Šance na přijetí

1. PF UK v Praze 22 %

2. PF UP v Olomouci 21 %

3. PF MU v Brně 18 %

4. PF UK v Praze 17 %

Pozn.: Tabulka zobrazuje, kolik uchazečů o studium práv na dané fakultě uspělo u zkoušek. Při vytváření žebříčku dáváme nejvíce bodů škole, která má přijímací síto nepřísnější.

Nezaměstnanost

1. PF UK v Praze 1,0 %

2. PF ZČU v Plzni 2,4 %

3. PF MU v Brně 2,7 %

4. PF UP v Olomouci 4,0 %

Pozn.: Tabulka zobrazuje míru nezaměstnanosti absolventů právnických fakult. Toto pořadí uvádíme pouze pro zajímavost, při sestavování žebříčku jej nezpočítáváme.

Zdroj: Středisko vzdělávací politiky UK v Praze.

Letošní pořadí právnických fakult nabízí poprvé za čtyři roky, kdy Hospodářské noviny svůj žebříček sestavují, výraznější změny. Od roku 2008 do loňska se za sebe čtyři tuzemské právnické školy řadily vždy v tomto pořadí: Karlova univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Západočeská univerzita v Plzni.

Letos je to ale jinak. Předně - žebříček už nevede Karlova univerzita, kterou o první místo připravila brněnská právnická fakulta. Druhá letošní změna v právnickém žebříčku se odehrála na místě posledním. To letos poprvé od roku 2008 "neobhájila" skandály opředená právnická fakulta v Plzni, která se letos posunula na předposlední post před Olomouc.

Pořadí právnických škol pro rok 2011 tedy vypadá následovně: Masarykova univerzita, Karlova univerzita, Západočeská univerzita a Univerzita Palackého.

Při pohledu na výsledky jednotlivých kategorií se navíc dá konstatovat, že v Česku jsou ohledně studia práv dvě "ligy" - do té první patří Praha a Brno, jejichž úroveň je srovnatelná. Pomyslnou druhou ligu pak tvoří Plzeň a Olomouc - i tyto školy jsou si v mnohém podobné.

Proč vyhrálo Brno?

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně je ze všech čtyř porovnávaných škol nejlepší například v tom, kolik studentů posílá na zahraniční stáže. Právě k tomuto kritériu Hospodářské noviny při sestavování žebříčku velmi přihlížejí. Pro vysokoškoláky je totiž důležité poznat, jak se jejich obor učí a praktikuje venku.

Z Brna vyjíždí alespoň na jeden semestr do ciziny 3,9 procenta studentů. Na UK v Praze a UP v Olomouci je to srovnatelně něco přes tři procenta. Nejmenší šance na poznání zahraničního univerzitního prostředí mají plzeňští studenti, kde potřebné stipendium získá jen 1,6 procenta posluchačů.

HN školy porovnávaly i v tom, kolik momentálně hostí zahraničních studentů. Kritérium napoví, jak atraktivní pověst má fakulta za hranicemi Česka. V tomto ukazateli vítězí Univerzita Karlova, následovaná olomouckými právy. Nejméně cizojazyčných posluchačů mají v Plzni.

Jaká je kde šance

O studium práv je v Česku obrovský zájem. Loni čtyři tuzemské právnické fakulty obdržely dohromady přes 14 tisíc přihlášek. Přijato však bylo jen 2800 uchazečů.

Nejpřísnější síto mají nastaveno v Plzni. Přijímají tu pouze 17 procent přihlášených. V těsném závěsu následuje Brno, kde akceptují 18 procent uchazečů. Práva v Praze a v Olomouci přijímají srovnatelně asi pětinu přihlášených, přičemž platí, že o něco málo vyšší šance je dostat se na pražskou Karlovu univerzitu.

HN sledují i to, kolik přijatých uchazečů se ke studiu skutečně zapíše. Vypovídá to o prestiži školy - jestli byla pro zájemce vysněnou volbou, nebo spíše záchrannou variantou pro případ, že by se nedostal jinam.

Na Karlovu univerzitu a Masarykovu univerzitu se zapíše téměř shodně kolem 87 procent těch, kteří úspěšně složili přijímací zkoušky. Do Plzně skutečně nastoupí 84 procent přijatých. Outsiderem tohoto ukazatele je pak Olomouc, kam se zapíše jen 63 procent zájemců o studium práv.

Vlastní průzkum ohledně absolventů si dělají všechny sledované školy kromě Univerzity Palackého. Provádění tohoto výzkumu přitom HN považují za velmi důležité. Škola tím ukazuje, jak stojí o zpětnou vazbu na své vzdělávací služby.

Například Masarykova univerzita se od svých absolventů během průzkumu dozvěděla, že při výuce postrádají hlavně praktické dovednosti. Škola proto do rozvrhu zařadila nové volitelné předměty zaměřené na právní argumentaci nebo simulovaná soudní řízení.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy zase z absolventského šetření zjistila, že studenti nejvíce oceňují nabyté řečnické i stylistické schopnosti a cit pro interpretaci právních předpisů. I pražští studenti práv by však uvítali více prakticky zaměřených předmětů.

Experti chválí Prahu a Brno

Hospodářské noviny při sestavování žebříčků přihlížejí i k názorům odborníků z praxe, kteří v anketě odpovídají, která právnická fakulta podle nich připravuje nejlepší absolventy.

Experti jednoznačně favorizují pražská a brněnská práva. Nejhůře je mezi odborníky hodnocena plzeňská právnická fakulta.

Důležitým hodnoticím kritériem je při sestavování žebříčků i věda. Rada vlády pro vědu a výzkum, jejíž údaje jsme v předchozích letech využívali, však do letošní uzávěrky žebříčku neměla aktuální přehled vědeckých výsledků za rok 2010. Museli jsme tedy započítat loňská čísla. Podle nich dělají nejvíce právnické vědy v Brně, nejméně pak v Olomouci. (Více o metodice, podle které redakce HN žebříček sestavila, si přečtěte ZDE).

Pořadí právnických fakult (pro zvětšení klikněte na obrázek)

Související