„V posledních třech letech se tempo růstu průměrné mzdy zvýšilo ze 4,2 % v roce 2016, na 7,0 % v roce 2017, respektive 8,1 % v roce 2018. Pro rok 2019 očekáváme změnu trendu, nicméně stále půjde o výrazný nárůst v rozmezí 7-8 %,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment, s tím, že nejvyšší meziroční přírůstky mezd byly zaznamenány u nejnižších pozic, bez ohledu na obor či region. Například skladníkovi v Ústeckém kraji se nástupní mzda zvedla o 7 000 Kč hrubého měsíčně, svářeči v Praze si zase polepšili až o 9 000 Kč.

Rok 2019 se nese ve znamení očekávaného zpomalení růstu HDP, které je způsobeno především vyčerpaným pracovním trhem a předpokládaným poklesem českého exportu na klíčové zahraniční trhy. To může v příštím roce negativně ovlivnit dlouhodobé plány českých firem. Někteří zaměstnavatelé už dokonce začínají hovořit o možnosti budoucího snižování výroby a s tím souvisejícím propouštěním. „Spolu s pokračující automatizací a digitalizací to přispěje ke zmírnění přetlaku na trhu práce, což se projeví i snížením tlaku na růst mezd,“ vysvětluje Martin Ježek.

Nejvíce zaměstnavatelům chybí lidé na řemeslnické a dělnické pozice a dále v technických oborech a informačních technologiích. Složitou situaci na českém trhu práce řeší firmy zejména náborem zaměstnanců ze zahraničí. Jde přitom nejen o pracovníky z členských států Evropské unie, ale i ze zemí mimo EU, například z Ukrajiny, Srbska či Filipín. „Poptávka po zaměstnancích z ciziny bude pokračovat i v roce 2020. Zájem bude v prvé řadě o kvalifikované pracovníky do výroby a do stavebnictví, očekáváme však také růst počtu cizinců na pozicích bílých límečků, zejména v IT,“ komentuje Martin Ježek.

IT a telekomunikace: situace se zostřuje

Dlouhodobý nedostatek kandidátů se zaměřením na IT trvá i letos. Pozice České republiky je v tomto ohledu ve srovnání s ostatními zeměmi středoevropského regionu o něco horší, a proto se přístup zahraničních investorů vůči českém trhu zostřuje. Objevují se jak nabídky práce spojené s nejmodernějšími technologiemi, tak i pracovní příležitosti související s využitím starších nebo více konzervativních technologií. Velký hlad dnes také panuje po expertech na kyberbezpečnost.

Firmy lákají IT pracovníky na zajímavé podmínky a benefity, z nichž jednoznačně nejvyhledávanější je flexibilita v práci. Standardem se dnes stává individuální rozvržení pracovní doby, práce ze vzdálené kanceláře či ze zahraničí nebo využití coworkingového centra. Tento způsob spolupráce zvyšuje nároky na řídící pracovníky, kteří musí být schopni efektivně a vzdáleně řídit projekty i celé virtuální týmy.

Výroba: firmy automatizují provozy, protože nemají lidi

Největší nedostatek pracovníků pociťují firmy v oblasti průmyslové výroby. Mezi nejžádanější pozice patří operátoři výroby a skladníci s oprávněním k řízení vysokozdvižného vozíku pro manipulaci se zbožím, do popředí se dostává také obor elektro. Kvůli nedostatku lidí mezi sebou firmy doslova bojují o kvalitní zaměstnance. Kdo chce obstát, musí přicházet s novými benefity nebo lidi motivovat vyšší mzdou.

Zároveň se prodlužuje doba, kterou firmy potřebují k získání potřebných lidí, a často dochází i ke snižování požadavků na kvalifikaci či dovednosti zaměstnanců. Nedostatek pracovníků řada firem řeší i investicemi do robotizace a automatizace. Díky tomu se postupně mění charakter lidské práce a vznikají nové pracovní pozice, které vyžadují jiné znalosti a dovednosti. S tím souvisí i potřeba rekvalifikace a vzdělávání pracovníků.

Bankovnictví a finanční služby: nové technologie, nové pozice

Současný trh bankovnictví a finančních služeb se nejvíce potýká s nedostatkem kandidátů, kteří by byli k dispozici prakticky okamžitě. Téměř všichni uchazeči jsou totiž v době hledání nové pracovní příležitosti stále zaměstnaní a nastoupit do nové práce mohou až po uplynutí 2–3 měsíců výpovědní lhůty. Zároveň se snížil počet kvalitních kandidátů, kteří nabízí prokazatelnou praxi a specializaci v oblasti financí a bankovnictví. Společnosti proto často přistupují k přehodnocování požadavků a snižování nároků na uchazeče a nabírají i pracovníky bez praxe v oboru.

