Vážená tazatelko,

dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců písemným rozvrhem tak, aby byla zaměstnancem vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Při určení rozvrhu zaměstnavatel přihlíží jak ke svým provozním důvodům, tak je povinen přihlížet k oprávněným zájmům konkrétního zaměstnance. Oznámit čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen alespoň 14 dnů předem.

Zaměstnavatel může po dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, je-li to nezbytné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí přesáhnout 2 týdny (u uměleckých souborů 4 týdny) v kalendářním roce. Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců, rozhoduje o hromadném čerpání dovolené sám.

Je pravidlem, že čerpání dovolené zaměstnavatel určuje individuálně ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci, a to i s ohledem na rozsah jeho práva na dovolenou. Hromadné čerpání dovolené je tedy zákonnou výjimkou, neboť se vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnavatele, příp. na určitou skupinu zaměstnanců.

Nařídí-li zaměstnavatel hromadné čerpání dovolené bez souhlasu odborové organizace a rady zaměstnanců, je jeho jednání přesto platné, neboť zákoník práce výslovně nestanoví, že absence tohoto souhlasu činí takové právní jednání neplatným. Zaměstnavateli však hrozí sankce ze strany inspekce práce ve formě pokuty do 200 000 Kč.

Aby mohl zaměstnavatel nařídit hromadné čerpání dovolené, musí to být nezbytné z provozních důvodů. Jinak řečeno zaměstnavatel nesmí nařídit hromadné čerpání dovolené z jiných než provozních důvodů. Provozní důvody nejsou v zákoně přímo definovány, proto se musí posuzovat individuálně v každém konkrétním případě.

Provozním důvodem pro nařízení hromadného čerpání dovolené není nemožnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní doby např. z důvodu sníženého odbytu po jeho výrobcích. V tomto případě jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Pro úplnost uvádím, že prostojem se rozumí přechodná závada způsobená poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami.

 

Související