V souvislosti s povolebním patem se však stále více upozorňuje na rizika s ním spojená. Ekonomická nejistota se prodlužuje, reformní program se nenaplňuje. Ostražití začínají být nejen zahraniční investoři, ale i mezinárodní banky a instituce. Podle Evropské komise se Česko také stále více vzdaluje přijetí eura. Expertům OECD v tuzemsku nejvíce vadí stále větší rozpočtová nekázeň.

Tahounem růstu byli exportéři, spotřeba a investice

Hrubý domácí produkt, čili souhrn všech hodnot vytvořených v ekonomice, ve třetím čtvrtletí lehce zpomalil meziroční tempo růstu na 5,8 procenta z revidovaných šesti ve čtvrtletí předchozím. V úhrnu za tři čtvrtletí pak meziročně vzrostl o 6,1 procenta. HDP tak letos po revizích stále kolísá kolem hranice šesti procent, na níž se vyšplhal i za loňský rok (6,1) - bylo to nejvyšší meziroční zvýšení za dobu existence ČR. Lídrem regionu se ale nyní stává Slovensko, jehož HDP se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 9,8 procenta.

Dobrý výsledek si může připsat také inflace. V listopadu se tempo růstu spotřebitelských cen meziročně sice mírně zvýšilo na 1,5 procenta z říjnových 1,3 procenta, ale stále se nachází pod tříprocentním cílem České národní banky. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti předchozím 12 měsícům byla v listopadu 2,6 procenta (o 0,1 procenta méně než letos v říjnu). Ve srovnání s EU je inflace v ČR tedy pod průměrem. Na konci roku by mohla přesáhnut dvě procenta (loni byla ve výši 1,9 procenta).

Míra nezaměstnanosti se v předchozím měsíci snížila na 7,3 procenta z říjnových 7,4 procenta. Počet lidí bez práce, kteří mohli ihned nastoupit do zaměstnání, klesl oproti předchozímu měsíci o 8233 na 400.044 osob. Množství nezaměstnaných se tak ocitlo nejníže za více než pět let. Podle ekonomů budou však mnohem přesnější až prosincová čísla, která odrazí sezonní vlivy. Koncem roku by se nezaměstnanost měla pohybovat okolo 7,7 až 7,8 procenta (loni to bylo 8,9 procenta a 481.071 lidí).

Ve třetím čtvrtletí se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 6,1 procenta na 19.968 korun. Ekonomové tvrdí, že ČR má nejvyšší platy ve střední Evropě, ale zároveň upozorňují, že v průměru dvě třetiny pracovníků (zejména žen) na tuto hranici nedosáhnou. Rozevírají se i nůžky mezi profesemi. Za devět měsíců vzrostla průměrná mzda meziročně o 6,6 procenta na 19.635 korun. Spotřebitelské ceny se v tomto období zvýšily o 2,9 procenta, reálná mzda tedy vzrostla o 3,6 procenta. Za celý rok 2006 mzda poprvé v historii zřejmě přesáhne 20.000 korun měsíčně.

Zahraniční obchod letos láme rekordy. Říjnová bilance skončila přebytkem 4,4 miliardy korun, oproti loňsku o 1,6 miliardy korun vyšším. Obchod těží hlavně z automobilového průmyslu (Škoda Auto, TPCA). Předběžně byla hodnota říjnového dovozu i vývozu nejvyšší v historii. Také silná koruna exportéry příliš nebrzdí. Celkový letošní přebytek by se podle ministerstva průmyslu a obchodu mohl pohybovat mezi 45 až 55 miliardami korun, což by byl nejlepší výsledek v historii ČR. Loni měl zahraniční obchod kladné saldo poprvé - 41,9 miliardy korun.

Ke konci září ale vzrostl také státní dluh, a to na 746,3 miliardy korun (koncem roku 2005 byl 691,2 miliardy). Na každého Čecha tak připadá zhruba 73.000 korun. Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy. Podle Eurostatu je skutečný dluh necelý bilion korun. Analytikové vidí současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi jako relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečný může být jeho rychlý růst.

Celkem za 106 miliard korun přiteklo za tři čtvrtletí do Česka zahraničních investic, většinu z nich tvoří takzvané reinvestice již usazených firem. Oproti roku 2005 je jejich objem zhruba poloviční. Hlavním důvodem je letošní absence velkých příjmů z privatizací. Perspektivní se stávají oblasti výzkumu, vývoje či nových technologií. Podle oborníků je příliv investic stabilní. Velké projekty letos ohlásily firmy jako Hyundai či Hitachi. V ČR se kromě již tradičních investorů začínají objevovat také zástupci z Tchaj-wanu, Číny či Indie.

