Evropská unie v pátek začne uplatňovat přísnější protiruské sankce kvůli ukrajinské krizi. Dohodli se na tom ve čtvrtek velvyslanci zemí unijní osmadvacítky a v prohlášení to potvrdil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Podle něj ovšem Evropská komise a diplomatická služba mají zároveň začít s přípravou návrhů možného zmírnění či zrušení sankcí.

Zda takovou úpravu spustit, o tom ještě do konce tohoto měsíce rozhodnou diplomaté po důkladném zhodnocení úspěšnosti mírového plánu a po posouzení situace na východě Ukrajiny. EU podle Van Rompuye vždy zdůrazňovala, že protiruské sankce jsou vratné a mají širokou škálu možných úprav.

Další sankce v pátek zveřejní také americká vláda. Podle prezidenta Baracka Obamy se budou týkat finančního a zbrojního sektoru a také energetiky. "Tato opatření zvýší politickou izolaci Ruska a budou mít dopad na ruskou ekonomiku, zejména v oblastech důležitých pro prezidenta Vladimira Putina a osoby z jeho okolí," uvedl americký prezident.

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, odpovědný v ruské vládě za zbrojní a kosmický program, označil nové sankce EU za strategickou chybu a mylnou kalkulaci. "Netrestají jen zbrojní průmysl, ale celou zemi. Chtějí vyvolat masovou nespokojenost s politikou prezidenta Ruska, politikou znovusjednocení s Krymem, s našim národem, se spoluobčany. Je to strategická chyba," řekl Rogozin.

Vyjádřilo se k tomu i ruské ministerstvo zahraničí. "EU si tímto krokem fakticky zvolila cestou jdoucí proti procesu mírového urovnání vnitroukrajinské krize, jehož podpora se očekává od všech odpovědných sil v Evropě," uvádí se v oficiální ruské reakci. "Brusel a vedoucí představitelé členských států EU by měli občanům EU jasně vysvětlit, proč je vystavují riziku konfrontace, hospodářské stagnace a ztráty pracovních míst," konstatuje se v prohlášení, které ruské ministerstvo zakončilo provoláním "Dejte konečně lidem šanci na mír".

Podle premiéra Bohuslava Sobotky se české vládě za podpory ostatních zemí podařilo odstranit ze sankčních opatření ta, která nejvíce ohrožovala český strojírenský export.

"To znamená, teď ty sankce už jsou v podobě, která byla v zásadě dohodnuta jako kompromisní, a podle mého názoru příští Evropská rada, až se sejde, tak by měla diskutovat o podmínkách, za kterých by Evropská unie byla schopná od té nejpřísnější fáze sankcí ustoupit," řekl ve čtvrtek Sobotka. Podle něj bude ale záležet na tom, jak se bude dodržovat příměří a jak se bude plnit mírový plán na Ukrajině.

Van Rompuy připomněl, že nové sankce dále omezí ruský přístup na evropské kapitálové trhy. Evropské společnosti ani jednotlivci nebudou moci půjčovat pěti velkým ruským státním bankám.

Zakázány budou půjčky třem velkým ruským zbrojním a třem energetickým společnostem s majoritní účastí státu. Podle starších informací by se mělo jednat o společnosti Rosněfť, Transněfť a Gazprom Nefť. Nebude se smět ani obchodovat s jejich finančními produkty ani k takovým obchodům poskytovat služby.

Rozšířen bude zákaz dodávek techniky potřebné pro těžbu energetických surovin například v Arktidě či na širém moři; zákaz se bude týkat také služeb spojených s podobnými činnostmi. Zákaz exportu zboží využitelného pro zbrojní i civilní účely bude rozšířen o devět konkrétních firem, které zboží z EU nesmějí získat.

Na seznam osob, kterým EU zmrazila majetek a zakazuje vstup, přibude 24 jmen. Jde o osoby, které se podílely na činnosti proti ukrajinské územní celistvosti, včetně lidí z nového separatistického vedení, krymské vlády, ruských činitelů a "oligarchů". Rozšířen byl také právní základ sankcí, který umožňuje zmrazením majetku a zákazem cest postihovat osoby či firmy, které mají se separatisty vztahy.

Moskva už před několika dny na možné nové kolo evropských sankcí reagovala hrozbou "asymetrické odpovědi". Ruský premiér Dmitrij Medveděv naznačil, že by mohly být postiženy západní letecké linky využívající ruského vzdušného prostoru.

Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že finančně pomůže Ukrajincům, kterých se konflikt bezprostředně dotkl. Celkem 17 milionů eur (asi 476 milionů korun) komise vyčlení na rozvojovou pomoc, další pět milionů eur (asi 140 milionů korun) na přímou humanitární podporu. Fondy jsou určeny pro regiony a obce buď zasažené konfliktem samotným nebo z nich uprchlo velké množství obyvatel.

Putin vyhlásil na východě Ruska manévry

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nařídil prověřit bojovou připravenost vojenských jednotek na východě země. Také nechá zkontrolovat připravenost tamních úřadů na fungování ve válečných podmínkách. Na poradě armádního velení to oznámil ministr obrany Sergej Šojgu.

