Zneužití služebního počítače k soukromým účelům nebo k zábavě v pracovní době může vést až k okamžité výpovědi. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Propuštěný muž, jehož dovolání soudci zkoumali, neuspěl ani s argumentem, že kontrola využívání služebního počítače byla nezákonná a narušila jeho soukromí.

"Stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance je zcela na vůli zaměstnavatele," stojí v rozhodnutí.

Zákon podle Nejvyššího soudu dává zaměstnavatelům právo absolutně zakázat využívání počítačů a telefonů pro soukromé účely. Firmy mohou zákaz ve vnitřních předpisech zmírnit, případně surfování tolerovat. Pokud však zaměstnavatel trvá na zákazu v plné šíři, může mít surfování po internetu pro zaměstnance vážné následky.

Pracovník pily na Jindřichohradecku údajně v září 2009 strávil celkem 103 hodin na webových stránkách. V podstatě pracoval jen osm z 21 pracovních dní, zbytek strávil neefektivně na internetu. Zaměstnavatel mu dal výpověď. Muž se neúspěšně bránil žalobou k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci. Jeho odvolání následně zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích.

Zákoník práce konkrétně stanovuje, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku ani telekomunikační zařízení. Zaměstnavatel je oprávněn to přiměřeným způsobem kontrolovat.

EKONOM: Podnikatelský nápad roku: Stačí klik a počítač je odvirovaný - čtěte ZDE

Češi chtějí pracovat v Německu, Rakousku či Velké Británii. Doma práci neseženou - čtěte ZDE

Zároveň ale zákon stanovuje, že zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí pracovníků skrytým sledováním, odposlechem, kontrolou elektronické pošty nebo listovních zásilek.

Nebyl to zásah do soukromí

Kontrola využívání internetu v případě jindřichohradecké pily podle Nejvyššího soudu nebyla zásahem do soukromí. O nezákonnou kontrolu by šlo v případě, kdyby zaměstnavatel předtím povolil využívání počítače pro osobní potřebu. Pila však ve svém pracovním řádu výslovně zakazovala navštěvovat internetové stránky s pochybným obsahem, sledovat on-line zpravodajství, TV nebo rozhlas přes internet.

"O soukromí zaměstnance jistě vypovídá i údaj o tom, které internetové stránky sleduje, avšak podstatou kontroly nebylo toto zjištění, nýbrž pouze zjištění, zda zaměstnanec sledoval takové internetové stránky, které s výkonem jeho práce nesouvisely," uzavřel Nejvyšší soud.

Míra zneužívání pracovního času na firemních počítačích loni v Česku klesla o pět procent. Mimopracovními činnostmi tak zaměstnanci v průměru trávili asi 51 minut denně. Nejčastěji využívají lidé pracovní počítač k vyřizování soukromých e-mailů, stále častěji komunikují na sociálních sítích a oblíbené je také on-line nakupování.

Související