Prezidentské volby v Ázerbájdžánu, při kterých byl ve středu potřetí do čela země zvolen Ilham Alijev, provázely "závažné nedostatky".

Země nesplnila svůj závazek uspořádat demokratické volby, jak ve čtvrtek oznámila pozorovatelská mise z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). A není to poprvé – mezinárodní monitorovací organizace dosud žádné ázerbájdžánské volby neoznačily za spravedlivé.

"Závažné problémy, které se vyskytovaly ve všech etapách voleb, zdůraznily závažnost nedostatků, které musí být odstraněny, aby Ázerbájdžán mohl úplně splnit své závazky vůči OBSE ohledně uspořádání opravdu demokratických voleb," uvedla OBSE.

Zajímavý moment nastal den před volbami, kdy na veřejnost "unikl" jejich výsledek v podobě Alijevova vítězství se 73 procenty hlasů. Volební komise pak vyjádřila své nejhlubší omluvy za toto "nedorozumění", které způsobil test v jedné z volebních místností.

Europoslanec Ouzký chválil organizaci

Volby podle zahraničních pozorovatelů poznamenalo i omezování svobody slova, shromažďování a sdružování, jakož i obviňování kandidátů a zastrašování voličů.

Ázerbájdžánská tisková agentura Trend přitom ještě ve středu citovala dva české pozorovatele, že volby proběhly v pořádku. "Pokud jde o organizaci, všechno probíhá v pořádku. Nezaznamenali jsme žádné negativní skutečnosti," řekl podle agentury europoslanec Miroslav Ouzký (ODS).

Spokojen s průběhem voleb byl i další český pozorovatel, exposlanec za TOP 09 Václav Kubata. "Navštívili jsme devět volebních okresků, kde bylo mnoho voličů," řekl Kubata agentuře. Voliči se podle něj hlasování aktivně zúčastnili. "Sledoval jsem i volební proces v Moldavsku. S volbami ve vaší zemi jsme spokojeni," dodal.

Opozice chce jít k soudu

Podle předběžných výsledků prezidentské volby i potřetí vyhrál Alijev s bezmála 85 procenty hlasů. Vzápětí volby nazval "vítězstvím demokracie". Vláda dynastie Alijevů v zemi tak pokračuje.

Opačného názoru je vedení ázerbájdžánské opozice: prý se falšovalo všude a od samého rána. Hlavní opoziční kandidát Camil Hasanli, který podle úřadů dostal jen okolo pěti procent hlasů, se chystá volby napadnout u soudu.

"Půjdu k soudu. Shromáždili jsme mnoho příkladů porušení volebních pravidel. Docházelo k vhazování zfalšovaných hlasovacích lístků, k případům opakovaného hlasování i k policejnímu vměšování do voleb," řekl Hasanli novinářům.

 

Ústřední volební komise ale ústy svého předsedy tvrdí, že až dosud neobdržela jedinou oficiální stížnost. Zaznělo prý jen pár rozmrzelých hlasů, ale "hlasování bylo naprosto průzračné a odpovídající současným standardům".

Alijev ovládá vládu, soudy i média

Ilham Alijev v roce 2003 převzal moc z rukou svého otce, bývalého šéfa sovětské tajné policie KGB v republice a člena sovětského vedení Gejdara Alijeva.

Rodinný klan tak řídí zemi téměř bez přerušení prakticky už od roku 1969 a ovládá všechny mocenské páky, parlament, soudy i média.

"Naši zemi řídí zneuživatelé moci, kteří mají na bankovních účtech víc než některé státy ve své pokladně. Jejich děti nosí a používají věci, které by si nikdy nemohly dovolit, pokud by jejich rodiče pobírali průměrný plat (něco přes 450 dolarů měsíčně). Ministři a hejtmani jsou u moci desítky let a stále nemají potuchy, jak mají své resorty řídit. Guvernéři a státní úředníci si budují kariéru chválením prezidenta a jeho rodiny. Výdaje na vědu a výzkum prakticky neexistují a efektivita práce se blíží nule," popisuje stav ázerbájdžánské společnosti tamní novinářka Nigar Fataliová.

Islámský stát na březích Kaspického moře se ovšem stává strategicky důležitým dodavatelem pro Evropu a tato okolnost může tlumit západní kritiku. Režim také až dosud dokázal udržovat jistou rovnováhu mezi svými západními zákazníky a mocným severním sousedem, Ruskem.

Související