Za zaslání vulgárních a výhrůžných anonymních e-mailů kolegovi v pátek brněnský městský soud potrestal jednapadesátiletého profesora Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity Břetislava Horynu pokutou 50 000 korun. Pokud ji neuhradí, půjde na dva měsíce do vězení.

Soud jej uznal vinným z násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Rozsudek není pravomocný. Horyna vinu popírá a na místě se odvolal. Případem se proto bude zabývat Krajský soud v Brně.

Děkan filozofické fakulty Josef Krob řekl ČTK, že počká na to, až bude verdikt pravomocný, a pokud bude Horyna uznán vinným, dá podnět etické komisi univerzity, aby případ projednala. Komise může dospět k závěru, že Horyna již není pro posluchače dostatečnou morální autoritou, a může dát impulz k tomu, aby s ním škola rozvázala pracovní poměr.

Horyna vinu odmítl s vysvětlením, že k vyhrožování kolegovi neměl žádný důvod. Tvrdil, že někdo pravděpodobně zkopíroval kód jeho počítače – tzv. IP adresu – a tu přidal do výhrůžných e-mailů, aby tak vzniklo podezření, že pisatelem je právě on.

Soudce Martin Hrabal je ale zcela jiného názoru. Poukázal na znalecký posudek experta na výpočetní techniku, podle něhož se Horynou popisovaným způsobem s e-maily nemanipulovalo.

"Hlavně z jeho vyjádření jasně vyplývá, že podobná úprava elektronické pošty je tak náročná a drahá, že je mimo možnosti běžného uživatele (výpočetní techniky)," zdůraznil soudce.

E-maily byly zaslány ze dvou počítačů: Horynova služebního na fakultě a z domácího. Ze služebního Horynova počítače byly navíc zjištěny častější vstupy do schránek v elektronické poště na internetu, z nichž byly hrubé vzkazy Hrochovy zasílány.

Čtyři měsíce výhrůžek

Horyna podle spisu poslal kolegovi, profesoru filozofie Jaroslavu Hrochovi, devět vulgárních anonymních e-mailů. Z jednání u soudu sice vyplývá, že si vysokoškolští pedagogové nepadli do noty, motiv činu se ale stále nepodařilo zjistit.

Hroch dostával anonymy plné výhrůžek smrtí celé měsíce. V prosinci roku 2008 mu kdosi skrytý za identitu zesnulého představitele katolického disentu Augustina Navrátila napsal, že už brzy "si pro něj přijde". Profesor zprávu ignoroval, v lednu ale dorazil další anonym, o poznání drsnější: "Nech si udělat vývod bokem, hrochu, ať nemáš všechno v gatích – teď už se z toho nedostaneš. Víme o tobě i o té tvé podařené famílii."

Během několika dalších měsíců pak přišly ze schránek založených na serveru Seznam dvě desítky krutých dopisů. "Stačí jedna injekce v trolejbusu, celkové ochrnutí, shniješ zaživa. A všichni budou rádi, že se zbavili magora. Nech se zavřít do blázince, tam tě necháme na pokoji, mrtvolo," stálo v nich například.

V posledním e-mailu anonym Hrochovi oznámil, že naplnění výhrůžek je na dosah: "Přípravek, na který jsme čekali, je už na místě. Ale brzo už tě to bolet nebude, budeš mít pempersky a tři injekce sedativ denně."

"Skandalizace fakulty"

V té chvíli už ale případ prověřovala policie. A její závěry přinesly překvapení: e-maily pro učitele proslulého mezi studenty kromě jisté roztržitosti i mimořádnou zdvořilostí odcházely z vedlejší pracovny na katedře filozofie z počítače profesora Břetislava Horyny a také z jeho domácího počítače.

Časopis Respekt v reportáži z loňského listopadu popsal, jak se případ odrazil na atmosféře fakulty. Třináct učitelů včetně současného děkana filozofické fakulty Josefa Kroba na ní podepsalo vůbec první oficiální stanovisko týkající se případu. Zaměřili se však na televizní vystoupení oběti.

"Reportáž, ale i jiná vystoupení Jaroslava Hrocha v souvislosti s touto kauzou chápeme jako pokus o skandalizaci katedry, vnímáme to jako útok na naše dobré jméno a cítíme se tím poškozeni."

Univerzitní akademický senát na rozdíl od toho fakultního vyjádřil podporu Jaroslavu Hrochovi už v dubnu letošního roku a rektor Fiala zasílání výhrůžných anonymů jednoznačně odsoudil.

Situace na filozofické fakultě se podle děkana Kroba patrně jen tak brzy neuklidní. Sám je prý zvědavý na to, v jakém duchu se ponesou Horynovy přednášky.

Společná minulost

Z jednání u soudu sice vyplývá, že si vysokoškolští pedagogové nepadli do noty, motiv činu se ale stále nepodařilo zjistit. Jedinou třecí plochou je jejich trošku rozdílný pohled na některá odborná témata. "Pro celou záležitost nemám žádné rozumné vysvětlení," zdůraznil Krob.

Na zásadní otázku, proč byl vlastně filozof vystaven krutým útokům, se odpověď hledá obtížně, napsal na podzim Respekt. Dopisy s největší pravděpodobností odkazují na společnou minulost aktérů příběhu a jméno katolického disidenta Augustina Navrátila v nich zřejmě nefigurovalo náhodou.

Profesory Hrocha a Horynu, stejně jako děkana Zouhara, totiž před rokem 1989 zaměstnával Ústav pro výzkum společenského vědomí a vědeckého ateismu ČSAV a součástí jejich práce bylo vydávání znaleckých posudků v případech týkajících se režimu nepohodlných osob.

Právě Hroch psal posudek k případu katolického aktivisty Augustina Navrátila, jemuž estébáci zabavili knihovnu a on se jí soudně domáhal zpět. Podle Navrátilova svědectví mu v tomto konkrétním případě Jaroslav Hroch pomohl a přispěl k tomu, že komunisté mu knihy vrátili.

Související