Od letošního září budou slovenští poslanci trestněprávně chráněni, jen pokud půjde o výroky, které přednesou na schůzi nebo na výborech či komisích slovenské sněmovny. Tato ochrana potrvá i po skončení jejich mandátu.

Imunita za všechny ostatní činy, které poslanci spáchají, zmizí. Policie před zahájením trestního stíhaní zákonodárců už nebude muset žádat o souhlas Národní radu. Sněmovna bude ale dál rozhodovat, zda soud může uvalit na zákonodárce vyšetřovací vazbu.

Nezmění se ani pravidlo, podle kterého musí policie propustit poslance přistiženého při páchání trestného činu, pokud příslušný parlamentní výbor nedá souhlas s jeho zadržením.

Imunita podle Ústavy ČR

Článek 27


(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.
(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem.
(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

Na změně ústavy, která ochranu poslanců před trestním stíháním ruší, se zástupci vlády a opozice dohodli už po březnových předčasných parlamentních volbách. Hlasovalo pro ni 145 poslanců.

Předběhli tak Českou republiku, kde je omezení imunity nekonečným seriálem prozatím bez konce. Žádný z více než desítky návrhů se zatím nepodařilo protlačit oběma komorami parlamentu.

Slováci zatím ponechali trestněprávní imunitu soudcům. „Rozhodli jsme se, že budeme plnit objednávku v tom rozsahu, v jakém přišla od veřejnosti. Ta požadovala zrušení trestněprávní imunity poslanců,“ vysvětlil již dříve Radoslav Procházka z Křesťanskodemokratického hnutí.

V Česku se imunita řeší od roku 1998

Český parlament se o omezení imunity snaží od roku 1998. Tehdy návrh předložila skupina poslanců Unie svobody, ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby neprošlo dalších více než deset návrhů.

Například v roce 2006, jen pár týdnů před volbami, sněmovna omezení imunity poslanců a senátorů schválila. V listopadu ale poté senát návrh zamítl a začal projednávat vlastní, přísnější variantu omezení imunity.

Další z návrhů, který měl zrušit doživotní imunitu zákonodárců i ústavních soudců a který už prošel vládou i sněmovnou, nechali letos v dubnu propadnout senátoři. Ke schválení chyběly jen dva hlasy. Více než třicet senátorů ten den navíc do Senátu vůbec nepřišlo.

O imunitě se opět začalo mluvit tento měsíc. Poté, co poslanci vydali Vlastu Parkanovou k trestnímu stíhání, schválila vláda návrh novely ústavy, která ruší doživotní imunitu poslanců, senátorů a ústavních soudců. Je otázkou, zda se podaří pro návrh najít potřebnou třípětinovou většinu.

České zákonodárce tak dál chrání imunita, která nemá ve světě obdoby. Ta je zcela vyjímá z odpovědnosti přestupkové - při přestupku podléhají zákonodárci jen disciplinární pravomoci své komory, a k trestnímu stíhání ukládá vyžádat si souhlas komory, které je zákonodárce členem. A není-li udělen, je trestní stíhání vyloučeno jednou provždy.

Související