Bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) byl Haagským tribunálem zbaven všech obvinění. Podle soudu nenese odpovědnost za vraždy ani pronásledování, ze kterých byl obviněn.

Soud Haradinaje osvobodil už v dubnu 2008 pro nedostatek důkazů. V červenci 2010 ale odvolací tribunál vrátil celý proces k novému projednání. Ve čtvrtek zopakovali stejný výsledek šetření.

"Soudci konstatovali, že skutečně neexistují důkazy, že se Haradinaj podílel na činech, ze kterých byl obviněn," cituje rozsudek agentura Reuters.

Prokurátor pro čtyřiačtyřicetiletého Haradinaje žádal dvacet let vězení. Soud ale označil předložené důkazy za nedostatečné a bývalého kosovského premiéra zbavil veškerých obvinění.

Rozsudku přihlíželo asi 30 kosovských Albánců včetně členů Haradinajovy rodiny. "Jsme přesvědčeni o jeho nevině, celé Kosovo očekává, že přijede zpět a stane se příštím premiérem," řekl agentuře AFP jeden z přihlížejících.

Spolu s Haradinajem byli definitivně zbaveni obvinění dva jeho blízcí spolupracovníci Idriz Balaj a Lahi Brahimaj. Zatímco velitel obávaných speciálních jednotek UÇK Černých orlů Balaj byl v prvním procesu v roce 2008 rovněž zbaven všech obvinění, Haradinajův strýc a zástupce v UÇK Brahimaj byl shledán vinným ve dvou případech mučení a krutého zacházení se zajatci a odsouzen k šesti letům vězení. Dnešní verdikt očekával ve vězení.

Srbský prokurátor: V procesu mizeli svědci

Srbský žalobce Vladimir Vukčević, vyšetřující válečné zločiny, obvinil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), že špatně chránil svědky, kteří mohli proti Haradinajovi svědčit. Podle Vukčevičova vyjádření pro  bylo během procesu s Haradinajem zabito 19 potenciálních svědků obžaloby.

Ramush Haradinaj (1968)

- bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK)

- od března 2004 do prosince 2005 premiér Kosova

- obviněn mimo jiné z odpovědnosti za vraždy, pronásledování, znásilňování a kruté zacházení se srbskými, romskými a také albánskými civilisty, kteří byli označeni za kolaboranty se Srby

- soud jej v dubnu 2008 osvobodil pro nedostatek důkazů, jeho zástupce přitom pro podíl na mučení poslal na šest let do vězení

- v červenci 2010 odvolací tribunál vrátil celý proces k novému projednání, dnes byl Haradinaj znovu osvobozen

Vukčević přitom zprošťující verdikt nad někdejším velitelem Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) očekával, zejména kvůli nedostatku důkazů i přímých svědků. "Haradinajovy metody jsou známé, používá je každá mafie. Nejprve přijde upozornění, pak pokus o uplácení, později výhrůžky a až nakonec vražda. V tomhle (Haradinajově) případě to dospělo až k zabíjení, což zbylé svědky přimělo se stáhnout," řekl bělehradskému deníku Informer Vukčević.

Viní přitom ICTY, že neúspěch a ztrátu svědků způsobil sám tribunál nevhodným přístupem. "Haradinaj přesně věděl, kdo ho může ohrozit. Jakmile se doslechl, že se Haag o někoho zajímá, ihned takového svědka přiměl mlčet," dodal Vukčević, podle kterého mezinárodní žalobci prokázali neznalost místní mentality a navíc ani nedokázali zaručit potenciálním svědkům beztrestnost.

Rozhodnutí zpomalí usmíření

Svoboda pro Haradinaje je podle prvních reakcí dalším políčkem do tváře Srbska, které se ještě nevzpamatovalo z nedávného osvobození dvou chorvatských generálů. Tentýž soud, který osvobodil Haradinaje, totiž v polovině listopadu překvapivě zbavil obvinění Chorvaty Anteho Gotovinu a Mladena Markače, obviněné rovněž z válečných zločinů. Verdikt vyvolal v Bělehradě šok a tvrdou kritiku haagské justice.

Haradinaj opustil post kosovského premiéra po sto dnech v úřadu a odevzdal se do rukou spravedlnosti. Podle AFP se očekává, že po osvobození se vrátí do Kosova a bude pokračovat v politické činnosti. Jeho tvář už nyní zdobí průčelí mnoha budov v kosovské metropoli Prištině s nápisy "Vůdce vždy držel své slovo".

Podle Olivera Antiče, právního poradce srbského prezidenta Tomislava Nikoliče, ohrozí Haradinajovo propuštění politické jednání mezi Srbskem a Kosovem. "Vzdálí nás to od usmíření," řekl Antič novinářům. Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008 a Bělehrad se důrazně staví proti jeho mezinárodnímu uznání.