Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti bývalého strojvůdce Karla Holubce ohledně vyrovnání penzí.

Dal tak jemu i dalším Čechům novou šanci na dorovnání nižšího slovenského důchodu, kteří dotyční pobírali proto, že za dob federace pracovali na území Slovenska nebo pro slovenské podniky na českém území.

Česko přitom loni kvůli názoru Soudního dvora Evropské unie definitivně přestalo přiznávat nová dorovnání, protože podle Soudního dvora EU byla česká praxe diskriminační. Dorovnávací příspěvek totiž Česko podmiňovalo českým občanstvím a trvalým pobytem, což podle Unijních soudců znevýhodnilo ostatní obyvatele EU.

ÚS ale na své starší judikatuře trvá, Soudní dvůr EU se podle něj dopustil excesu a nezohlednil specifické poměry vzniklé rozdělením Československa.

Česko přestane dorovnávat slovenské důchody. Bojí se dalších žádostí o peníze - čtěte ZDE

Penze v tisících eur? Pro „české“ důchodce v Řecku nedostižný sen - čtěte ZDE

Stát loni ukončil dorovnávací praxi kvůli obavám z mnohamiliardových nároků lidí z jiných zemí unie. Ústavní soud předtím v sérii důležitých nálezů přiznal dorovnávací příspěvek Čechům, kteří pracovali na Slovensku, případně v Čechách a na Moravě pro slovenské podniky, a jinak by měli výrazně nižší penzi.

Formální ukončení této dorovnávací praxe potvrdili zákonodárci loni na podzim schválením novely zákona o důchodovém pojištění. ÚS ale novelizaci v podstatě označil za nepoužitelnou, protože stojí na nesprávném rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.

Ústavní soud zrušil v Holubcově kauze rozhodnutí soudů i České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V době federace Holubec odpracoval řadu let jako zaměstnanec bratislavského odštěpného závodu Československých státních drah. Když před pěti lety odcházel do penze, přiznala mu ČSSZ důchod jen asi 3500 korun. Neuspěl ani v následném soudním sporu.

Nejvyšší správní soud loni v srpnu zamítl Holubcovu kasační stížnost a odvolal se při tom především na stěžejní stanovisko Soudního dvora EU. Holubec to považoval za porušení základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a dalších základních práv.

Ústavní soud: EU chybovala

Podle úterního nálezu evropské normy nedopadají na problematiku československých důchodů. Jde prý o specifickou situaci a dědictví dob, kdy Česko a Slovensko tvořily jeden stát s jedním důchodovým systémem. Rozhodnutím Soudního dvora EU došlo podle ÚS k "excesu unijního orgánu".

"ÚS vyjádřil přesvědčení, že k nesprávnému závěru dospěl Soudní dvůr EU také s ohledem na nedostatečné, nesprávné a v tomto ohledu bezprecedentní vyjádření vlády ČR, která v řízení před Soudním dvorem EU sama uvedla, že judikatura Ústavního soudu porušuje evropské právo," uvedl v tiskové zprávě vedoucí analytického odboru ÚS Ivo Pospíšil.

Čech se slovenským důchodem

Bývalí obyvatelé Československa získávají podle mezistátní smlouvy důchod od toho státu, na jehož území měl sídlo jejich zaměstnavatel v době rozpadu federace. Kvůli tomu by i Češi, kteří třeba pracovali celý život na českém území pro slovenský podnik, dostávali nižší slovenský důchod.

Ústavní soud proto v minulosti stanovil podmínky pro dorovnávání slovenského důchodu z českého rozpočtu. Žadatel musel do roku 1992 odpracovat 25 let v systému zabezpečení bývalé ČSFR, dosáhnout předepsaného věku a dále musel mít trvalý pobyt na území ČR a českou státní příslušnost. Na své judikatuře ÚS podle úterního nálezu nadále trvá.

Průměrný slovenský starobní důchod činil na konci loňského roku 362 eur, v přepočtu 9095 korun. Český důchod k poslednímu prosinci dosáhl výše 10.552 korun