"V souladu s (Putinovým) nařízením dnes od 10 hodin moskevského času nařizuji uvést vojska východního vojenského okruhu, jakož i jednotky dislokované na tomto území, do plné bojové připravenosti," řekl Šojgu, citovaný agenturou ITAR-TASS.

Východní vojenský okruh zahrnuje jednotky na východ od sibiřského jezera Bajkal, velitelství sídlí v Chabarovsku. Součástí je také Tichooceánská flotila ruského vojenského námořnictva či jedno z velitelství protivzdušné obrany.

Ministr nařídil vyvést jednotky z kasáren na cvičiště, kde budou plnit kontrolní úkoly a taktická cvičení. Zvláštní pozornost při prověrce má být věnována "přepravě vojenských uskupení na velké vzdálenosti". Součástí týdenního cvičení má být rovněž obrana pobřeží a schopnost odrážet námořní útok nepřítele.

Počet cvičících vojáků a vojenské techniky dosud nebyl uveden, ale do obdobných manévrů bývají zapojeny desítky tisíc mužů ve zbrani.

Nejde přitom o první kontrolu bojeschopnosti od začátku letošního roku. Podobně Putin nařídil v únoru prověřit jednotky na západě a ve střední části Ruska, na konci června pak cvičili vojáci na jihu země. V srpnu následovala kontrola sil na severovýchodě Ruska, začátkem září se odehrály velké manévry týlových jednotek.

Tentokrát se ale spolu s jednotkami prověřuje i připravenost řady ministerstev a úřadů na Dálném východě "plnit úkoly ve válečných podmínkách". Podobné kontroly regionálních struktur státních úřadů jsou během velkých vojenských cvičení "obvyklým a rutinním úkolem", zdůraznilo ministerstvo obrany.

"Prověrky se odehrávají na pozadí prudce se vyhrocující mezinárodní situace kvůli ukrajinské krizi a střetu Západu s Ruskem. Západ už nejednou Rusko obvinil, že zvětšuje provokativní vojenské manévry, Moskva ale všechna obvinění odmítá a tvrdí, že nikterak neporušuje mezinárodní právo," poznamenal server Newsru.com.

Putin ve středu na poradě armádních špiček vyzval k vypracování "náležité odpovědi" na potenciální ohrožení bezpečnosti Ruska ze strany Západu, zejména pokud jde o plány NATO na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Putin rovněž oznámil, že se rozhodl osobně postavit do čela komise, která koordinuje přezbrojení ruské armády.

Výměna zajatců se prý komplikuje

Proruští separatisté z východu Ukrajiny uskuteční další jednání s ukrajinskou stranou o výměně zajatců a politických vězňů. Ve čtvrtek to oznámila agentura ITAR-TASS s odvoláním na nejmenovaného předáka povstalců. Naopak podle mluvčího ukrajinského velení je problém s tím, že separatisté prý ustavičně mění své požadavky a podmínky.

"Ve středu večer se měla konat videokonference o zajatcích, ale Ukrajinci navázali spojení o několik hodin později, než bylo domluveno. Vysvětlovali to tím, že nenašli šest zajatců z požadovaných 36, a požádali o pauzu," uvedl zdroj.

Další kolo jednání se má podle něj odehrát během čtvrtka, nicméně podobné průtahy prý znepokojují i zástupce Červeného kříže a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Výměna 36 zajatých vojáků za 36 zajatých separatistů se původně měla odehrát již ve středu.

Kyjev podle zmíněného zdroje prý také trvá na vyřízení všech právních formalit, což ale "potrvá nejméně dva týdny", protože kyjevské úřady prý "nejprve hledají zajatce po celé Ukrajině a pak každého předvedou před soud".

Kyjev si ale naopak stěžuje na nedůslednost a vrtochy druhé strany. "Pokračujeme v jednání. Teroristé ne vždy akceptují podmínky, které původně navrhovali, ale neustáváme v úsilí osvobodit naše chlapce," prohlásil mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Kromě toho ukrajinská armáda podle mluvčího vyrovnala frontové linie v Doněcké a Luhanské oblasti a stáhla jednotky z míst, kde jim hrozilo obklíčení. 

"Bylo rozhodnuto vytvořit jednotnou linii fronty. Naši jednotliví vojáci byli staženi z předsunutých míst," konstatoval mluvčí. Linie obrany je nyní podle Lysenka pevná a vylučuje vznik pastí, z nichž by se ukrajinští vojáci museli probíjet.

Na východě Ukrajiny od počátku ozbrojených srážek zahynuly dva tisíce příslušníků ruské armády a dalších osm tisíc jich bylo zraněno. S odvoláním na údaje ukrajinské rozvědky to ve čtvrtek v Kyjevě oznámil armádní mluvčí Andrij Lysenko. Rusko přítomnost svých vojáků na východě Ukrajiny popírá.

Podle Lysenka byli mrtví Rusové příslušníky 18 jednotek ruské armády dislokovaných v deseti ruských oblastech. "V ruské společnosti roste nespokojenost, vyvolaná informacemi o smrti velkého počtu ruských vojáků na Ukrajině," uvedl mluvčí. "Zvláštní znepokojení vyvolává fakt, že Moskva dál popírá přítomnost svých vojsk na ukrajinském území," dodal.

Související