Ministerstvo vnitra sepsalo takzvaný legislativní přílepek, který vložilo do zákona o zdravotních službách. Jde v podstatě jen o osm slov, které se vsunou do zákona o svobodném přístupu k informacím. „Platy, odměny a další obdobné plnění poskytované z veřejných rozpočtů“ by se tak v budoucnu nemohly zveřejňovat.

Zákon přitom již – bez povšimnutí – prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, nyní čeká na projednání ve výborech.

Přílepek se ve sněmovně objevil krátce poté, co Hospodářské noviny spustily seriál o prémiích státních úředníků. Sonda dosud ukázala, že pomocí mimořádných odměn se na ministerstvech obcházejí platové předpisy.

ANKETA
Mají být informace o výši platu a odměn státního úředníka veřejné?
ano
2059 (98%)
ne
46 (2%)


Drtivá většina úřadů navíc odmítá informace o platech a odměnách zveřejnit. A to navzdory červnovému rozsudku Nejvyššího správního soudu, který rozhodl, že tyto údaje nesmí utajovat.

„Je to velká lumpárna,“ komentoval přílepek pro HN Oldřich Kužílek, spoluautor informačního zákona. „Jednak je to protiústavní. A hrůzostrašný aspekt je, že se to pokouší udělat ve skrytu. Nepředkládá se to jako veřejná hra, která by otevřela diskusi,“ dodal Kužílek.

Postup ministerstva se nelíbí ani mimoparlamentním zeleným. „Tento skandální pokus o přílepek ukazuje, jakým způsobem si současná vládní garnitura zvykla jednat s občany. Tajně a ve skrytu se snaží znemožnit kontrolu toho, jak nakládá s veřejnými prostředky, ač po občanech vyžaduje další a další utahování opasků,“ uvedl předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Vnitro: Je to jen zpřesnění zákona

Ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že se pokoušelo pouze zpřesnit stávající zákon. „Jednalo se o připomínku k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Tu jsme uplatnili ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Zhruba necelý měsíc,“ tvrdí mluvčí vnitra Vladimír Řepka. „Z naší strany se jednalo pouze o technickou záležitost – zpřesnění zákona,“ obhajuje postup.

Stáhnout přílepek ale nyní už podle jeho slov nemohou.

Proti postupu ministerstva vnitra se ohradila i společnost Transparency International Česká republika. Její ředitel David Ondráčka označil řešení formou přílepku za naprosto nevhodné a vyzval poslance, aby jeho přijetí zastavili. "Projednávaná změna zákona o svobodném přístupu k informacím je krokem absolutně nesystémovým, a to legislativně i věcně," konstatoval.

Rozhodnutím soudu se ministerstva neřídí

Počátkem června přitom Nejvyšší správní soud rozhodl, že úřady musejí žadatelům tyto údaje poskytnout. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na pracovníky veřejné správy vztahuje podle soudu kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků. Soud vyhověl kasační stížnosti muže, jenž neúspěšně žádal informaci od zlínského magistrátu.

"Podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2006 je třeba poskytnout informaci o základních osobních údajích každého příjemce veřejných prostředků, i když by jinak byla tato informace chráněným osobním údajem," uvedl tehdy Nejvyšší správní soud v tiskové zprávě.

Z veřejných prostředků jsou vypláceni i pracovníci veřejné správy, a proto jsou příjemci ve smyslu informačního zákona. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je ale zveřejnění informací o platech zaměstnanců ve veřejné sféře v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů.

ÚOOÚ v červnu také uvedl, že podle stejného pravidla by mohly být zveřejňovány i platy lékařů a zdravotního personálu ve veřejných zdravotních zařízeních, všech policistů, hasičů, učitelů, veškerých zaměstnanců všech státních podniků.