Řecký premiér Jorgos Papandreu provedl rozsáhlé změny ve vládě s cílem zvládnout krizi kolem svého drastického úsporného plánu. Novým ministrem financí bude dosavadní ministr obrany Evangelos Venizelos a ministrem zahraničí dosavadní člen Evropského parlamentu za vládní stranu Pasok Stavros Lambrinidis.

Ministerstvo obrany přebírá dosavadní státní tajemník v tomto resortu Panos Beglitis. Změny se týkají i řady dalších postů.

Papandreu chce tímto způsobem získat podporu pro svůj úsporný plán, ke kterému nutí Řecko jeho věřitelé - Evropská unie a Mezinárodní měnový fond - a který chce prosadit v parlamentu do konce tohoto měsíce. Premiér teď požádá parlament o vyslovení důvěry. Hlasovat by se mělo v úterý.

Plán vyvolal velký odpor veřejnosti, která reagovala masivními stávkami a protesty, i značný nesouhlas mezi poslanci Pasoku (Panhelénského socialistického hnutí). Tři dokonce svou parlamentní frakci opustili. Věřitelé ale přijetím plánu podmiňují poskytnutí dalších půjček, jež by měly Řecku umožnit vyhnout se státnímu bankrotu.

Dosavadní ministr financí Jorgos Papakonstantinu byl pověřen vedením ministerstva životního prostředí. Jeho odchod z dosavadní funkce se všeobecně očekával, protože poslanci Pasoku ho kritizovali za údajně příliš tvrdé prosazování úspor požadovaných zahraničím.

Venizelos bude současně s funkcí ministra financí zastávat funkci místopředsedy vlády spolu s Theodorosem Pangalosem, který byl dosud na tomto postu sám.

Ministerstvo vnitra, spravedlnosti, dopravy...

Další změny se týkají mimo jiné ministerstev vnitra, které teď povede Haris Kastanidis, spravedlnosti a dopravy a infrastruktury.

Vládní změny byly původně ohlášeny už na čtvrteční večer, ale nakonec byly odloženy na dnešek, což se považuje za známku obtížnosti vyjednávání o novém kabinetu.

Papandreu ve středu ve snaze najít pro úsporný plán širší podporu navrhl vytvoření vlády národní jednoty, ale opoziční pravicová Nová demokracie to odmítla, protože i ona má proti plánu námitky.

Analytici, které dnes citovala agentura Reuters, řekli, že i když se nové vládě podaří získat v parlamentu důvěru, šance, že bude účinně schopna zvládat zátěž dluhu ve výši 340 miliard eur (8,5 bilionu korun) se zmenšují.

Související