Tunisané v neděli se značnými emocemi přistoupili k volebním urnám, když si mohli při prvních svobodných volbách v dějinách země zvolit své zástupce do Ústavodárného shromáždění.
Hlasování, kterého se podle odhadů volební komise zúčastnilo téměř 70 procent oprávněných voličů, je považováno za definitivní tečku za autoritářským režimem prezidenta Zína Abidína bin Alího, kterého po 23 letech vlády vyhnalo v lednu ze země lidové povstání.
"Účast v 16:00 byla přes 60 procent, blízko 70 procentům," prohlásil šéf volební komise Kamál Džendúbí tři hodiny před uzavřením volebních místností. Podle něj bylo možné pozorovat "drobné" zastrašování voličů, jako pouliční demonstrace a pokračování kampaně ve volební den, což bylo proti stanoveným pravidlům. Některé politické strany následně dostaly varování, dodal.
Oficiální výsledky budou podle jeho slov oznámeny v úterý. "Pokusíme se mít výsledky v pondělí, ale oficiální oznámení proběhne v úterý odpoledne během tiskové konference," citovala šéfa komise agentura AFP.
První úkol: Nová ústava
Více než sedm milionů voličů, z nichž se ale podle agentury AP zaregistrovalo jen 4,4 milionu, mělo možnost zvolit 217 členů prozatímního parlamentu. Jeho úkolem bude vypracování nové ústavy, která by se měla stát základem demokratického uspořádání země. Parlament, jehož mandát nemá být delší než rok, rovněž jmenuje novou vládu.
Hlasování bylo ukončeno ve 20:00 SELČ. Ti, co přišli hlasovat na poslední chvíli, ale mohli odevzdat svůj hlas i po tomto termínu, informoval reportér AFP.
"V noci jsem nezavřela ani oko, tak jsem se těšila, že budu moci poprvé ve svém životě hlasovat ve svobodných volbách," řekla AFP dvaašedesátiletá žena, která ráno čekala před volební místností v centru Tunisu již hodinu před jejím otevřením. Spolu s ní tam nedočkavě přešlapovaly tři desítky voličů pod dozorem šesti vojáků a tří policistů.
Kvůli možnému zmanipulování výsledků musel každý, kdo odevzdal svůj hlas, namočit prst do modré barvy. Stejně jako v dalších zemích Blízkého východu či arabského světa se tak úřady snaží zamezit opakované volby. Volič se tak nemůže o pár hodin vrátit a volit znovu, protože už je "označen".
Klíčové volby v Tunisku se konaly shodou okolností ve stejný den, kdy sousední Libye, tři dny po smrti dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího vyhlásila "úplné osvobození země". Úspěch či nezdar voleb v Tunisku a fungování nových orgánů bude významným signálem pro národy, které v revolucích takzvaného arabského jara, jež odstartovalo právě v Tunisku, povstaly proti svým režimům.
V tuniských volbách kandidovalo celkem 81 stran. Favoritem je islamistická Strana obnovy (Hizb An-Nahdá) Rašída Ghannúšího, která by chtěla v zemi zavést "demokracii založenou na hodnotách islámu". Prioritami strany je parlamentní systém, boj s korupcí a nezaměstnaností, nezávislost soudnictví a respekt k rovnosti mužů a žen.
Z dalších uskupení by se do sněmu mohla dostat liberální Demokratická pokroková strana (PDP) Maji Džríbíové nebo levicové Demokratické fórum pro práci a svobody (FDTL).
Volební apatii vystřídal optimismus
Volí se podle poměrného systému, aby se zabránilo tomu, že parlament ovládne jedna strana. Předpokládá se, že hlasy se rozdělí rovnoměrně mezi Stranu obnovy, centristické a levicové strany, což bude vyžadovat koalice a kompromisy při psaní ústavy.
Volební kampaň poznamenaly kontroverze kolem propagace jednotlivých stran a obavy z náboženské polarizace společnosti či z volební apatie, ale v předvečer voleb hlavní město podle zahraničních novinářů ovládla optimistická a vzrušená nálada.
Řada lidí nicméně projevovala frustraci z toho, že se od revoluce neobjevila nová pracovní místa a život se příliš nezlepšil. Za deset měsíců se ekonomika i nezaměstnanost, které byly jedním z důvodů povstání, ještě zhoršily, protože turisté a zahraniční investoři se nyní Tunisku vyhýbají.
