V uplynulých měsících byl návrh zákona o povinném zveřejňování smluv na internetu kritizovaný především komunálními politiky. Báli se, že je zavalí další úřednické povinnosti.

Teď se debata točí kolem obchodních společností vlastněných státem nebo obcemi. Nechtějí, aby jim konkurence viděla do obchodních strategií, a ohrožovat podnikání svých firem nechce ani stát.

Už teď je jisté, že na všechny státní či obecní podniky zákon o registru smluv nedopadne.

"Zákon bude buď obsahovat výčet subjektů, kterých se týká, nebo vyjmenuje typy smluv, kterých se netýká," řekl autor zákona a poslanec TOP 09 Jan Farský na včerejším Fóru HN.

Zatím není stanoveno, jakým klíčem se určí systém výjimek z povinnosti věšet smlouvy na web. Základním parametrem nicméně bude, že zveřejněný kontrakt nesmí ohrožovat podnikání firmy, která funguje v tržním prostředí.

"Je zcela evidentní, že nemůžete zveřejňovat například smlouvy ČD Cargo. Kdybyste jí viděli do marží, tu firmu zruinujete," zmínil Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády.

Vyvěšení takové smlouvy by ostatně bylo i zbytečné - většina údajů by byla začerněná. Pro registr smluv mají platit stejná pravidla jako pro informační zákon, neobjeví se v něm tedy nic, co by bylo v rozporu s ochranou osobních údajů, ohrožovalo obchodní tajemství nebo bezpečnost státu.

Na Slovensku registr smluv funguje od roku 2011. Zamazávání nezveřejňovaných údajů například ve firmě SEPS, která má na starosti přenosovou soustavu, zaměstná na celý den dva lidi. A výsledek k veřejné kontrole stejně neposlouží.

Po Svazu měst a obcí se výhrad vůči zákonu ujal Svaz průmyslu a dopravy. "Firmy se registru smluv obávají, protože není jasné, kdo je bude muset zveřejňovat a jaké údaje. Může nastat situace, že firmy zveřejní něco, co je bude ohrožovat," kritizoval záměr generální ředitel svazu Zdeněk Liška. Jaká informace by ale svým zveřejněním mohla firmy ohrozit, nevysvětlil.

Obce, školy i Česká televize

S konkrétnějším návrhem přišel státní podnik ČEPS, který sám bojuje proti tomu, aby na rozdíl od své slovenské obdoby SEPS pod povinnost spadal. "Musíme rozlišovat, kdy je stát investorem a kdy je veřejným činitelem," domnívá se Vratislav Košťál, vedoucí právních služeb ČEPS.

V současném znění návrhu zákona by musely se smlouvami na web všechny státní instituce, obce, kraje, vysoké školy, ale například i Česká pošta a České dráhy, Česká televize nebo správci povodí.

Prozatím se poslanci shodli na tom, že vyjmou profesní komory, protože se financují především z příspěvků svých členů, ne z veřejných peněz.

To, jakých firem nebo smluv se bude zákon nakonec týkat, mají poslanci vymyslet do května, v červnu by se pak mohlo hlasovat. "Zatím nemáme vymyšleno, jak výjimky stanovíme, ale nějaký mechanismus tam být musí. Konkurence nemůže vidět do strategií podniků, pokud se pohybují v tržním prostředí," uvedl poslanec Jan Chvojka z ČSSD.

Norma má začít platit od ledna příštího roku s tím, že malé obce dostanou dvouletý odklad, aby se na změny připravily. Kromě výjimek pro obchodní společnosti nebudou muset na web také faktury a smlouvy na částky pod padesát tisíc.

Ze sněmovny ale musí zákon ještě do Senátu, kde mu členové ČSSD a ODS nejsou nakloněni. Pak by registr potřeboval sto jedna poslanců, kteří by senátní veto přehlasovali.

Související