palubách letadel nepoužívá pouze pro start, přistání a turbulentní zóny. Pro piloty je to i jedna z možností, jak se pokusit zlikvidovat únosce.
Poté, co se na palubě připoutají nejen cestující, ale i stevardi, nechají piloti "propadnout" letadlo až o několik set metrů. Agresívní únosci, kteří v ten okamžik připoutáni nejsou, ztrácejí rovnováhu a padají k zemi. V takové situaci je pro personál, ale i pro cestující daleko jednodušší únosce zlikvidovat. Tento postup se provádí velmi často právě v případech, kdy letadlo ohrožují také opilí pasažéři.
Na první pohled velmi jednoduchý postup. Nelze ho však použít vždy. Pro stevardy i piloty totiž platí: Bezpečnost cestujících je na prvním místě.
Letadlo tak může požádat o nouzové přistání z důvodu únosu, a to i v případě, že se únosce nebo agresívní cestující do kokpitu vůbec nedostane.
Po 11. září, kdy teroristé zaútočili na New York a Washington, je velmi obtížné se v letadle k pilotům dostat. Dveře od jejich kabiny jsou uzamykatelné zevnitř a piloti je také zamykají.
V momentě, kdy letadlo přistane, má policie, případně i vojáci, základní úkol. Dostat z letadla pasažéry do bezpečí.
V minulosti se totiž mnohokrát ukázalo, že v momentě, kdy se na palubě letadla nechají dlouhou dobu pohromadě cestující i únosci, se někteří pasažéři přiklánějí na stranu teroristů. Říká se tomu stockholmský syndrom - podle únosu letadla, které přistálo nouzově ve Švédsku a jedna z pasažérek začala po nějaké době únosce obhajovat a komplikovat policistům jeho zatčení. Později si ho dokonce vzala za manžela.
To však případ ruského letadla, které přistálo včera v Praze, nebyl. Pasažéři byli z paluby letadla dopraveni do bezpečí velmi rychle. Podle odborníků byla však situace na palubě vážná a jediné možné řešení bylo nouzové přistání. "Jeden z pasažérů na palubě se velmi opil a byl zcela nepříčetný. Vyhrožoval posádce a na palubě zavládl velký zmatek," řekl pro HN včera před odletem z Česka Gregory Okun, jeden z pasažérů uneseného letadla. "Situace byla na palubě o to složitější, že mezi cestujícími byly i malé děti. Nejmladšímu dítěti bylo dvacet tři měsíců," říká Okun.
Podle Okuna bylo nouzové přistání jediným možným řešením. "Posádka se zachovala profesionálně," dodává.
I přesto to bylo pro pasažéry psychicky náročné, protože nevěděli, zda podnapilý muž nemá u sebe skutečně výbušninu. Většina cestujících si podle Okuna večer velmi oddechla, když mohli pokračovat v cestě.

Související