Lékaři začali s pomalým probouzením Michaela Schumachera z umělého spánku. Sedminásobný šampion formule 1 je v kómatu poté, co před měsícem utrpěl vážná zranění při lyžování ve francouzských Alpách. Informaci přinesl francouzský list L'Equipe. Schumacher nicméně podle lékařů citovaných listem reaguje na proces pozitivně.

Optimistické zprávy ale zpochybnila manažerka legendárního pilota Sabine Kehmová, která informace listu označila za spekulace. "Znovu zdůrazňuji, že jakákoliv vyjádření o Michaelově zdravotním stavu, která nepocházejí od jeho ošetřujících lékařů, je nutno brát jako spekulace," uvedla ve stručném prohlášení. "A opakuji, že spekulace komentovat nebudeme," dodala.

Sedminásobný mistr světa formule 1 upadl na lyžích 29. prosince v neupravené části sjezdovky v Méribelu a udeřil se do hlavy o kámen. Absolvoval dvě operace mozku a nachází se na jednotce intenzivní péče nemocnice v Grenoblu v umělém spánku, v němž prožil i nedávné 45. narozeniny. Od 17. ledna o jeho zdravotním stavu žádné oficiální informace z nemocnice v Grenoblu nepřišly.

Schumacherova mluvčí Sabine Kehmová v pondělí odkázala agenturu AFP ohledně Schumacherova zdravotního stavu na lékařskou zprávu ze 17. ledna. Lékaři tehdy označili stav slavného Němce bez dalšího upřesnění za stabilní. Oproti dřívějšku nehovořili o kritickém stavu.

Ohledně Schumacherovy budoucnosti panuje velká nejistota. Cílem umělého spánku v případě poškození hlavy je umožnit mozku odpočívat, aby se snížil tlak v lebce. Umělý spánek trvá podle AFP jen výjimečně více než tři týdny.

Lékaři se zpravidla rozhodují pro ukončení umělého spánku postupným zastavením sedativ poté, co tlak v lebce je opět nízký a stabilní. Pacient se poté vrací do klinického stavu před uspáním. Může zůstat v kómatu, nebo se postupně probudit.

Projekce na fasádě nemocnice v Grenoblu

Při ukončování umělého spánku lékaři bedlivě zkoumají reakce pacienta. "Zjišťujeme, zda s ním dokážeme komunikovat, zda reaguje na slovní stimulace s příkazy jako 'stiskněte mi ruku', 'otevřete či zavřete oči'," řekl AFP neurochirurg Gérard Audibert z nemocnice v Nancy na severozápadě Francie.

Vývoj stavu pacienta po probuzení z umělého spánku může být velmi dlouhý. "Viděli jsme pacienty, kterým se stav zlepšoval jeden až tři roky po nehodě," citovala AFP jiného odborníka.

Konečné následky u poranění hlavy bývají podle Audiberta zpravidla známé asi dva roky po nehodě.

Související