Měla to být chlouba letošní turistické sezony na jihu Čech. Když začátkem května vyplouvala loď Vojtěch Lanna z plavební komory českobudějovického předměstí České Vrbné, měla před sebou o 19 kilometrů delší úsek než obvykle.

Prodloužit trasu pro lodní přepravu od Jiráskova mostu v Českých Budějovicích až k hněvkovické přehradě u Týna nad Vltavou umožnila nově otevřená plavební komora v Hluboké nad Vltavou. Politici i vodohospodáři se rozplývali nad tím, že se jih Česka přiblíží holandským kanálům, a přiláká tak nový typ zahraničních turistů.

„Nejen, že 28 kilometrů je již slušná délka vodní cesty i pro celodenní výlet, ale hlavně část plavby z Hluboké nad Vltavou k přehradě Hněvkovice vede krásnou krajinou, která se rozprostírá okolo přehradní nádrže. Okolí řeky je velmi atraktivní i pro cykloturisty, takže se přímo nabízí myšlenka na kombinovaný výlet, kdy jednu cestu je možné absolvovat lodí a druhou na kole,“ argumentoval začátkem května Jan Skalický pověřený řízením Ředitelství vodních cest.

Turisté a majitelé lodí si ale prodlouženého úseku, jehož 27 kilometrů stálo dosud 1,17 miliardy korun, zatím příliš neužili. Nejprve bylo počasí na projížďky příliš deštivé, po červnové povodni se pak úsek z Budějovic na Hlubokou stal zcela nesplavný. Nánosy štěrku a písku Povodí Vltavy dodnes odstraňuje.

Štěpán Machart ze společnosti Českobritská plavební přitom neví, kdy se lodě na řeku mezi krajským městem a "jihočeským skvostem Hlubokou" vrátí.

„Z důvodu povodňových škod je plavba v tomto úseku pozastavena, jezdíme tedy z Hluboké na Purkarec. Zprávy o otevření původní trasy zatím nemáme," konstatoval Machart. Právě jeho společnost je přitom na turistech závislá.

Znovuobnovení plavby vyjde na 11 milionů

Vedoucí provozního střediska Povodí Vltava České Budějovice Jan Flíček tvrdí, že se snaží plavební trasu obnovit co nejrychleji.

„Ještě čtrnáct dní po povodni byl ale průtok tak velký, že jsme tam nemohli pustit ani plavidla na vyměřování hloubky, abychom zjistili, kde všude byla trasa zanesena. Celkový objem nánosů z Budějovic na Hlubokou je zhruba 11,5 kubíku,“ vysvětluje.

Jen vybagrování štěrku a písku po červnové povodni stálo zatím 4 miliony korun, definitivní odstranění nánosů a poruch z plavební dráhy vyjde na 11 milionů. "V tuhle chvíli jsme nánosy jen odhrnuli na břeh, odvážet je budeme později,“ doplnil Flíček.

V pondělí skončily práce na odstranění nánosů v Českém Vrbném, teď se podvodní buldozer přemístí do nadjezí v Hluboké nad Vltavou. „Předpokládáme, že vodní cestu mezi těmito plavebními komorami otevřeme příští týden, celý úsek mezi Českými Budějovicemi a vodním dílem Hněvkovice chceme uvést do provozu asi v polovině srpna,“ dodala mluvčí Povodí Vltavy Michaela Pohůnková.

Z Budějovic do Prahy v roce 2025?

Vedoucí střediska Jan Flíček tvrdí, že se zanesením dráhy při povodni od počátku počítali. A přesto je stále přesvědčen, že splavnění Vltavy – která má v budoucností umožnit rekreačním lodím proplout z Budějovic nejprve na orlickou přehradu a později až na Slapy – má smysl.

„Evropské peníze, které částečně na investice čerpáme, nemohou být použity ani na opravy silnic nebo dostavbu dálnice. Ty jsou prostě určeny na vodní díla,“ dodává.

K tomu, aby se plavidla dostala až do Prahy, je nutné vybudovat velká zdvihadla na slapské a orlické přehradě. Ředitelství vodních cest už má podle Skalického pro Slapy územní rozhodnutí a na Orlíku připravuje dokumentaci pro stavební povolení. Kompletně splavná by Vltava z jihu Čech do metropole měla být – podle plánu – v roce 2025.

Související