Vážený tazateli,

časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce lze uskutečnit pouze na základě dohody na dobu nezbytné potřeby. Jako souhlas s vysíláním na pracovní cesty postačuje obecný souhlas vyjádřený v pracovní smlouvě. Nevyžaduje se konkrétní souhlas před každou jednotlivou pracovní cestou. Uvedené pravidlo platí, nespadáte-li do kategorie zaměstnanců s vyšší mírou ochrany, viz § 240 zákoníku práce (např. zaměstnanci pečující o dítě do věku 8 let atd.).

Čas strávený na pracovní cestě jinak než prací mimo pracovní dobu se nebere v potaz a spadá do Vašeho volna. Nezapočítává se Vám do pracovní doby, nemáte nárok na mzdu ani na příplatek za přesčas. Zaměstnanec má právo pouze na poskytnutí náhrady jízdních výdajů, výdajů za ubytování, stravovacích výdajů v cizí měně (zahraničního stravného) a nutných vedlejších výdajů.

Zaměstnavatel Vám může poskytnout náhradní volno, ale pokud to učiní, tak dobrovolně nad rámec zákona.

Zkuste zvážit dohodu se zaměstnavatelem ohledně změny dopravního prostředku nebo přeložit dobu pracovní cesty alespoň částečně do směny v pracovním týdnu.

Související