Pokusy reformovat penze v zemích střední a východní Evropy zřejmě definitivně vzaly za své. Soukromé spoření v rámci důchodového systému dostávalo v posledních letech ránu za ranou, a tu poslední mu zasadil polský ministerský předseda Donald Tusk.

V polovině září oznámil plán, který de facto znamená zestátnění podstatné části úspor v penzijních fondech. Soukromý pilíř polského penzijního systému tak dostal direkt, po němž se s velkou pravděpodobností postupně zhroutí. Po Maďarsku je tak Polsko další zemí, kde snahy o "ulehčení" státním penzím formou soukromého spoření zkrachovaly.

Ovšem i v dalších východoevropských zemích - například v Litvě, Lotyšsku, Estonsku nebo na Slovensku - doznaly důchodové reformy razantních změn. Vlády tam kvůli výpadkům příjmů rozpočtu snížily příspěvky do soukromého pilíře až o polovinu, a zásadně tak snížily jeho význam.

V České republice, která s reformou v regionu otálela nejdéle, soukromý pilíř důchodového systému na ránu z milosti ještě čeká. Už teď zápasí penzijní společnosti s minimálním zájmem lidí a po předčasných volbách dojde nejspíše - pokud předpokládaný vítěz sociální demokracie splní své pohrůžky - k jeho úplnému zrušení. Co to znamená pro generaci třicátníků a mladších?

Především to, že se o svoji budoucnost, pokud nechtějí pracovat až do smrti, budou muset postarat sami. Demografické prognózy totiž ukazují, že už za 30 let budou v Evropě na jednoho důchodce vydělávat pouze dva aktivně činní lidé. To na pokrytí důchodů v nynější, už tak relativně nízké výši nebude rozhodně stačit. Je velmi pravděpodobné, že se lidé za dvě až tři desetiletí dočkají státní penze, která nebude příliš převyšovat životní minimum.

 

Současná rozhodnutí polské vlády či kabinetů v dalších zemích přitom zároveň pohřbívají všechny eventuální budoucí pokusy o důchodovou reformu. Po nynější zkušenosti totiž už jen těžko najdou důvěru a podporu lidí. Bez ní nemají smysl.

Události v Polsku zpochybnily jeden z oblíbených argumentů odpůrců vyvádění části sociálního pojištění na soukromé účty. Ti tvrdili, že spořit na penzi 40 let u soukromé společnosti je příliš riskantní; může dojít k jejímu krachu nebo vytunelování. Nakonec se ale ukázalo, že daleko větším rizikem než fluktuace na trzích jsou spíše nenechavé ruce politiků.

 


 

obalka Ekonom 392013- Kolikapilířové penzijní systémy jsou ve světě nejstabilnější?

- A jaké jsou vyhlídky na zvládnutí důchodového problému v Česku?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízení se systémem Android.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Pokusy o penzijní reformy v Česku i dalších zemích krachují. Lidé si nakonec budou muset spokojený důchod zajistit sami.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.