Z vaší otázky vyvozuji, že váš pracovní poměr již skončil (zrušením ve zkušební době). Pokud by váš pracovní poměr stále trval, bylo by možné využít nevyplacení mzdy zaměstnavatelem při splnění zákonných podmínek k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnancem, při kterém přísluší zaměstnanci odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Vyplacení mzdy zaměstnanci za provedenou práci patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele stanovené zákoníkem práce. Vycházím z předpokladu, že váš bývalý zaměstnavatel vám nevyplatil mzdu, ačkoliv byl a je solventní (není v insolvenčním řízení). V takovém případě považuji za praktický a nejrychlejší způsob písemně vyzvat bývalého zaměstnavatele ke splnění jeho zákonné povinnosti, s uvedením lhůty pro zaplacení mzdy. Zároveň doporučuji uvést upozornění, že v případě marného uplynutí poskytnuté lhůty (tj. aniž by byla ze strany bývalého zaměstnavatele mzda zaplacena) se obrátíte s podnětem na příslušný inspektorát práce, případně na soud. Dopis doporučuji odeslat doporučenou poštou, případně s tzv. dodejkou/doručenkou pro prokázání jeho doručení zaměstnavateli.

Nebude-li v poskytnuté lhůtě bývalým zaměstnavatelem vaše mzda zaplacena, obraťte se na inspektorát práce místně příslušný podle sídla zaměstnavatele – doporučuji osobní návštěvu a předložení kopie dopisu zaslaného bývalému zaměstnavateli s důkazem o jeho doručení. Inspektoráty práce ze zákona kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů v pracovně právních vztazích, včetně předpisů o odměňování zaměstnanců. Zároveň mohou uložit opatření k odstranění nedostatků a určit lhůtu k jejich odstranění, rozhodují o přestupcích nebo správních deliktech a případně též o uložení pokuty.

Nebude-li váš bývalý zaměstnavatel respektovat opatření uložené inspektorátem práce, doporučuji domáhat se svých nároků žalobou k příslušnému soudu podle sídla zaměstnavatele v občanskoprávním řízení. V tomto řízení se můžete vedle zaplacení dlužné mzdy domáhat i zákonných úroků z prodlení z dlužné částky a náhrady nákladů tohoto řízení.

Pokud zaměstnavatel nevyplácí mzdu více zaměstnancům, mohou podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. V případě prohlášení insolvence na zaměstnavatele jsou zaměstnanci, kterým nebyla vyplacena mzda, oprávněni obrátit se na místně příslušný úřad práce s žádostí o vyplacení této dlužné mzdy. Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele umožňuje při insolvenci zaměstnavatele uspokojit mzdové nároky pracovníků ze státních prostředků, a to za dobu 3 měsíců. Zaměstnanec může na úřadu práce požadovat nejen mzdu (a to včetně příplatků za přesčasy, práci v noci, ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí), ale i odstupné a náhradu mzdy, které náležejí z pracovního poměru, nebo odměnu vyplývající z dohody o pracovní činnosti. Jiné než mzdové nároky (např. na náhradu škody, cestovní náhrady) se podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele neposkytují.

Související