Vážená tazatelko,

již úvodem je nutno sdělit, že nárok na rodičovskou dovolenou není totožný s nárokem na rodičovský příspěvek.

Podle ustanovení § 196 zákoníku práce („ZP“) je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci rodičovskou dovolenou, tj. omluvené pracovní volno, neboť jde o překážku v práci na straně zaměstnance. Rodičovská dovolená se poskytuje na žádost zaměstnance a na dobu, o kterou požádá. Zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět do 3 let věku dítěte, na dobu delší žádosti vyhovět může, ale nemusí.

Problematika rodičovského příspěvku je upravena v zákoně o státní sociální podpoře. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič celodenně a řádně pečující o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, přičemž rodič i dítě musí mít trvalý pobyt a bydliště v České republice. Na rodičovském příspěvku může být vyplaceno nejvýše 220 000 Kč. Rodič na rodičovské dovolené může neomezeně vydělávat v jakékoliv formě (zaměstnanec, osvč, atd.), žádný zákon mu toto nezakazuje. Aby nepřišel o nárok na rodičovský příspěvek, musí být splněna podmínka celodenní péče o dítě. Aktuálně účinný zákon o státní sociální podpoře v ustanoveních § 30b a § 31 stanoví, kdy se tato podmínka považuje za splněnou, příkladmo když dítě mladší 2 let navštěvuje mateřskou školu v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci nebo je péče o dítě zajištěna jinou zletilou osobou.

Odpověď na Vaši otázku je, že můžete nastoupit na hlavní pracovní poměr u nového zaměstnavatele, i když u původního zaměstnavatele čerpáte rodičovskou dovolenou a současně dostávat rodičovský příspěvek, splníte-li podmínky stanovené zákonem o státní sociální podpoře.

Návrat zaměstnankyně do práce upravuje ustanovení § 47 ZP, dle kterého je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnankyni po skončení čerpání mateřské dovolené na původní práci a pracoviště. Nastoupí-li zaměstnankyně do práce až po čerpání rodičovské dovolené, uplatní se ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) ZP, dle kterého je zaměstnavatel povinen přidělovat jí práci podle pracovní smlouvy, tedy druh práce a v místě výkonu práce tak, jak je sjednáno v pracovní smlouvě. Zaměstnankyně již není chráněna zákonem, aby se mohla vrátit do původní práce a na původní pracoviště. Příkladmo administrativní pracovnice s místem výkonu práce v Praze se již nemusí vrátit na pozici sekretářky ředitele v Praze 1, ale může dále vykonávat administrativní práci v personálním oddělení v Praze 9. Až není-li ve společnosti pracovní pozice odpovídající druhu práce sjednaném v pracovní smlouvě, přichází v úvahu rozvázání pracovního poměru pro tzv. nadbytečnost a odstupné.