Vážená tazatelko,

jak by si případná kontrola interpretovala situaci, kterou uvádíte, nevíme předvídat. Ovšem je-li situace taková, že tam budete chvíli dobrovolně pomáhat, tj. případná práce je bez nároku na jakoukoliv odměnu, není zde dle našeho mínění předpoklad pro sankce za výkon nelegální práce. Jak uvedl ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud ( sp.zn.: 4 Ads 175/2011-92 ze dne 23.3.2012):

„Mzda, plat nebo odměna za práci je jedním ze základních definičních znaků závislé práce ve smyslu § 2 odst. 4 zákoníku práce. Mzda, plat a odměna z dohody je plněním, které je poskytováno jako protihodnota za vykonanou práci (srov. § 109 zákoníku práce).

Odměna za dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti je tedy specifická forma odměňování závislé práce, kterou je třeba odlišovat od mzdy a platu a která je upravena v čl. 28 Listiny základních práv a svobod. „Čl. 28 LPS zakotvuje právo zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci. V návaznosti na uvedené ústavní právo řadí ZPr v § 2 odst. 4 úplatnost závislé práce k základním pojmovým znakům této práce a povinnost platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo plat ukládá v § 38 odst. 1 písm. a) zaměstnavateli jako jednu ze základních povinností vyplývajících z pracovního poměru. V § 109 odst. 1 zaručuje ZPr právo zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohody za vykonanou práci, což zároveň znamená, že nelze platně sjednat pracovněprávní vztah bez práva zaměstnance na odměnu.“ (viz. Bělina, M. a kol. Zákoník práce, Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2010, 403 s.).

„Zákoník práce používá pojem „odměňování za vykonanou práci“ pro všechny formy pracovněprávních vztahů uvedené v § 3 zákoníku práce, tedy pro pracovní poměr a dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zákon vylučuje, aby závislá práce v pracovněprávním vztahu byla konána bez úplaty, ale rovněž stanoví, že mzda, plat i odměna z dohod jsou plněním za výkon práce, nikoliv plněním za pouhou existenci pracovněprávního vztahu.“ (viz Jakubka, J. Zákoník práce 2010 v praxi - Komplexní průvodce s řešením problémů. 1. vydání, Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009, 180 s.).

Z uvedeného tedy plyne, že pracovněprávní vztah bez úplaty nemůže vzniknout, tedy že závislá práce nemůže být vykonávána bez nároku na odměnu.“

Z uvedeného tedy vyplývá, že probíhá-li „práce“ aniž by za ní byla sjednána odměna (tj. dobrovolně) nemůže jít o závislou práci, tudíž nevznikají zde povinnosti pro zaměstnavatele, jejíž splnění by případná kontrola měla zjišťovat. Jak jsme ale již uvedli výše, neumíme předvídat postup kontrolních orgánů, tudíž zahájí-li případná kontrola řízení, je na místě se v správním řízení bránit.

Související