Kdy jste začal věřit, že se zlatý sen naplní?
Když jsme šli do třetí třetiny, tak jsem si říkal, že je potřeba to udržet aspoň do 12. minuty, než dostaneme gól. Samozřejmě pak se mi to trošku na konci zkomplikovalo a hrála se ruská přesilovka - když se podíváte na ta jména, co ji hrála, tak velice silná. Jasné to nebylo až do konce, a to je na tom to krásné. Ale myslím si, že v tomhle turnaji jsme nic jasného neměli nikdy. Celý ten turnaj jsme oddřeli a ten finálový jsme vybojovali srdcem. Hráči tam padali do střel, nechali si "vyrazit zuby“ a prostě to chtěli za každou cenu.
Finálový úspěch byl podmíněn vynikajícím výkonem brankáře. A ten jste předvedl. Jak jste to v brance prožíval?
Myslím si, že turnaj je vždycky o výkonu brankaře - a já jsem věděl, že to bude těžké utkání, Rusové mají hráče, kteří dávají v NHL i 50 gólů za sezonu. Jsem rád, že jsmě porazili Rusko, že jsme nehráli ve finále s Němci, protože to by lidi zlehčovali, ať si říká kdo chce, co chce, my jsme tady porazili ty nejlepší týmy a nikdo to těm klukům, kteří v naší kabině jsou, nemůže upřít.
Nejste vy tak trochu specialistou na finálové zápasy mistrovství světa?
Tak nevím, jestli jsem specialista, ale jsem rád, že seto povedlo. Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje, jak strašně těžké je se do finále dostat. A speciálně v té situaci, ve které jsme byli. Tomuhle mužstv u se moc nevěřilo, byla tam i spousta kritiky českého hokeje - a to nemyslím jen poslední týden nebo dva. Ale nejmíň dva tři roky. Samozřejmě souhlasím s tím, že rezervy tu jsou. Ale pořád jsou u nás skvělí trenéři, máme šikovné hráče - a i tihle kluci, o nichž se říká, že jsou druhořadí, to dokázali. Vyhráli mistrovství světa a vyhráli ho proti mužstvu, které bylo považované za favorita olympiády, i když ji nevyhrálo. Každopádně je to obrovský úspěch a už jim ho nikdo nevezme.
Užíváte si mistrovské radosti víc než před pěti lety ve Vídni?
Určitě, pro mě byla Vídeň hrozný stres. Tam jsme byli favoriti, tady nám nikdo nevěřil. Já se přiznám, že nejvíc nervózní jsem byl při zápase s Lotyšskem. A taky to bylo na mě vidět, puky mi poskakovaly, kdo je odborník, tak to na mně musel vidět. Měl jsem dobrou sezonu , věřil jsem ve své schopnosti. Když člověk projde takovou sezonou jako já, tak ví, že to v něm je. Je ale otázkou, jestli to v takové chvíli dokáže najít. Díky bohu se mi to povedlo a pomohl jsem spoustě správných kluků k obrovskému úspěchu
Kdy se tým na turnaji semknul?
Každé mužstvo se chvíli hledá a ti správní vůdci se objeví, až když teče do bot. V tomhle mužstvu jich bylo spousta. Dokázali to, i když situace byla blbá. Museli jsme vyhrát jeden zápas, pak druhý, třetí. Ale vedl nás skvělý kapitán (Tomáš Rolinek). Jarda Jágr odehrál tenhle turnaj na jeho poměry v ústraní. Ale z jeho strany tam byla obrovská bojovnost. Nenajdu nikoho, kdo by v některém zápase myslel sám na sebe a aby nehrál pro mužstvo. Dost brzo jsme zjistili, že je to naše jediná šance a pak jsme přišli i na to, že to funguje. Když kluci bojují, tak nám to samozřejmě negarantuje, že vyhrajeme, ale ten úspěch se může dostavit. Trošku štěstí tomu taky pomohlo.
Byli v tomhle českém týmu větší bojovníci než na olympiádě ve Vancouveru?
Těžko se srovnávají dva turnaje a těžko se srovnává situace hráčů, kteří přijeli z NHL. Nikdy jsem nebyl součástí mužstva, kterému by se něco podobného povedlo. Teď jsem v euforii. To, že jsme porazili Rusy, asi nikdo nečekal. Nebylo to uměním, ale obrovskou bojovností. Kluci strašně chtěli. My jsme prohrávali se Švédskem i Finskem, ale já jsem zastáncem toho, že se může stát cokoliv. Prohrávali jsme s Kanadou, hráli jsme těžká utkání s Lotyšskem se Švédskem. Tohle už není náhoda. To mi nikdo nevymluví. Je to tím, co jsme měli v kabině. Kluci tomu věřili a bojovali.
Sezona skončila, jaké teď máte plány?
Za chvíli letím za rodinou. Oslavy jsem si užil už v roce 2005. Je fakt, že tenkrát jsem si tolik neužil šampionát, zato oslavy ano. A teď to udělám obráceně.
A co vás čeká?
Dovolená. Budu se v Americe věnovat dětem. Budu chvíli tím správným tátou a budu se jim snažit vynahradit to, že teď byly pět týdnů beze mě.
Trenér Růžička o vás prohlásil, že jste nejlepším brankářem světa. Co vy na to?
Je to přitažené za vlasy, ale myslím si, že mi turnaj vyšel. Přijel jsem, abych pomohl udělat úspěch. Podle mě je na světě spousta skvělých brankářů a pochybuju, že jsem ten nejlepší. To určitě ne. S Vláďou máme krásný vztah, zažili jsme krásný věci. On to určitě řekl s nadsázkou. Je to, jako bych o něm řekl, že on je nejlepší trenér na světě.
