Vážená tazatelko,

rozvrhovat pracovní dobu je právem zaměstnavatele, přičemž přihlíží k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zaměstnavatel určuje, zda bude pracovní doba rozvržena rovnoměrně nebo nerovnoměrně, začátek i konec směn, jaký bude pracovní režim, atd.

Záleží také na konkrétním obsahu pracovní smlouvy, která upřesňuje obsah pracovního poměru. Je-li ve smlouvě například výslovně stanovena pravidelná pracovní doba od 8:00 do 16:30, je nařízení práce v noci změnou obsahu pracovního poměru, se kterou musí zaměstnanec výslovně souhlasit.

Žádná zmínka o noční práci v pracovní smlouvě automaticky neznamená, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci práci v noci nařídit.

Zaměstnavatel má ze zákona stanovené zvláštní povinnosti vůči zaměstnancům pracujícím v noci. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel musí takovému zaměstnanci zajistit vyšetření poskytovatelem pracovnělékařských služeb před zařazením na noční práci, dále pravidelně podle potřeby, ale nejméně jednou ročně, zajistit přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení, a prostředky pro poskytnutí první pomoci.

Zaměstnanec je oprávněn požádat zaměstnavatele o vyšetření poskytovatelem pracovnělékařských služeb kdykoliv během zařazení na noční práci, přičemž úhrada takto poskytnutých zdravotních služeb nesmí být po zaměstnanci požadována. Bude-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku uznán nezpůsobilým pro noční práci, je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, a to na základě kogentního ustanovení § 41 odstavec 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

 

Související