Vláda Petra Nečase, která před časem skončila mimo jiné kvůli skandálu ohledně udělování trafik poslancům, sama sebe dlouhodobě propagovala jako protikorupční vládu. V jejím programovém prohlášení bylo slovo “korupce” zmíněno šestadvacetkrát.

To Jiří Rusnok, kterého prezident Zeman překvapivě pověřil sestavením vlády po Nečasově pádu, se korupci tolik nevěnuje. Programové prohlášení jeho vlády, které představil v pátek, jen kritizuje minulou vládu, že “rozhodně nezabránila tomu, aby pokračovalo vyvádění veřejných peněz do soukromých kapes”.

Dále se v prohlášení píše: “Prioritou vlády je potírání kriminality a zejména korupce. Proto navrhne hlubší a výraznější změny návrhu zákona o státním zastupitelství směřující k posílení jeho nezávislosti a oddělení od exekutivy při současném zvýšení odpovědnosti státního zastupitelství za výkon svěřené moci. Vláda předloží novelu trestního řádu zaměřenou na zjednodušení a zrychlení trestního procesu.”

To je podruhé a naposledy, co dokument zmiňuje fenomén, který podle Rusnoka může za “všeobecnou krizi důvěry a odpovědnosti”.

Přitom hned po nástupu do funkcí začali Rusnokem jmenovaní ministři s výraznými personálními změnami, které nevzbudily jen pochybnosti, ale i otevřený odpor.

“U části lidí, které vláda vyměnila, udělala dobře. Například u pana Žaludy. Kontext budí dojem, že cílem je ovládnutí strategických pozic. Některé výměny jsou ale přínosem. Otázkou je, jak se noví úředníci budou chovat,” okomentoval pro IHNED.cz Petr Soukenka z Nadačního fondu proti korupci.

“Faktem je, že ty změny probíhají na úrovni náměstků. Kdyby se měnil středový management, mohlo by se stát, že se daná organizace v podstatě zastaví.”

V dozorčích radách ale vždycky hrály velkou roli trafiky, které zlomily politický vaz i Petru Nečasovi.

“Pokud nemáte nastavená pravidla na posuzování kandidátů z hlediska kompetencí a zkušeností, jste vždycky v podezření, že vybíráte politického souputníka, což byla primárně záležitost té předchozí vlády, nebo lidi, se kterými máte osobní vztahy. Třeba v souvislosti s drahami je i řešení pocitu ublíženosti z minula, byť těch věcí, které jsou kritizovatelné, na drahách byla celá řada. Kvalita dozorčí rady byla problematická. Jedná se tedy o pokračování toho, co tady bylo, a rozhodně to není tak, že by dozorčí rady odborníků byly nahrazeny kamarády ministrů – nebo naopak,” upozorňuje Radim Bureš, programový ředitel české pobočky Transparency International (TIC).

Potřebujeme pravidla

Podle této organizace by se vláda, která ve středu požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru, měla pokusit vytvořit pravidla právě pro obsazování postů ve státní správě.

“Hlavně chybějí pravidla pro jmenování lidí do správních orgánů, zejména dozorčích rad, ale i managementu státních firem,” říká ředitel TIC David Ondráčka.

„Ale vláda samozřejmě může měnit lidi, má na to pravomoc. Nejdůležitější je, aby byly důvody výměny co nejdetailněji popsány, aby to nepůsobilo jako čistka jedné garnitury po druhé. Teď je ale otázka nominací ve vakuu, i proto tady vedeme velkou diskusi o trafikách a fungování státních firem.”

Podle Bureše Rusnokovi ministři vyměňováním náměstků a členů správních rad pokračují v zavedené praxi.

“To, co provedl Balvín s Burianem, je úplně stejné jako to, co dělala minulá vláda. Takže nová vláda není vůbec diametrálně odlišná od těch minulých a není ani lepší,” myslí si Bureš.

Otázkou je i rozsah změn nových ministrů.

“Rusnok to vzal poměrně plošně na to, že nemá důvěru. Je zde samozřejmě podezření na to, že třeba pan (Petr) Žaluda vyhovoval některým strukturám jako třeba Janouškovi a spol. Jestliže se bude nový ředitel pan Zelený chovat jako dobrý hospodář, tak s tím nemám žádný problém. Udělám si tedy názor na jednotlivé lidi až ve chvíli, kdy uvidím, jak svěřené úřady spravují,” vyjádřil se Petr Soukenka.

Špatný pocit Karla Janečka

Podnikatel a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček s výměnami nesouhlasí.

“Z vlády mám kvůli jejím personálním strategiím špatný pocit. Není to vláda, která by získala důvěru ve volbách,” myslí si Janeček. Neztrácí ale naději. “Mohla by však otevřít komunikaci napříč společností, jak začít s obnovou naší země. Kdyby začali aspoň diskusi co dál, jaké jsou naše hodnoty, mohli by za ten rok udělat kus práce,” doufá.

I když se nová vláda ve svém programovém prohlášení korupci detailněji nevěnovala, neznamená to, že se nebude snažit ji potírat.

“Jedna věc jsou různé deklarace, jiná zase, co se potom doopravdy děje. Rusnok nemusí obsáhle deklarovat boj s korupcí, stačí, když teď po nějakou dobu nechá v klidu pracovat orgány činné v trestním řízení. Jsem přesvědčený, že to udělá,” myslí si Soukenka. “Na druhou stranu si myslím, že vláda má a bude mít jiné starosti než se nějak systémově zabývat korupcí. Z mého pohledu bych v tom tedy neviděl zásadní problém, protože to je vláda dočasná. Zajímavé bude až to, jak se bude s korupcí vypořádávat další vláda vzešlá z voleb,” dodává.

Hlavně nezávislost soudů

Radim Bureš oceňuje, že programové prohlášení klade boj s korupcí do souvislosti s posilováním nezávislosti státního zastupitelství a soudnictví.

“To určitě podporujeme, bude samozřejmě záviset na konkrétním znění. Stejně tak i novela o soudcích a kariérním postupu zaměstnanců justice je krok správným směrem. Chybí mi tak ale oblast evropských fondů,” říká Bureš a upozorňuje na to, že není jasné, kdo bude mít sekci protikorupční politiky v portfoliu.

Ani ředitel Transparency International Ondráčka nepřipisuje tomu, že v programu chybí rozpracovaná otázka řešení korupce, velkou váhu.

“Programové prohlášení se nemá přeceňovat, je to povinná pirueta před skutečným politickým soubojem. Vláda si uvědomuje, že boj s korupcí byl řadou posledních vlád zdiskreditován, má velmi omezený mandát a většina těch věcí má legislativní povahu. Myslím, že to, že se tomu tolik nevěnují, je velmi pragmatické, protože nechtějí naskakovat na vlnu hodně inflačního tématu, a také si uvědomují, že do voleb bude v parlamentu těžké cokoli prosadit,” vysvětluje Ondráčka.

Karel Janeček by ale detailnější protikorupční plán uvítal.

“Ke konci prohlášení vláda zmiňuje, že její prioritou je potírání kriminality a zejména korupce. Ale je to taková obecná formulace. Dokážu si představit, že by mohli mít konkrétní program. Mohli by začít mluvit o legislativních krocích, třeba zákonu o whistleblowingu,” navrhuje další možná témata.

Zda se Rusnok vůbec dostane k plnění programového prohlášení své vlády, bude jisté až po pondělním hlasování o vládě. Jak už ale premiér upozornil, i vláda, která nedostala důvěru, může vládnout měsíce.

Související