Větší část energetického mixu vyspělých ekonomik, včetně ekonomiky České republiky, závisí stále na fosilních palivech. Hnědé a černé uhlí, ropa a zemní plyn mají v tomto mixu zásadní zastoupení. S počátkem prudkého rozvoje světové ekonomiky v první polovině dvacátého století začala energie představovat strategickou záležitost, což si velmi dobře uvědomoval například Adolf Hitler v počátcích svého tažení. Ropná krize z roku 1973 byla jasným příkladem využití energie jako nástroje k prosazování politických cílů.

Ropa je jednou z hlavních strategických komodit dnešního světa. Ropa se používá zejména v dopravě, která na ní závisí více, než z 90%. Kromě toho se používá v průmyslu, zemědělství, medicíně a mnoha dalších oborech lidské činnosti.

Celkové světové ropné rezervy byly ke konci roku 2008 odhadovány na zhruba 170,8 mld. tun (1252 mld. barelů). Pokud by se zachovala spotřeba z roku 2008 ve výši 3,93 mld. tun, stačily by světové zásoby ropy na zhruba 43 let. Od roku 1998 stoupla spotřeba ropy na světě o 14,2%, tj. průměrně o 1,3% ročně. Nejvíce roste poptávka po ropě v Číně, kde tento nárůst od roku 1998 činil 91%, tj. 6,7% průměrně ročně. Velkým tahounem poptávky po ropě je rovněž Indie, kde se jednalo o nárůst 45% od r. 1998, tj průměrně 3,85% ročně. Pokud by se toto průměrné tempo růstu udrželo i v dalších letech, vyčerpaly by se ropné zásoby zhruba již za 35 let. Největším konzumentem ropy jsou však stále Spojené státy, kde v roce 2009 činila spotřeba ropy 843 mil. t a které se podílely na světové spotřebě celými 22 procenty.

Ropa se podílí na světové spotřebě energie zhruba 40% a velmi podobný podíl zaujímá i v energetickém mixu Evropské unie. V České republice je situace příznivější - v roce 2009 se v ČR spotřebovalo 9,7 mil. t ropy, což představuje cca 22% spotřeby energie v ČR.

Největším světovým producentem ropy v roce 2009 bylo s 10 mil. vytěženými barely denně Rusko, které v intenzitě těžby poprvé předstihlo Saúdskou Arábii, který vytěžila 9,7 mil. barelů denně. Na třetím místě byl se 4,2 mil vytěžených barelů denně Írán.

Největší potvrzené ropné zásoby má Saúdská Arábie a to zhruba 265 mld. barelů (36 mld. tun), což představuje zhruba 20% světových rezerv. S výrazným odstupem jí následují Venezuela se 172 mld. barely (25 mld. tun, 13%), Írán se 138 mld. barelů (19 mld. t, 10,3%) a Irák se 115 mld. barelů (15,5 mld. t, 8,6%).

Se stále stoupající spotřebou ropy ve světě a s jejími prokázanými zásobami souvisí i pojem ropný zlom. Tímto pojmem se označuje okamžik, kdy zásoby této surovin budou z poloviny vyčerpány a jejich produkce začne klesat. Protože však nezačne klesat poptávka po těchto komoditách, dojde nutně k růstu jejich cen. Na ropný zlom můžeme nahlížet rovněž jako na okamžik, kdy těžba ropy se vyrovná objevené ropě v nových ložiskách, takže potvrzené zásoby ropy začnou nejprve stagnovat a posléze klesat. Mnoho lidí, včetně odpovědných činitelů a politiků, však existenci ropného zlomu odmítá vzít na vědomí a chovají se, jak by se nic nedělo.

Odmítání existence ropného zlomu má mnohdy politické příčiny. Ropný zlom změní svět, jak jej známe dnes. Neznamená, že ropa přestane ze dne na den existovat. Znamená, že skončí éra levné a hojné ropy a ropných produktů.