Výběr nejdůležitějších událostí z podnikové sféry v České republice v roce 2006

  • Privatizace
    Polský koncern PKN Orlen odstoupil od smluv, které před privatizací Unipetrolu uzavřel s Agrofertem. Na jejich základě měl Agrofert získat některé části Unipetrolu. Agrofert v této záležitosti podal již čtyři arbitrážní žaloby.
    Vláda schválila prodej menšinového podílu České konsolidační agentury ve společnosti ZVVZ firmě Ges Invest.
    Kabinet souhlasil s prodejem části akcií společnosti ČEZ maximálně za 31 miliard korun.
    Vláda schválila transformaci podniku Letiště Praha na akciovou společnost. Důvodem je příprava na možnou privatizaci.
    Kabinet schválil prodej Aera Vodochody. Společnost Oakfield z investiční skupiny Penta za něj zaplatí 2,91 miliardy korun.
  • Investice do nových závodů
    Jihokorejská automobilka Hyundai Motor podepsala s ČR dohodu o výstavbě továrny v Nošovicích. Počítá se s investicí 743 milionů eur (21 miliard korun), celkově až s více než miliardou eur.
    Japonská firma IPS Alpha (aliance Hitachi, Panasonic a Toshiba) zahájila v průmyslové zóně Triangle na Žatecku stavbu továrny na LCD displeje za 2,6 miliardy korun.
    Česká pobočka společnosti Hitachi začala v zóně Triangle stavět továrnu na montáž televizorů za 2,5 miliardy korun.
    Čínská firma Changhong Europe zahájila provoz v novém závodu na výrobu televizí v nymburské průmyslové zóně. Jde o vůbec první čínskou investici na zelené louce v Česku.
    Holding Geofin zahájil v sousedství mezinárodního letiště Mošnov u Ostravy opravnu obřích letounů. V první fázi vyroste nový hangár zhruba za 1,05 miliardy korun.
  • Ostatní
    Firma Tesco Stores ČR oznámila, že koupí od společnosti CS Edeka 27 z 38 jejích obchodů. Tesco převzalo také 11 hypermarketů firmy Carrefour, která se rozhodla český trh opustit.
    Francouzská Sanofi-Aventis koupila za 430 milionů eur zhruba čtvrtinový podíl ve farmaceutické firmě Zentiva.
    Skupina Penta prodala 98,5 procenta akcií Severomoravských vodovodů a kanalizací španělské firmě Aqualia za 248 milionů eur (asi sedm miliard korun).
    Bulharská vláda podepsala s ČEZ dohodu o prodeji tepelné elektrárny ve Varně za 346 milionů eur (deset miliard korun). ČEZ převzal i dva polské elektrárenské podniky - Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho. Za většinové podíly zaplatil 383 milionů eur (zhruba 10,8 miliardy korun). V bosenské lokalitě Gacko se ČEZ rozhodl investovat 1,5 miliardy eur (42 miliard korun) do výstavby uhelné elektrárny.
    Skupina Czech Coal oznámila, že 40 procent akcií MUS prodala kyperské firmě Indoverse Czech Coal Investments Limited.
    Komerční banka schválila koupi až 50 procent akcií Modré pyramidy od německé Postbank, divize Deutsche Post. Cena byla 120 milionů eur (3,4 miliardy korun).
    Rakouská Raiffeisen International Bank Holding převzala od PPF eBanku za 130 milionů eur (asi 3,7 miliardy korun).
    Liberty Global, majitel největšího tuzemského kabelového operátora UPC, oznámil koupi firmy Karneval. Cena byla stanovena na 322,5 milionu eur (přes devět miliard korun).
    Belgická Delhaize, provozovatel supermarketů Delvita, opouští český trh. Své obchody se rozhodla prodat německé REWE Group za 100 milionů eur (2,8 miliardy korun).
    Síť drogerií Droxi kupuje německý řetězec Schlecker.
    Soud vyhlásil exekuci Setuzy, firma se odvolala.
    Radiokomunikace koupila za 1,2 miliardy eur (33,6 miliardy korun) skupina investorů: americká banka Lehman Brothers a firmy Mid Europa Partners a Al-Bateen Investment ze Spojených arabských emirátů. Skupina získala i 39,2 procenta akcií pobočky T-Mobile.

Související