Bubeníček se pokouší rozbít dojem ortodoxního komunisty. "Ten obraz V. I. Lenina není můj,“ říká rezolutně muž, který do KSČ vstoupil v roce 1974. Komunista Bubeníček přiznává, že jeho straně výrazně pomohla politika vlády Petra Nečase.

HN: V listopadu 1989 jsme se jako studenti podíleli na protikomunistické revoluci v Ústí nad Labem. Byla i proti vám osobně, protože jste tehdy pracoval na OV KSČ. Opravdu nás nenapadlo, že tady budeme po 23 letech sedět proti vám jako budoucímu hejtmanovi. Jak to vnímáte vy?

V roce 1989 jsem byl mladší, tenkrát se celá situace vnímala jinak. Ale i tehdy jsem si myslel, že nějaké změny jsou potřeba. A myslím, že ti lidé, kteří byli tehdy na náměstích, nepočítali s tím, že se ekonomický systém v republice úplně otočí. Chtěli si zachovat své, ale udělat nějaké změny k lepšímu.

 

HN: Málokdo si ale dokázal představit, že se komunisté budou vracet k moci - proč tomu tak je?

Protože komunistická strana funguje dobře na komunální úrovni. Já jsem třeba od roku 1990 v bílinském zastupitelstvu. Myslím si, že lidé dole nás vždy brali úplně normálně, v Bílině jsme pravidelně vyhrávali volby. Lidé se dívali na to, kdo co dělá. Pak nám v poslední době pomohly problémy, které vyplavaly na povrch o spolupráci ODS a ČSSD na krajské úrovni. A za třetí se na tom výrazně podílí politika vlády pana Nečase.

HN: Vy jako komunista budete nyní fungovat poměrně vysoko v rámci kapitalistického a demokratického systému, který z hlediska své ideologie vlastně neuznáváte, protože je vaším nepřítelem. Jak se s tím budete vyrovnávat?

Musíme být realisté, píše se rok 2012. Čili žijeme v jiné době a takové to strašení komunisty je zbytečné. KSČM rozhodně není žádným strašákem, i když uznávám, že v každé straně se najdou radikální názory.

HN: ... promiňte, ale my se ptáme spíše na váš osobní postoj k tomuto rozporu?

Musíme vyjít z toho, že je tu soukromé, družstevní a státní vlastnictví, a měnit to úplně nelze. Má-li dojít k nějaké větší změně, pak to bude jedině podle výsledků voleb.

HN: Říkáte, že uznáváte soukromé vlastnictví, ale to jste říkali i ve volbách v roce 1946, jak to dopadlo, víme všichni. Jak vám mají lidé dnes věřit?

Na konci 40. let Evropu rozdělila železná opona a je otázkou, co tehdy českoslovenští komunisté mohli a co jim bylo direktivami z Moskvy nařízeno. Hodnotit to dnešním pohledem dost dobře nejde.

HN: Tak nám vysvětlete, proč nyní sedíme v kanceláři, kde je jeden portrét a dvě busty V. I. Lenina, kterého mnozí považují za masového vraha?

Sedíme v kanceláři, která není moje, takže bychom se museli zeptat kolegy, proč to tady má. Ale je to historie a každá strana más svou historii.

HN: Proč tedy podle vás kolega Lenina takhle vystavuje?

Asi jako tu historii...

HN: A řeknete mu, ať ho sundá?

To je každého věc, co si dá na zeď.

HN: A vy byste si takové obrazy do kanceláře nedal?

Já je tam nemám.

Celý rozhovor s Oldřichem Bubeníčkem si přečtete v pátečních Hospodářských novinách

ctete patek

Související