Svět financí a bankovnictví je tradičně úzce spjat s technologiemi. Jejich masivní rozvoj způsobuje vznik nových rolí. Jde zejména o pozice, které vyžadují zkušenosti s implementací konkrétního účetního nebo reportingového systému a zároveň mnoholetou praxi v účetnictví, reportingu anebo controllingu.

Nákup a logistika: největší hlad po lidech hlásí střední Čechy

Odvětví nákupu a logistiky zažívá v České republice velký rozmach. Je to dáno nejen zdejší silnou a stabilní ekonomikou a rozvojem internetového obchodování, ale i strategickou polohou země v rámci Evropy. Asi největší hlad je v současnosti po skladnících a koordinátorech přepravy, velký zájem je i o specialisty zákaznického servisu. Největší nedostatek lidí hlásí střední Čechy, a to zejména proto, že značný podíl logistických center se nachází v okolí Prahy.

Obchod a marketing: místo zkušeností alespoň měkké kompetence a jazyky

V oblasti obchodu a marketingu dále přetrvává preference společností zaměstnávat zkušené odborníky s praxí v oboru. V případě juniorských obchodních rolí jsou však zaměstnavatelé stále častěji ochotni otevřít výběrové řízení i lidem bez předchozích zkušeností z obchodu – pokud ovšem mají měkké dovednosti a ovládají cizí jazyky. Přetrvávajícím trendem je i navyšování fixních mezd napříč všemi pozicemi. Zejména u obchodních pozic je velmi důležitou součástí platu variabilní složka, která může tvořit až dvojnásobek fixního příjmu.

V oblasti marketingu je v současné době fenoménem růst počtu pozic přímo spojených s digitalizací a využíváním nových marketingových kanálů. Již více než 30 % společností využívá ke své propagaci sociální sítě, přičemž se nejedná pouze o mezinárodní koncerny, jak bylo zvykem dříve. Nehledají se ovšem pouze kreativci a specialisté na strategii a práci se sociálními sítěmi, ale také analytici a manažeři, jejichž úkolem je řízení a hlídání specializovaných dodavatelů v oblasti online řešení.

Lidské zdroje a právo: boj o zaměstnance méně intenzivní než v jiných oborech

V souvislosti s dynamickým růstem pracovního trhu roste logicky i poptávka po lidech z oborů, jako je personalistika a právo, a hlad je i po administrativních pracovnících. Na rozdíl od ostatních segmentů zde však ještě nevládne příliš velký boj o zaměstnance a pracovníky lze poměrně dobře najít. V oblasti administrativy je trvale vysoká poptávka zejména po recepčních a asistentských pozicích, v HR pro změnu po zkušených recruiterech. Zhruba o čtvrtinu meziročně vzrostla i poptávka po rolích interních sourcerů, kteří jsou schopni pokrýt celý náborový proces, a snížit tak náklady na externí dodavatele. U právníků je patrné silné zaměření na dobře vyvážený pracovní a soukromý život. I proto dnes nadpoloviční většina koncipientů vyhledává menší advokátní kanceláře, které toto obvykle umožňují.

Stavebnictví a reality: nedostatek pracovníků řeší nábor ze zahraničí

V letošním roce se v českém stavebnictví očekává další růst, byť ne tak vysoký jako v roce 2018. Vyšší rozmach totiž brzdí nedostatek pracovní síly, a to jak odborné, tak i méně kvalifikované. Mezi THP pracovníky firmy nejčastěji poptávají přípraváře, kalkulanty a projektové manažery. Velký nedostatek kandidátů je i v oblasti elektra v kombinaci s další odborností. U dělnických pozic panuje vysoká poptávka po zednících a betonářích, hlad je ovšem i po kvalifikovaných pracovnících jako například strojnících stavebních strojů, řidičích speciálních vozidel nebo jeřábnících. Nedostatek pracovníků firmy řeší zejména náborem ze zahraničí.

Zdravotnictví a farmacie: mzdy zdravotních sester stále nižší než ve výrobě

Ve farmaceutickém odvětví přetrvává zájem o zkušené pracovníky na pozice v oblasti Medical Affairs, marketingu a obchodu. Díky prodejním kanálům s volně prodejnými léčivy, jako jsou například čerpací stanice či drogerie, roste i poptávka po kandidátech se zkušenostmi z oblasti rychloobrátkového zboží. Zásadním faktorem, který kandidáti z oboru farmacie zohledňují při výběru zaměstnavatele, je jméno a pověst společnosti.

Ve zdravotnictví jsou stále volné desítky míst lékařů a stovky míst nižšího zdravotnického personálu.  Situaci zachraňuje příliv zaměstnanců ze zahraničí, zejména ze zemí východní Evropy, které nejsou členy EU. Nabídky našich zdravotnických zařízení jsou pro cizince s potřebnou kvalifikací atraktivní, a to i přesto, že mzdy ve zdravotnictví jsou nižší než například ve výrobě.