Klíčovou otázkou zůstává, kdy k ropnému zlomu dojde. Z výše uvedeného vyplývá, že svět má zásoby ropy zhruba na cca 35 let (+/-). Je samozřejmě možné, že budou objevena nová naleziště, například v Arktidě. I když k těmto objevům dojde, lze předpokládat, že dostupnost těchto komodit bude stále obtížnější a spojená se stále většími ekologickými riziky. Havárie ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010 je toho velmi výmluvným dokladem. Ovšem k ropnému zlomu dojde již podstatně dříve.

Odhady, kdy se tak stane, se různí. Ve Spojených státech k ropnému zlomu již došlo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Odhady pro svět se nejčastěji pohybují mezi roky 2007 - 2010.

Ropa a Česká republika

Česká republika spotřebovává zhruba 200 tis. barelů ropy denně, což odpovídá zhruba 9,5 mil. t ropy ročně. Z tohoto množství dovážíme 67% (5,4 mil. t) z Ruska a dalších 30% z Ázerbajdžánu a z Kazachstánu. O zbývající tři procenta se dělí ostatní importéři.

Protože Česká republika odebírá zdaleka největší podíl svého ropného dovozu z Ruska, představuje stav ropných rezerv v Rusku a výhled na další léta pro Českou republiku klíčovou otázku. Z výše uvedeného vyplývá, že při současné intenzitě těžby má Rusko ropné rezervy zhruba na 20 let. Přibližně 75% své ropné produkce vyváží a vývoz ropy, spolu s vývozem zemního plynu, tvoří podstatný podíl jeho zahraničního obchodu.

Z uvedeného je zřejmé, že bude-li si Rusko chtít zachovat na další desetiletí svoji energetickou a ropnou soběstačnost, bude nuceno postupně snižovat svoji produkci a to na úkor exportu. Česká republika, stejně jako další importéři ruské ropy, se tak bude muset začít přeorientovávat na jiné velké obchodníky s ropou, tzn. zejména na státy Blízkého východu. To bude mít za následek jednak další výrazný růst cen ropy, jednak další posílení pozice a vlivu těchto států na evropskou politiku.

Výše nastíněný scénář je výmluvně dokumentován vývojem ceny ropy ve světě. Kolem roku 2000 se cena ropy pohybovala mezi 20 a 30 dolary za barel. V roce 2005 to bylo již zhruba 50 dolarů za barel. Od počátku roku 2007 až do poloviny roku 2008 doznala cena ropy mohutný růst a v polovině roku 2008 dosáhla cena ropy svého vrcholu téměř 150 dolarů za barel. Poté následoval mohutný pád ceny až ke 40 dolarům, následovaný dalším růstem na dnešní hodnoty pohybující se mezi 70 a 85 dolary za barel.

Je zřejmé, že cena ropy je mimořádně volatilní záležitost, což není dobrý stav pro ekonomiku zemí na ropě závislých. A dále, dlouhodobý trend má jasně dlouhodobě rostoucí charakter a lze předpokládat, že se tento dlouhodobý růst cen nezastaví a bude pokračovat i v následujících letech.

Mimo všechny tyto již dost rizikové záležitosti neváhají exportéři použít ropu i jako politickou zbraň. Ze všech těchto případů je nejznámější arabské ropné embargo z roku 1973, které bylo reakcí na jomkippurskou válku a jasným způsobem naznačilo zranitelnost spotřebitelů ropy ze strany jejích dodavatelů. Rovněž Rusko v roce 2008 omezilo své dodávky ropy do České republiky na polovinu v létě 2008 poté, kdy Česká republika podepsala se Spojenými státy dohodu o umístění radaru USA na území ČR.

Ze všech uvedeného vyplývá jednoznačně, že ropa patří mezi klíčové strategické energetické suroviny a závislost ekonomiky země na jejím dovozu je vysoce riziková záležitost. Je proto potřeba hledat jiné, bezpečnější zdroje energie. Mezi tyto zdroje patří uhlí, jádro a alternativní zdroje.