Nejen pro Lance Armstronga byl doping samozřejmostí. Podle nizozemského cyklisty Thomase Dekkera to stejně chodilo v týmu Rabobank, za který jezdil v letech 2004 až 2008. Pro list NRC Handelsblad uvedl, že v roce 2006 začal s užíváním krevního dopingu EPO, rok nato přišla ke slovu i krevní transfúze, které se prý podrobil třikrát.

"Krevní transfúze byly cestou k úspěchu, všichni velcí závodníci je používali," řekl Dekker, jenž si odpykal za užívání EPO dvouletý zákaz startů.

"Bylo snadné nechat se ovlivnit, doping byl všude," uvedl o prostředí v Rabobanku dvojnásobný nizozemský šampion v časovce a vítěz etapových závodů Tirreno-Adriatico a Kolem Romandie. "Měli mi říct, abych byl trpělivý a vyvaroval se dopingu, ale to se nestalo. Doping tam byl životní styl a způsob jak závodit pro mé kolegy i pro mě taky. Byl součástí té profese," řekl osmadvacetiletý jezdec, který je nyní členem stáje Garmin.

Podle listu NRC Handelsblad se v Rabobanku systematicky dopovalo už od roku 1996. Podle jiných svědků tehdy stáj zkusila závodit s "čistými" jezdci, ale po srovnání se soupeři v jarních klasikách manažer týmu nařídil používat zakázané látky ke zvýšení výkonnosti.

K jejich pořízení používal tým i část peněz od hlavního sponzora Rabobank, který loni kvůli přetrvávajícím problémům s dopingem v cyklistice s finanční podporou skončil. Nizozemská stáj nyní působí pod názvem Blanco Pro Cycling.

O dopingových praktikách v Rabobanku nedávno promluvil i americký jezdec Levi Leipheimer. Podle něj závodníkům pomáhal dopovat lékař Geert Leinders, kterého po loňské sezoně kvůli možnému spojení s dopingem propustil britský tým Sky.

V roce 2007 se Rabobank postaral o skandál na Tour de France, když během závodu stáhl vedoucího Dána Michaela Rasmussena a následně ho propustil. Rasmussen dostal dvouletý trest za to, že v přípravě lhal o místě svého pobytu a vyhýbal se tím dopingovým kontrolám.