O AUTORCE

Ilona Štrosová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Působí jako advokátka v poradenské společnosti Rödl & Partner. Ve své praxi se zaměřuje především na obchodní závazky, korporátní právo a právo nemovitostí. Rovněž poskytuje širší právní poradenství významné společnosti ve farmaceutickém průmyslu.

Obchodní zastoupení je pro podnikatele oblíbeným způsobem, jak najít pro své zboží či služby nové zákazníky.

 

Na základě smlouvy o obchodním zastoupení vykonává obchodní zástupce pro zastoupeného činnost směřující k uzavření určitého druhu smluv (obchodů), která je typicky dlouhodobá.

První možností je, že obchodní zástupce vyhledává pro zastoupeného jen zájemce o uzavření smlouvy, kterou si pak zastoupený podepíše sám. Druhou variantou je tzv. přímé zastoupení, kdy obchodní zástupce zájemce nejen vyhledá, ale smlouvu s ním jménem zastoupeného i uzavře. 

Kdo není obchodním zástupcem

Obchodní zástupce bude i napříště vystupovat jako podnikatel. Není-li dnes sjednáno území pro jeho činnost, platí, že se týká území České republiky. Nový občanský zákoník toto pravidlo doplňuje pro případ zahraničních osob tím, že u nich platí za ujednané území stát, kde má obchodní zástupce v době uzavření smlouvy sídlo.

Dílčí změny provádí nový občanský zákoník ve výčtu osob, které jako obchodní zástupce jednat nemohou.

Dnes mezi ně patří zejména

  • osoby oprávněné zavazovat právnickou osobu jako její orgán nebo
  • společníci či členové, kteří jsou ze zákona zmocněni zavazovat ostatní společníky nebo členy.

Tvůrcům rekodifikace je třeba dát za pravdu, že tuto poněkud překomplikovanou formulaci, která působila i výkladové nejasnosti, bylo rozumné nahradit textem jednodušším. Z činnosti obchodního zástupce tak nová úprava výslovně vylučuje osoby, které mohou zavazovat zastoupeného (ale také výslovně třetí osobu, s níž má být obchod uzavřen), jako člen orgánu.

Znamená to tedy, že pokud například jednatel vyhledá pro společnost klienta a uzavře s ním smlouvu o prodeji zboží, činí tak jako statutární orgán a nikoli jako obchodní zástupce.

Podle stávajícího obchodního zákoníku nemůže být dále obchodním zástupcem ani likvidátor nebo insolvenční správce. Nový občanský zákoník v tomto výčtu ponechává insolvenčního správce, zatímco vypouští likvidátora a přidává nuceného správce. U likvidátora však k faktické změně nedochází, neboť ten je orgánem společnosti, a proto je z činnosti obchodního zástupce vyloučen již v první jmenované skupině.

Je třeba ještě poznamenat, že uvedený výčet osob je kogentní. To znamená, že pokud by si strany domluvily něco jiného, k takovému ujednání by se podle nového občanského zákoníku stejně nepřihlíželo.

Povinnosti obchodního zástupce

Současný obchodní zákoník ukládá obchodnímu zástupci vykonávat jeho činnost pro zastoupeného poctivě, s vynaložením odborné péče a v dobré víře.

Nová právní úprava je stručnější a výslovně na tomto místě zmiňuje již jen povinnost jednat s odbornou péčí.

Obchodní zástupce musí však jistě i nadále jednat v dobré víře a používat v zájmu zastoupeného veškerých svých profesionálních schopností.

Současný obchodní zákoník například zapovídá obchodnímu zástupci navrhovat uzavření smlouvy s osobou, která není důvěryhodná. Pokud by se tedy například naskytla možnost kontraktace s osobou, s níž má obchodní zástupce špatné zkušenosti, neboť za dodané zboží v minulosti nezaplatila, neměl by obchodní zástupce uzavření smlouvy s takovou osobou doporučit. Přestože toto není v nové úpravě obchodního zastoupení nadále uváděno, mělo by se to nadále v praxi dodržovat.

Právo na provizi a odškodnění

Obchodnímu zástupci náleží za jeho činnost provize a další plnění.

Provize bude i nadále nejčastěji sjednána ve smlouvě, jinak bude moci obchodní zástupce požadovat provizi obvyklou, resp. rozumnou, která se určí podle okolností uskutečnění úkonu. U výhradního obchodního zastoupení nový občanský zákoník výslovně přiznává obchodnímu zástupci právo na provizi i za obchod uskutečněný mimo sjednané území nebo vymezený okruh osob.

Jestliže se obchodní zástupce přičinil o získání nových zákazníků či významně rozvinul obchod s těmi dosavadními, může dnes za stanovených podmínek požadovat při skončení smlouvy po zastoupeném odškodnění.

To je kompenzací za to, že zastoupený může mít z těchto zákazníků ještě v budoucnu prospěch a naopak obchodní zástupce již žádnou provizi nedostane. Nový občanský zákoník tento koncept zachovává, obsahuje nicméně terminologickou změnu, když namísto „práva na odškodnění“ hovoří o „zvláštní odměně“. Právně se totiž nejedná o odškodnění, tj. náhradu škody, ale o odměnu, kterou obchodní zástupce obdrží za svou předchozí činnost.

Zhodnotíme-li tedy novinky, které nám pro tento smluvní typ rekodifikace připravila, můžeme s jistým ulehčením konstatovat, že nás zde převratné změny nečekají. To samozřejmě neplatí pro další pravidla stanovená v jiných částech nového občanského zákoníku (obecná ustanovení pro závazky, odpovědnost za škodu a další), která bude třeba i na smlouvu o obchodním zastoupení aplikovat. 

 

Tento článek vznikl ve spolupráci s odborným měsíčníkem

 

 

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se