Politická scéna zřejmě Jiřího Šlégra otrávila natolik, že se teď vrací ke své největší vášni - k hokeji. S Litvínovem chce letos vyhrát titul a je ochotný do toho dát vše. "Vždy to byl můj sen. Když se to povedlo Martinu Strakovi s Plzní, může se to povést i mně v Litvínově, " řekl na tiskové konferenci.

Přitom když v roce 2012 uzavíral kariéru, tvrdil, že jde o definitivní konec. Touha být u toho, když Litvínov započne svou jízdu za titulem, ale Šlégra nenechala v klidu sedět doma u televize. Touha vyhrát byla pro olympijského vítěze motivací.

"Myslím si, že tak to má každý hráč v extralize. Kdyby tu touhu vyhrát celou extraligu neměl, tak asi nemá smysl, aby ji vůbec hrál. Všichni s tím do toho jdeme, je pak už jen otázka, jak se s tím to mužstvo popere a jakou bude mít disciplínu, a především tu morální sílu," podotkl dvaačtyřicetiletý Šlégr.

"Nakonec je to pak hlavně o těch detailech," myslí si Šlégr a poukázal na příklad z posledního finále, do něhož v plzeňském dresu velmi nečekaně nastoupil Jaroslav Špaček, další z mohykánů slavné party z Nagana. "Vůbec netrénoval, ale dokázal si to v hlavě srovnat tak, že ty zápasy odehrál a dalo se na to koukat i bez toho tréninku. Pak za to přišla ta odměna. Uděláme vše pro to, abychom se jí také dočkali," ujistil Šlégr.

Přiznal, že návrat stojí hodně odříkání. "Ale jde o příjemné odříkání. Ono to bolí, ale to bolelo vždycky. V těchto letech to sice bolí ještě o něco víc, ale když máte před sebou cíl, tak se od toho člověk dokáže odpoutat a jít si za tím cílem," uvedl Šlégr.

Po prvním přípravném duelu, který odehrál před dvěma týdny proti Karlovým Varům, si stěžoval, že se mu přihlásila bolavá záda, která byla také jedním z důvodů, proč už kariéru v minulosti ukončil. "Nemůžu očekávat, že začnu naplno trénovat a hrát a ta záda mě přestanou bolet, takový zázrak neexistuje. Zatím si ale brusle ještě zavážu, a dokud to tak bude, tak budu i trénovat," pousmál se Šlégr. "Když mi dají trenéři šanci, budu se snažit mužstvu pomoct," dodal vítěz Stanley Cupu z roku 2002.

Litvínov, domov můj

Konkrétní plán, kdy by se mohl poprvé opět objevit v extralize, prý nemá. "Je mi to v principu jedno. Nepřicházím s tím, abych si vytvářel nové jméno nebo image, nic takového. Miluju Litvínov a jsem mu vděčný za to, že jsem mohl mít takovou kariéru, takže bych jen rád byl případně u toho, kdyby se ten úspěch podařil, a já bych k tomu chtěl nějakým způsobem přispět. Jak to půjde, to ukáže čas," poznamenal Šlégr.

V přípravě se ale cítil postupně lépe a lépe. "Jestli je to na to, abych nastoupil hned v prvním zápase (proti Zlínu), to musí vyhodnotit trenéři," prohlásil Šlégr s poznámkou, že je zpět na váze, s níž končil. "A myslím, že i v kondici. Nelze očekávat, že tam budu sprintovat jako dvacetiletý kluk, ale v určitých letech už hrajete hokej víc hlavou než nohama a já jsem připravený," ujistil Šlégr.

Současný návrat je podle něho poklidnější než ten minulý, kdy v závěru předminulé sezony pomáhal udržet Litvínov mezi elitou. "Tehdy to bylo hektické a bez extrémnějšího tréninku. Říkal jsem tehdy, že jsem měsíc trénoval, ale to jsem měl z toho ještě 14 dní sněmovnu. Dnes jsem v daleko lepší kondici," věří Šlégr, jenž se snaží koordinovat i mladé spoluhráče v obraně. "Vidím v nich obrovskou perspektivu," doplnil Šlégr.

Odešel z nejvyšší politiky, ale zůstal místopředsedou strany LEV 21. "Jestli se k nejvyšší politice vrátím, to nevím, ale k té komunální určitě. O té nejvyšší zatím vůbec neuvažuju, ale nikdy neříkejte 'nikdy', protože s hokejem jsem to řekl a jdu ho hrát znova," pousmál se Šlégr.

Související